Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Herečky jsou hysterické, tedy ty z Prahy, řekl Dr. House svým hlubokým, sametovým hlasem. Mířil na Báru Munzarovou? Mnohem zajímavější ale je, jak dopadla vzpoura dabérů

03.12.2015
Herečky jsou hysterické, tedy ty z Prahy, řekl Dr. House svým hlubokým, sametovým hlasem. Mířil na Báru Munzarovou? Mnohem zajímavější ale je, jak dopadla vzpoura dabérů

Autor: TV Prima

Popisek: Martin Stránský u Krause. Herec dojíždí do Prahy za prací, bydlí ale stále v Plzni

V dalším dílu Show Jana Krause se představil i herec Martin Stránský, který se proslavil v Ordinaci v růžové zahradě, ale nejen to. Jeho hlasem mluví Dr. House, propůjčil svůj hlas desítkám postav, mimo jiné hlavnímu hrdinovi seriálu MacGyver, Lovci krokodýlů Stevu Irwinovi, postavě Carlose Solise ze seriálu Zoufalé manželky, postavě Seeleyho Bootha v seriálu Sběratelé kostí, postavě Bendera ze seriálu Futurama, nebo Daryla Dixona ze slavného seriálu Živí mrtví, o celovečerních filmech nemluvě. Sám kdysi řekl, že jeho oblíbený herec je Joaquin Phoenix... O to větší škoda je, že Jan Kraus nevedl rozhovor tímto směrem, že by se nechtěl kvůli své mateřské TV Prima o válce mezi dabéry a studii, do které je namočená i tato televize, zmiňovat? Vše tomu nasvědčuje…

Středeční večer otevřel jako první host známý herec Martin Stránský, v jehož kariéře sehrál klíčovou roli mimo jiné jeho hlas. „Začínalo to poměrně nahoře a postupem času ten hlas klesal, klesal, klesal, klesal,“ říká stále hlubším hlasem populární dabér. Martin začínal svou hereckou kariéru v Jihlavě, kde působil v Horáckém divadle také jeho otec Miloš Stránský, později hrál v Plzni. „Šel jsem už na školu s tím, že chci vypadnout na oblast, že nechci být v Praze. Mám totiž pocit, že na oblasti se člověk to řemeslo naučí nejlíp,“ vysvětlil herec, proč se nehnal do hlavního města, a i dnes mu připadá, že je Praha sice krásná, ale nikoli pro běžný život. „Jezdím víceméně denně mezi Plzní a Prahou a cesta mi trvá hodinu a čtvrt,“ dodal Martin Stránský, který na svých každodenních cestách autem občas poslouchá audioknihy. 

Místo „žhavého“ dabingu neškodné audioknihy? 

On sám se předčítáním audioknih proslavil, dokonce za ně obdržel několik cen. Jaká byla nejdelší audiokniha, na níž pracoval? „Úplně nejdelší byl asi Eragon, což je čtyřdílná bichle, která vyšla na nějakých 117 hodin. A kniha Steve Jobs vyšla asi na 27 hodin,“ přemýšlí Martin. Moderátor Jan Kraus by jeho hluboký sametový hlas, který prý pozitivně působí na ženy, rád využil k jakési audioléčbě, při níž by na něžné pohlaví chvíli mručel, což by mělo mít afrodiziakální účinky. „Moji paní jsem, ale myslím, na hlas neutáhl,“ přemýšlí nahlas Martin Stránský, který se nedávno znovu oženil a jehož žena je právnička, tedy zcela mimo umění. 

Že by útok na bývalou přítelkyni, herečku Báru Munzarovou? 

„Dámy prominou, tedy kolegyně, některé herečky bývají trochu hysterické,“ říká Martin k tomu, proč si vybírá partnerky mimo divadelní svět. Když mu to Jan Kraus vyvrací, napadá ho, že jsou možná všechny takové v Plzni, zatímco v Praze je klid. „Podle mě nemá cenu tahat práci domů,“ stojí si za svým herec, „nemusíte probírat problémy v divadle, doma si povídáme o normálních věcech.“ Se svou ženou se shodne i v lásce k motorkám, podnikali společně dlouhé výjezdy, dokud nezjistili, že je těhotná. „Bavěj mě věci, které dělají kravál,“ vypráví Martin, který se kromě motorek zajímá i o auta… Bohužel, na to, co by nás asi nejvíce zajímalo, jeho názor na válku dabérů se studii, nedošlo.   

Kdopak to nemluví, zeptal se Respekt a odpověděl... 

Podtitulek článku, věnovaného válce dabérů, mimochodem nyní již prohrané, zní: Příběh jedné vzpoury proti zrychlování světa. A je nutno dodat, že Respekt je jediný, který konec zmíněné vzpoury zaznamenal a popsal její průběh. 

„Stále horší podmínky k práci, čím dál méně času, stále menší honoráře. Tyhle stížnosti dnes zaslechnete v leckteré branži, jen málokde však znějí tak často a hlasitě jako v tvůrčích profesích. Režiséři, kameramani, animátoři, herci nebo překladatelé dokážou dlouze vyprávět o tom, jak jim zadavatelé škrtají rozpočty a zároveň tlačí na rychlost, což v důsledku znamená jediné: úpadek řemesla,“ uvádí na začátku článku, shrnující, co se vlastně stalo, z minulého čísla Respektu, autor Milan Jaroš. A dodává: „Ještě nikdy od revoluce se však nestalo, že by se některá profese soukolí zábavního průmyslu kolektivně a důrazně vzepřela. Všechny se postupně přizpůsobovaly, protože strach o práci byl silnější. Až donedávna. Vzpoura téměř dvou stovek filmových a televizních dabérů, která začala před rokem a půl, právě v těchto dnech končí,“ napsal s tím, že nedopadla pro vzbouřence nijak slavně. 

Podepsali jste? Končíte 

A autor pokračuje: „První májový den loňského roku ztratilo práci v dabingu 180 českých herců. Všichni ti, kdo v předchozích týdnech podepsali smlouvu s personální agenturou Manpower Group (MPG), aby je při zprostředkování nabídek zastupovala. Jsou mezi nimi nepříliš známá jména i herecké hvězdy jako Jiří Lábus, Simona Stašová nebo Ivan Trojan. Dabéři žádali cosi jako minimální mzdu a jiný princip odměňování, který by jim umožnil pracovat pomaleji. Jejich zaměstnavatelé obojí odmítali. Obě strany se nedokázaly dohodnout a bylo jasné, že se schyluje ke střetu. Nikdo ovšem nečekal, jak dlouhá a bolestná tahle dabingová válka bude. A hlavně – jak moc bude připomínat časy, kdy v české kultuře jediný podpis mohl člověka trvale připravit práci.“ 

Jednou z častých výhrad vůči dabingu bývá jeho špatná, občas až tragická kvalita. Mnoho filmových postav dnes mluví topornými hlasy, které skřípou v uších a dokážou spolehlivě zkazit i dobrý film. A zdaleka ne jen divákům. „Právě úpadek kvality nám vadil nejvíc,“ vysvětluje šéf dabingové sekce Herecké asociace – profesní organizace, která sdružuje většinu českých herců – Zdeněk Hruška. „V podmínkách, jaká nám studia dávala, se dobře dabovat nedalo.“ 

Právě Hruška stál poslední dva roky v čele revolty a během rozhovoru několikrát zopakoval, že v ní nešlo ani tak o vyšší honoráře jako o slušné zacházení a lepší podmínky k práci. A popsal, jak to v branži chodí: „Zatímco dřív měl dabér možnost se s rolí seznámit, vymyslet, jak ji namluví, a případně svůj výkon opravit, dnes na nic podobného většinou není čas. Herec nevidí film dopředu, neví pořádně, s jakou postavou ta jeho mluví, jaký mají vztah a jak se vyvíjí děj. Prostě v reálném čase čte z papíru repliky a zvukař pak doladí případné chyby v synchronizaci. „Některá studia z vás dnes vymáčknou za hodinu práci, která se dřív dělala den,“ shrnuje Hruška. 

Vy přilezete! 

„Necháme vás vyhladovět a vy přilezete. Herci mi vyprávěli, že s nimi studia mluvila v tomhle duchu,“ říká ředitelka MPG Jaroslava Rezlerová. „Bylo zjevné, že se studia domluvila na bojkotu těch, kteří podepsali.“ Studia společnou taktiku popírají, výsledek je ovšem výmluvný. Ze zhruba 20 aktivních firem, které dabují pro velké televize, kina a DVD, přestaly ze dne na den zaměstnávat agenturní herce všechny, až na jedinou. Podle mnoha svědectví dostali jejich produkční a režiséři instrukce hercům „ze seznamu“ prostě nevolat. Kauza se netýká České televize, která má vlastní, vcelku přátelská pravidla odměňování. Zatímco pro signatáře dabing skončil, pro herce, kteří „nepodepsali“, naopak začala doba hojnosti. Bez 180 zakázaných herců studia náhle potřebovala každý hlas ochotný spolupracovat.  Vztahy mezi herci citelně ochladly a dabingová revoluce rozdělila nejedno divadelní přátelství. „Bylo to jako za bolševika,“ shrnuje Zdeněk Hruška. „Potkával jsem kolegyně, které musely začít uklízet, aby měly na nájem, a slýchal, jak si jiní herci pochvalují, kolik mají najednou práce.“ 

Navzdory potížím se ale agenturní skupina nedrolila. Herec Ivan Trojan dokonce založil pro chudší kolegy fond solidarity, na němž se sešlo čtvrt milionu korun a z nějž si mohli brát nevratné půjčky. „Já mám štěstí, že nejsem na dabingu závislý, tak jsem chtěl podpořit ostatní,“ řekl Respektu herec, který do fondu sám přispěl padesáti tisíci korunami. 

Konec vzpoury s příchutí vítězství 

Pro řadu lidí v systému, kdy zakázky ovládají nepřátelé s dlouhou pamětí, možná práce v dabingu skončila navždy, píše Respekt. Pozoruhodné ovšem je, že když člověk dnes s dabéry mluví, nemá z nich pocit prohry. Ačkoli Zdeněk Hruška v podstatě vyhlásil konec a otevřel únikový východ, smlouvu se zastupující agenturou zatím vypovědělo jen 15 herců ze 180. Ostatní zůstávají, ačkoli jim to v tuhle chvíli brání v práci. V rozhovorech mluví o pocitu nově nalezené důstojnosti, o příjemném vědomí, že se neprodávají pod cenou. 

„Kdysi jsem býval ve studiu pětkrát týdně a ten úpadek byl hrozný. Stalo se mi dokonce i to, že jsem měl dabovat podle upravených překladů z Googlu,“ popisuje například Jan Vondráček, herec z Divadla v Dlouhé a jeden z dalších výrazných aktérů protestu. „Za ten rok a půl jsem si uvědomil jednu věc – že práci bez pravidel už dělat nechci,“ končí Vondráček i zajímavý článek Respektu.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace