Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Nesnáším levičáky a oligarchy! Kontroverzní Knížák dorazil do rodných Blovic a hned pár lidí k smrti naštval. Také urazil prezidenta... Byli jsme u toho

30.10.2014
Nesnáším levičáky a oligarchy! Kontroverzní Knížák dorazil do rodných Blovic a hned pár lidí k smrti naštval. Také urazil prezidenta... Byli jsme u toho

Autor: Jan Polívka

Popisek: Kohoutokoně autora Milana Knížáka, které jsou nejen na dívání, ale také na dotyky nevidomých a dětí, v nové expozici Muzea jižního Plzeňska v Blovicích.

REPORTÁŽ Podle některých průzkumů je s vrcholnými českými politiky nespokojeno stále více občanů. Ze znepokojení a rozčarování lidí místními politickými poměry pak podle mnohých expertů profituje hnutí ANO, které prý ovšem nenabízí žádné vize a jasný program. S těmito hlasy se ztotožňuje i bývalý ředitel Národní galerie Milan Knížák. Ten zavítal v den státního svátku do svých rodných Blovic na jižním Plzeňsku, kde při příležitosti znovuotevření své výtvarné expozice vyjádřil podporu a obdiv starostovi města Janu Poduškovi (ODS) za jeho opětovné vítězství v komunálních volbách.

Muzeum Jižního Plzeňska v Blovicích se podle jeho pracovníků snaží připomínat významné události, osobnosti, výročí. Snaží se reagovat i na podněty současnosti - moderní doby, ale i s určitou návazností na historii. Blovický rodák Milan Knížák navíc dovolil, že na některé objekty se může sahat, což uvítají nejen zrakově postižení návštěvníci, ale třeba také děti.
 

Nesnáším levičáky a oligarchy

Dlouho vyhlížený host vyskočil jak jura ze svého stříbrného mercedesu a již byl vítán místními občany. Při uvedení své výstavy v rekonstruované kapli zdejšího zámku, kde je nyní muzeum, hned popřál pravici k vítězství: „Dovolte mi, abych na začátek pogratuloval panu starostovi, že vyhráli. Pravice vyhrála v Blovicích, což je vynikající. Já jsem přítel pravicového myšlení a nesnáším levičáky, komunisty a oligarchy. Mám vždycky velkou radost, když sem přijedu.“ Jedna postarší paní z prvních řad po těchto slovech hned odešla, když procedila mezi zuby: „Já jsem levičák, tak co tu budu pohledávat…“

Knížák si této drobné epizody ani nevšiml a pokračoval: „Bydleli jsme zde do pětačtyřicátého, pak jsme se odstěhovali do Mariánek, kde jsem začal chodit do školy. Táta tam začal učit. Já jsem se sem pořád vracel. Až do svých šestnácti let jsem nechtěl nikde jinde trávit celé léto. Hned jak skončila škola, tak jsem odjel do Blovic. V Blovicích jsem zažíval všechno - první lásku, byl jsem tady u vodáků. To jsme jezdili řeky, závodili jsme... To všechno jsem tady zažívával. Pro mě taková první škola, první dobrodružství. Všechny věci, které v mém životě začínaly, byly v Blovicích."

Strýc posledním dělníkem

„Můj strejda měl tady na náměstí holičství, už i dědeček, ale toho jsem zažil málo. Byl nesmírně laskavý, pak mu ale v osmačtyřicátém všechno sebrali. Byl posledním dělníkem ve svém holičství. Bylo to smutné, ale on byl tak báječný člověk, že v celém tom smutku a neštěstí vlastně zářil. S ním září i celé Blovice. Jsem moc rád, že tady mám pár věcí a že mohou sloužit třeba na slepeckou prezentaci, že mohou sahat na ty podivné sochy kohoutokoní, které tam jsou,“ pronesl nadšeně.

Jako dar obdržel dvě místní publikace. Na jedné z nich, vzpomínkové publikaci Dětství v zámeckém parku, je na  titulní straně obraz od jeho otce Karla, který  byl řídícím učitelem na zdejší měšťanské škole, kde vyučoval také kreslení a byl krajinářem. To Milana Knížáka evidentně potěšilo.

Podprůměrní mají pré

Při prohlídce expozice, která  se skládá z necelých deseti originálních prací z přelomu 80. a 90. let minulého století, včetně třech velkých obrazů, sdělil pro ParlamentníListy.cz svůj názor na současné výsledky voleb: „Jsem velice nespokojen s tím, co se děje. Vítězstvím hnutí ANO mě děsí představa, že nám vládne estébák a starej komunista, navíc byl prý údajně i v KGB. To mě děsí a všichni ti, kteří se k němu nahrnuli, tak je nespojuje žádná vize, žádná myšlenka, která by byla kreativní, ale jen touha po moci a úspěchu. Připadá mi také, že se všude ženou průměrní až podprůměrní lidé. Špičky, které jsou kvalitní a silné, se odstrkávají pryč, poněvadž my už opět jako za komunistů nemáme rádi individuality a všude je průměr, nebo dokonce podprůměr. Jsem hodně činný ve vysokém školství a jsem člen předsednictva Rady vysokých škol, takže vidím, jak se to děje ve školách. Musím říci, že ta situace je možná nejhorší od roku devadesát.“

Kulhající prezident a jeho projevy

To, že vernisáž výstavy se uskutečnila na státní svátek - výročí republiky, hodnotí Knížák velmi pozitivně. „Připadá mi to velmi symbolické. Mně se to líbí, protože konečně už nechodím na Hrad. To mně není vůbec líto. Abych koukal na Zemana, jak tam kulhá a říká blbosti... On si zakládá na tom, že mluví spatra. Mně je úplně jedno, zda mluví spatra, nebo jestli si to přečte, ale musí říkat něco, co má smysl. Zatím žádný proslov, který měl, mně smysl nedával,“ ukončil rozhovor a po krátké prohlídce ostatních prostor muzea za mávání několika místních občanů odjel.

Václav Fiala, Jan Polívka

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

 

Vložil: Anička Vančová

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace