Místo zločinu Plzeň: Největší selhání Jana Hřebejka. Smrtelně nudný detektivní seriál korunovala Verešová. Kam až jsou vlastně naši umělci ochotni klesnout?
20.11.2015
Foto: ČT
Popisek: Jan Hřebejk a Jitka Čvančarová při natáčení
I když jsou televizní detektivní seriály většinou jistotou pořádného sousta z koláče sledovanosti, neplatí, že stojí za to se na ně dívat. Příkladem je smrtelně nudná kriminální minisérie Jana Hřebejka Místo zločinu Plzeň v České televizi. Od úvodního dílu postupně ztratila tři sta tisíc diváků. Nadšeni z něj nejsou ani kritici, ani diváci. Přiznávají se, že jej sledují s určitou dávkou perverze i zvědavosti a žasnou, kam až jsou ochotni naši umělci klesnout. Hlavním zločinem je podle nich práce režiséra Hřebejka.
Naprostá většina fanoušků detektivek se shoduje na tom, že něco tak nudného ještě neviděli a rada Vacátko či major Zeman jsou ve srovnání s příšernými plzeňskými vyšetřovateli zlatí. Vadí jim přitom úplně všechno, neskutečně splácané zápletky, amatérské herecké výkony, dialogy a především režie. Ale na straně druhé je nutné přiznat, že se díky ČT královsky baví. Jirka se přiznává, že je to první kriminálka, u které se smál. Jana je zase úplně odvázaná z té „profi“ nástěnky k případu. Boba zase zaujala věta, že na Plzeňsku se dneska vaří více pervitinu než piva. Jelena fascinuje barevnost filmu, ty bledo-žluté tváře. Také podle jiných vypadá Lukáš Vaculík jako oživlá mrtvola. Zvláštní kapitolu pak tvoří vtípky na téma Vikiho máma.
Dehonestuje české kriminalisty?
Některým divákům ale Místo zločinu Plzeň nepřijde k smíchu, ale spíše k pláči. Myslí si totiž, že doslova dehonestuje práci českých kriminalistů. Zločiny jsou podle nich nevěrohodné, chybí elementární logika a klíčové části vyšetřování. No a pozorní rýpalové si všímají spousty chyb, týkajících se například počasí. V některých záběrech je ráno spousta sněhu a odpoledne nic. „Tak tady se s tím opravdu nepárali, ráno jede děda na kole, všude nasněženo a vzápětí se nám všechno pěkně zazelenalo,“ glosuje Eva. Další si všímají, že se řada exteriérů vůbec netočí v Plzni, ale například v Praze, v Lysé nad Labem, Liberci, atd. „Opravdu si autoři myslí, že jsou diváci úplní blbci?“ ptají se.
Detektivka, nebo červená knihovna?
Důkazem absurdních zápletek je zatím předposlední díl, nazvaný Návrat staré lásky. Jeho hrdinkami jsou dvě rádoby „femme fatale“. Jedna z nich, manželka šéfa plzeňské opery (!), je zavražděna a během vyšetřování se zjistí, že byla milenkou ruského drogového dealera, měla s ním dítě, její manžel je gay a s jeho otcem má navíc utajený milenecký poměr. Druhá kráska, Bára, má životopis ještě barvitější a vypadá to, že byl inspirován romány Rosamundy Pilcher. Přijíždí totiž do Plzně řešit dědictví po bohatém manželovi z ciziny, ale na místě zjistí, že stále miluje chudého, obtloustlého a zarostlého kriminalistu. Pro zvýšení sledovanosti jsou ženské role obsazené sexy dračicemi Kateřinou Mátlovou a Andreou Verešovou. Především ta druhá do poslední vteřiny využije všech možností, aby prezentovala hlavně sama sebe.
Hřebejkovo selhání
Největší díl kritiky ale schytává režisér Jan Hřebejk. Od věci není jeho přirovnání k Michalu Vieweghovi, který evidentně už tvoří především pro peníze. Jedna divačka si myslí, že se nám oba za prachy chechtají. Podle Elery je největším zločinem, že je celý seriál režisérovi úplně ukradený. A kritik Martin Svoboda z Aktuálně si myslí, že tato kriminální minisérie je zatím Hřebejkovým největším selháním. Podle něj má tempo nula, pro ospalost děje se v ní nelze zorientovat a dodává: „Místo zločinu Plzeň se nepovedlo ani na základní filmařské úrovni, kterou bychom od filmaře, nominovaného na Oscara, považovali za samozřejmou.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adéla Hofmanová