Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Syrský odborník z plzeňské univerzity: Tisíce obětí, stovky nenávratně zničených památek. Někomu vadilo, že jsme bohatý a sekulární stát, budující novou demokracii

23.11.2015
Syrský odborník z plzeňské univerzity: Tisíce obětí, stovky nenávratně zničených památek. Někomu vadilo, že jsme bohatý a sekulární stát, budující novou demokracii

Autor: Youtube, repro

Popisek: Issam Ramadán, autor několika knih, třeba napsal Arabské pohádky, lituje nejen lidských životů, ale i nenávratně zničených syrských památek.

ROZHOVOR Zajímavý počin pro poznání arabské kultury udělal odborný asistent Katedry blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni PhDr. Issam Ramadán (60). Původem ze Sýrie tu žije s českou manželkou již mnoho let. Poprvé vůbec v České republice zpracoval duálně arabské pohádky – souběžně v arabštině a češtině. Nejen o útlé publikaci, vhodné zejména pro studenty, ale také o současné situaci v Sýrii i kolem uprchlíků poskytl rozhovor. Hovoří o nevratném poškození kulturního dědictví na několika stovkách památek a zabývá se rovněž skupinou Přátelé Sýrii, která, jak uvádí v závěru interview, vůbec nebyla o přátelství....

Jsou to asi strašné pocity, když slyšíte o vaší zemi v souvislosti s tak hrozným násilím….

Těžko se mi to poslouchá, když víme, že Sýrie před válkou byla soběstačná ve všem, vyváželi jsme i boty, textil do celého světa, potraviny do okolních států. Dnes bohužel se dostala do takové situace. 

Vydal jste knihu, která je nejen inspirativní, ale možná se stane i poslem dobrých zpráv a lepších časů…

Tato kniha není politická, je kulturní. Tyto pohádky, které se vykládají v arabských státech, některé z nich pocházejí třeba z Persie, ale nejvíce je tam jedna postava, Džuha, která mi hodně připomíná Švejka. Jednou je moc chytrý, ale hraje si na hlupáka. Jedná se o krátké pohádky. Upravil a zkrátil jsem je za účelem výuky pro studenty, pro mírně pokročilé.

V těch podmínkách, které dnes prožíváme na Blízkém východě a dnes, co prožívá Evropa s těmi tragédiemi, tak největší odpověď je odpovídat kulturou. Cítím, že mám takové poslání, abych hájil naši kulturu. Kulturně, protože politika kalkuluje jinak, jsou tam geopolitické zájmy, ale kulturou, jako jsou romány, povídky, pohádky nebo poezie, ty poukazují, že tamější arabské národy mají hlubokou historii, kulturu. Jsou to národy, které převzaly část kultury a vědy od Řeků a Římanů, i od jiných národů, jako Indů, a pak tak jako vědu, rozvinuli a ve středověku se islámsko-arabská věda sedostala do Evropy.

To, co se děje dnes, má souvislost s politikou, nikoliv s arabským národem nebo islámem jako náboženstvím, to nemá nic společného. Někdy má člověk bohužel pocit, že se neustále v médiích mluví o Arabech a islámu v souvislosti s tím, co se děje, ale to je nevědecký výklad, kde je politika a je to hodně daleko od vědy. V každém národě jsou dobří a špatní, bohatí a chudí a na celém světě jsou hlavně ekonomické zájmy, které stojí v pozadí události.

Nic podobného tady v České republice zatím nevyšlo. Ale v takové úpravě, dvojjazyčně, tedy česky a arabsky a s přiloženým CD, to je unikátní, i když v roce 2012 vyšla publikace Arabská přísloví dnes a v minulosti od Ivana Ramadana a Issama Ramadana a vydala je Zapadočeská univerzita. Rozdíl mezi oběma knihami je, že přísloví vyšly bez CD.

V naší republice je velmi malé povědomí o arabské kultuře. Ať se to již týká například filmů, knih…

Ano, je toho velmi málo…Běžní občané se k moderním arabským autorům také moc nedostanou. Když naši studenti pátrají, tak spíše v angličtině. I když i v české literatuře se najde několik velmi známých autorů arabského světa, ale je jich zde bohužel velmi málo. 

Stýkáte se v plzeňské arabské komunitě? 

Přiznám se, že já ne, mám českou rodinu a jsem velmi pracovně zaneprázdněn. Pracuji na fakultě, dost teď také tlumočím právě kvůli uprchlíkům, to je opravdu několik měsíců permanentního tlumočení, takže s arabskou komunitou v Plzni přijdu do styku málokdy. Vím, že jsou tu většinou studenti medicíny, ale také obchodníci, ale opravdu velmi, velmi málo. Těch obchodníků v Plzni je méně než deset, nejsou problémoví. Ti lidé sem přišli žít. My jsme sem přišli a lidi tady tehdy vůbec nezajímalo, zda-li jsme muslimové nebo křesťané. To až nyní se o tom pořád píše. Prostě, ti lidé sem přijeli buď za účelem studia, nebo za účelem obchodu. Nepřišli sem za politikou ani polemizovat o vírách. To není naše starost. V Sýrii, na rozdíl od mnoha arabských států, je směrodatné občanství sekulární, nikoliv nábožensky. To je až na druhém místě. Já jsem muslim a to je všechno. Já jsem původem Syřan a dnes jsem Čech. Se vším všudy, i občanstvím. Původně jsem Syřan a nepřijel jsem sem jako muslim, který chce polemizovat s ostatními nebo propagovat určitou víru. A žiji tady dobře…

Říkal jste, že se to tu strašně zpolitizovalo. Jak uvádíte, v sedmdesátých letech nikdo neřešil, kdo má jaké náboženství a odkud je…

Otázka je prostě uměle vyvolaná, ten rozpor mezi muslimy a křesťany. Svět je rozdělen jinak, geopoliticky a jsou tu různé zájmy. Nikoliv národní. Islám, křesťanství nebo judaismus – to je všechno zástěrka, když se o tom hovoří. To zaměstnává obyčejné lidi a bohužel, s tím se uspělo. Řekl bych, že se zčásti nechali manipulovat. Sami víme, že to tak není. V prvé řadě jsem Syřan a Čech. Když budou svátky, tak budu slavit naše islámské svátky, ale také kvůli manželce slavím i křesťanské svátky. Koupím dárky a tak. A tak to bereme. A tím to jak se říká hasne…

Říká se, že kdyby se domluvily mocnosti, tak konflikt v Sýrie by se vyřešil během velice, velice krátké doby. Je to tak?

Ano ano. Je to tak. To řešení je v jejich rukách, tam nahoře. V Libanonu začala válka v roce 1975. V roce 1990, když padl Sovětský svaz a měnilo se všechno za Gorbačova, tak válka skončila. Najednou všichni stáhli zbraně a odešli... A tak to bude i v Sýrii. Nedá se říci, že absolutně, ale je to opravdu v rukách těch, kteří tento svět řídí.

Nebojíte se, že by vaše země, tedy Sýrie, byla rozdělena na nové části, jak už to bylo jednou v historii, že prostě někdo uchopí pravítko a na mapě narýsuje čáru a budou to nové hranice?

Obávám se… ale doufám, že se to nepodaří. Někdo na tom vydělává. Mocní na tom pracují, aby rozdělili Sýrii. Ale doufám, že se to nepodaří. S tím rozdělením to snad nebude takové, myslím, že ve Vídni na summitu se teď domluvili, Obama se s Putinem setkali a domluvili. Čím více se do toho konfliktu vměšuje více států, tak tím se to komplikuje. Měli to nechat Syřanům, aby to sami řešili. Buď zvolí Bašára Asada, anebo ne. Ať jsou skutečné volby třeba pod kontrolou OSN. Když syrský národ zvolí prezidenta Asada, tak jej zvolí, když ne, přijde někdo jiný, ale měli by to podle mne nechat na Syřanech samotných. Nikdo nemůže určovat, kdo bude vládnout Syřanům, jen Syřané sami.

Vaše revoluce nebyla hladová, ale o demokracii. Říká se, že Sýrie mohla být vzorem pro další země Blízkého Východu, právě v demokracii a sekulárním státě…

Sýrie byla velmi úspěšná ovšem, že má sociální problémy, třeba nezaměstnanost. Je to sekulární stát. Náboženství je tam druhotné. Sýrie zaznamenala velké ekonomické úspěchy. A velmi důležitá věc – naše země nebyla před krizí zadlužena. To se samozřejmě nelíbí mezinárodním bankovním organizacím. Možná, že měla být proto potrestaná. Ale to je můj osobní názor. To ale nemusí být pravda.

Co města, památky….?

Vláda říká – za všechno mohou ozbrojenci, ozbrojenci říkají - za všechno může vláda. Situace je velmi složitá. Aleppo je zničeno, je to hlavní průmyslové město Sýrie. To je totálně zničeno a fabriky se pokud to bylo možné přestěhovaly do Turecka. V Aleppu neteče voda, probíhají tam boje, památky jsou zničené. Situace na jihu země je velmi napjatá. V okolí Dará probíhají zrovna aktuálně boje.

V Damašku je naštěstí všechno v pořádku. Je tam v okolí jedna hrobka, tam je to zničené, ale jinak město je celé zachované. Mešita v Aleppu,1400 let stará, spadla, to je velmi smutné. Nehledě na to, že v Palmýře jsou také velmi hodnotné památky zcela zničené. Křižácký hrad nedaleko Homsu je zřejmě částečně poškozen. Četl jsem, že takových 250 historických památek je zásadně nebo dokonce nenávratně zničeno. Hlavní brána a část hradby v Aleppu je zničeno, zaplať Pán Bůh něco ještě zůstalo. Ale Staré město v Aleppu, co bylo na seznamu světového dědictví UNESCO, je zničeno. Lidé, kteří se věnují památkám, s tím samozřejmě nemohou nic dělat. Z Palmýry byly s nasazením života odvezeny sochy a další artefakty do bezpečí, ale nic víc se už nedalo dělat… Je to hrozivá válka, která nemá obdoby. Doufám, že na obzoru je naděje na řešení. Myslím si, že už je domluveno, aby to pomalu zastavili, ale zkomplikovalo se to tím, co se stalo v Paříži.

Víte, určitě to znáte, přečtete něco, nemáte naději, pak zas něco jiného a zas tu naději máte… Já myslím, že už se ten konflikt chýlí ke konci..

…a začalo to tak optimisticky, kdy se sešli přátelé Sýrie a nevypadalo to na tak nekonečné měsíce…
Nevím, jestli skutečně byli přátelé Sýrie.

Václav Fiala

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

 

Vložil: Lucie Bartoš

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace