Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Zážitek s uprchlíky a varovná slova z Plzně: Přijeli z Maďarska taxíkem, peníze mají a chtějí do Německa. Neumí jazyky a co když jsou nemocní? Na tohle nejsme připraveni...

06.07.2015
Zážitek s uprchlíky a varovná slova z Plzně: Přijeli z Maďarska taxíkem, peníze mají a chtějí do Německa. Neumí jazyky a co když jsou nemocní? Na tohle nejsme připraveni...

Autor: Refugee Resettlement Watch

Popisek: Uprchlíci, ilustrační foto

Obce a města na příliv uprchlíků nejsou připravena. Péče o ně by bez výrazné pomoci státu totálně rozvrátila sociální systém. Alespoň o tom jsou přesvědčeni mnozí odborníci na pomoc lidem na ulici. Jenže stát bude případné peníze hledat velmi těžko. Podrobnosti jsme zjišťovali u zástupců plzeňských charitativních organizací.

Řeč se v první fázi stočila na Zákon o hmotné nouzi a první zkušenosti. „Jen 25 procent ubytoven pro sociální bydlení se přihlásilo k novému zákonu. Tady se stanoví jakýsi terminus technicus přiměřené ubytování, ale co to je? Teď do toho vstoupil ministr vnitra, který se snažil z toho oddělit kompetence obcí, protože ty se postavily proti dávkám, aby to zjišťovaly a následně vyplácely,“ říká na úvod Jiří Lodr, ředitel Diecézní charity Plzeň a uvádí nás do nejžhavějších problémů krajského města i celých západních Čech.

Bezdomovci u popelnic

„Je třeba posoudit to vyplácení, které spadlo na obce,“ pokračuje Pavel Janouškovec, ředitel Městské charity Plzeň. „Zatím ty dávky teď přes léto řada lidí odmítá, je to jejich styl života a někteří to nechtějí celoročně – raději zmrznou, než aby se snížili a chtěli pomoc, a někdo dokonce odmítne i potravinovou pomoc. Řekne, já si vyfárám, najdu si v popelnici – a prostě se tam ponoří a vždycky tam to jídlo najde. Oni to ví. Víme, že především na sídlištích, mezi paneláky, kde jsou velkoobjemové kontejnery, kolik jídla tam je. Někteří lidé to dokonce dávají do sáčku mimo, aby si to bezdomovci rovnou brali. Vybírají koše, až se divíte, sáhnou do něj a hned se do toho zbytku zakousnou,“ hovoří zasvěceně.

„Já si říkám, to bych se svým žaludkem nepřežil, ale ti lidé s tím prostě fungují. Dokonce jsou to i mladí, a někteří z nich vypadají i značně kultivovaně, byť kolem sebe mají veliký nepořádek. Někdo prostě pomoc odmítá, jiný využije alespoň tu základní hygienu. Tím, že nabízíme i lékařskou pomoc bezdomovcům, tak chráníme většinovou populaci. Někteří bezdomovci vyjdou ven na ulici a vůbec byste neřekli, že to jsou lidé bez domova. Opláchnou se někde v říčce, a když vyjdou ven, tak na první pohled nepohoršují, ale žijí velmi rizikovým způsobem, právě vzhledem k možným infekcím.“

Blíží se uprchlíci

Charita začíná pomáhat cizinecké policii a jde to prý velmi dobře. „Spolupráce s cizineckou policií, kde v Plzni na Slovanech má Charita zřízenou pobočku, je výborná,“ hodnotí Lodr. „Je tam jedna pracovnice a tlumočník. Jde totiž o výzvu Ministerstva vnitra, abychom pomohli odlehčit cizinecké policii, protože nápor je velký. A když jsou tam tři, čtyři cizinci v řadě a je komunikační bariéra a k tomu stres... takže máme tam vytvořeno zázemí.“

Začínají se tedy města připravovat na příliv uprchlíků? Další slova nás sráží k realitě na zem: „Pokud by ti uprchlíci nebo běženci dostali nějaké doklady, třeba právě v Itálii nebo Řecku, tak nevím, co bychom dělali. To se zatím do žádné služby, kterou nabízíme, nevejde,“ reaguje Janouškovec. Hrozba těchto států, že pustí uprchlíky dále, se podle něj musí brát velmi vážně. Stejně tak jako skutečnost, že nápor běženců nezvládají ani další hraniční země Evropské unie, například Maďarsko.

Alarmující případ

„Nedávno tu chytli rodinu, dvouměsíční dítě, tříletý, pětiletý, máma, táta, ještě nějaký strejda – rodina z Iráku,“ seznamuje ředitel Janouškovec s aktuální událostí, která mnohé předznamenává, a také ukazuje: „Cizinecká policie mi volala, že je na 24 hodin zadržela, a poté je musí pustit. A nebylo vlastně jiné řešení. Vždyť jde i o hygienu, ale co s nimi. Dát je do azylového domu, ale co když mají nějakou nemoc? Měli by mít vyšetření, protože to ty naše klienty tam může zabít, to jsou viry, které tady třeba ani neznáte. Teď ty chlapy, ty tam nemohu pustit, ale ta žena tam v zemi jejich původu má jiné postavení, takže jsem si říkal, kdo ví, co tam budou vyvádět.“

Neuměli prý jazyky, ale přitom se evidentně jednalo o ekonomické běžence, neboli „turisty“, jak je lidé začali nazývat. „Měli peníze, přijeli taxíkem z Maďarska, chtěli do Německa. No, kdyby se ti kluci z cizinecké policie otočili, tak by ti Iráčani skočili do vlaku – třeba by je zase někde vyhmátli, ale nedali by je sem. Říkal jsem jim tak trochu s humorem – vy nevíte, co s nimi, tak proč jste byli tak aktivní. Prostě připravení vůbec nejsme! Chlapi by tedy šli na ubytovnu pro muže a po strávené noci to bude zajímat koho? To už bude můj problém, když je tu mám. Takže to už by pak byla věc krizového řízení, ale pořád se jedná o jedince! Když nemají doklady, tak jak to budete řešit… Zatím jsou na to dva tábory, takže je nakonec odvezli do Zastávky do Brna. I když to malé dítě... no, ale když přijeli z Iráku a celkem v pohodě vydrželo to strastiplné putování…“

Bude dusno

„Je jasné, že se takové případy budou množit, protože Němci ty lidi budou vracet, a ti běženci u nás být nechtějí. Jenže, já si myslím, že zanedlouho si řeknou, že v Česku je taky dobře a nebudou chtít couvat dál zpátky,“ varuje Janouškovec. „To bychom museli mít úplně novou službu, nějaké ubytovny pro tyto lidi. Bude to přinášet veliké nároky, třeba jen to tlumočení. Samozřejmě také zdravotní problémy. A nemluvě o sociokulturních problémech – dovedete si představit, když zřídíte nějaký ten záchytný objekt, co bude dělat okolí? To bude problém soužití s místními lidmi, nejsme prostě ve Francii nebo Anglii, kde jsou více zvyklí na tu jakousi multikulturu.  My na to nejsme zvyklí, jsme tím nepolíbení. Zatím se nás to netýká, říkám zatím. Když město řekne – máme pro vás zakázku, tak ano, budeme se tím zabývat, ale zatím na to nejsou žádné peníze. Za stávajícího systému našich služeb tam tito běženci prostě nezapadají.“

Nejsou peníze, nejsou lidi

„Druhá věc je ta, o které hovoří řada odborníků, totiž že tito lidé nemají pracovní návyky,“ uzavírá chmurnou vizi ředitel městské charity Janouškovec.

„Ten člověk tu nebude dělat. Takže je jasné, že je tady budeme živit. Děti včetně těch rodičů. V trochu vyšším rozsahu by to pro nás bylo zničující, protože to prostě neutáhneme. Ten systém  práce s našimi bezdomovci nebo sociálně slabými už teď hapruje, peněz je málo. Ministerstvo nemůže najít další zdroje, takže tady to bude další náklad s tím, že ti lidé se sociokulturně nezařadí, a hlavně nebudou dělat. A to se ví.“

Na úkor domácích?

Zpět k denním starostem diecézní charity se vrací Jiří Lodr: „Co se financuje ze státních prostředků a krajských peněz a slýcháme – to jsou vaši a naši klienti. My v tom máme problém, protože občan České republiky je jen jeden. Pokud by byla domovská obec, která by věděla, že ten člověk opravdu pochází z té vesnice a nějakým způsobem hledá cestu, tak je to o tom společenském prostředí, doprovázení těch lidí, společenské odpovědnosti i komunitě a prospělo by, že by takzvaně někam patřil,“ reaguje na možné přijetí domovského práva.

„Pak to dopadá tak, že tu město Plzeň má třeba občany Slovenska, má tu lidi z Moravy, a zase na Moravě lidi z Plzně a mnohdy i v tom jdou proti sobě. Nakonec třeba i domy pro matky s dětmi tu slouží pro lidi z jižního nebo severního Plzeňska, a proto se sem uchylují, ale tím se zvyšují výdaje na sociální služby, které město platí.“ A do těchto počtů se (zatím) s žádným běžencem nepočítá. Stejně tak prý finance, které by se musely odněkud vzít – a sanovat to ze současných peněz, by bylo pro místní potřebné fatální.

Václav Fiala

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace