Má milá má ráda dragouny, to sou ty, co jezděj na koni, zpívá Kamelot… Do Dobřan na Plzeňsku se po letech opět vracejí dragouni

Foto: SNPKK

Popisek: Na fotografii je člen klubu vojenské historie a jediný mladý muž Rehablitačního jezdeckého oddílu TJ Slavoj, Miloslav Hejduk, v dobové dragounské uniformě.

První dragouni se v Dobřanech na Plzeňsku objevili před 220 lety v roce 1794. Tuto tradici, která je neodmyslitelnou součástí zdejší historie, letos připomene několik akcí. První z nich bude v neděli 22. června Den dětí s podtitulem Po stopách dragounů. Vše vyvrcholí na podzim, kdy bude slavnostně obnoven provoz jezdecké haly v Tyršově ulici. „Chtěli bychom také připomenout tradici dobřanských dragounů, která je stejně zajímavá jako tradice klatovských dragounů. Bohužel ta dobřanská tradice je trochu opomíjená,“ konstatuje hlavní organizátorka akce, předsedkyně Rehabilitačního jezdeckého oddílu TJ Slavoj Veronika Krátká.

„Tato historicky zajímavá budova začne po několika desetiletích sloužit svému původnímu účelu. Jedná se o další počin města Dobřany v rámci dlouhodobé podpory aktivit neziskového sektoru,“ říká starosta Marek Sýkora. „Za doby socialismu byla součástí státního statku. Budova byla poté v roce 2002 zrekonstruována. Už v té době jsme věděli, že  v ní umístěný sběrný dvůr bude sloužit pouze několik let, protože se do centra města nehodí. Objekt z konce 19. století je součástí městské památkové zóny,“ vysvětluje dále starosta.

Unikátní budova

„Bude to samozřejmě atraktivní, protože se tam zpátky vrátí to, co tam bylo, tedy koně. Budova je unikátní v tom, jak je velká. Je to obrovský prostor, který má asi tisíc metrů čtverečních. Jeho nový nájemce Jan Košťál, předseda Jezdecké společnosti Dobřany, hodlá během léta provést nutné úpravy interiéru tak, aby zde bylo možné provádět jezdecký výcvik. Budova by se měla do budoucna stát nejen dějištěm jezdeckých závodů, ale i chovatelských a dalších akcí. „V rámci naší republiky se jedná o unikát. Halu, která byla původně vybudována jako jízdárna a dosud slouží těmto účelům, bychom našli jen v Kladrubech nad Labem,“ pokračuje dále Košťál. „Musím zdůraznit to, že tato budova je unikátní. Byla stavěna s tím záměrem, že tam vždy budou koně. Má klasické rozměry. Prostor je to prostě fascinující.“

Trpké osudy zdejších vojáků

„První vojáci přišli do Dobřan v roce 1729,“ vysvětluje předseda Klubu vojenské historie Posádkového velitelství v Dobřanech Milan Faifr. „ Jednalo se o pěšáky. V roce 1790 přišli první dragouni. Byly to eskadróny, což je na dnešní poměry rota, která měla 120 vojáků. Byli ubytováni na náměstí a až potom se jim tu zbudovala kasárna. Pak se tedy vznikla jízdárna. Ta je podobně velká jako v Klatovech, protože stavaři z Dobřan se po té přesunuli do Klatov. Za první republiky sloužila jízdárna jako sklady mobilizačního materiálu..  V Dobřanech se dochovaly stáje, které byly otevřeny v roce 1890. V roce 1943  při náletu Angličanů,  kteří si spletli Dobřany s plzeňskou Škodovkou, tam zemřela řada lidí. Celé kasárny padly mimo dvou stájí, které ještě dnes stojí.“ Jak jsme se dozvěděli, v době své největší slávy tu bylo na 500 koní!

…plivající oheň

Dragouni byli původně příslušníky jízdní pěchoty. Tato vojenská profese vznikla v 16. století. Název dostala podle zbraně, kterou dragouni nejčastěji používali, krátké muškety zvané drago. Význam pochází z výrazu „plivat oheň“, tedy záblesku ohně a kouře po výstřelu. Ve městě setrvali do roku 1920. V řadách zdejšího 7. dragounského pluku dokonce sloužil pozdější císař a poslední český král Karel I. Rakouský.

Václav Fiala, Jan Polívka

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová