Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Je brutální vražda v Dobřanech u Plzně jen začátek? Podle sociologů určitě. Ghetta sociálně vyloučených rostou jako houby po dešti

21.09.2017
Je brutální vražda v Dobřanech u Plzně jen začátek? Podle sociologů určitě. Ghetta sociálně vyloučených rostou jako houby po dešti

Autor: Facebook

Popisek: Policejní dodávka nedaleko ghetta v Dobřanech

„V celé republice je ohroženo chudobou či sociálním vyloučením přibližně 1,5 milionu lidí, z toho téměř 100 tisíc dětí do šesti let a bezmála 180 tisíc lidí starších 65 let. Počet lidí, žijících v sociálně vyloučených lokalitách, se pohybuje mezi 95 až 115 tisíci,“ prozradil deníku MF Dnes odborný referent ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Vaněk.

Všichni čtyři vrazi, kteří v noci z 10. na 11. září úřadovali v sousedství mateřské školy, byli z dobřanského romského ghetta. To se nachází v bývalém polorozpadlém statku a je jen jedním z dalších 606 ghett a 700 ubytoven, které jsou rozmístěny různě po republice. Přičemž sčítání ghett a ubytoven se uskutečnilo v roce 2015. Letos už jich je podle odhadů úředníků ministerstva mnohem víc.

 

Vrazi z Dobřan byli z romského ghetta

V problematice narůstajícího počtu ghett se sociálně vyloučeným obyvatelstvem je nutné si uvědomit, že se plánovitě rozpadají velká paneláková sídliště, kde doposud sociálně vyloučení lidé žili. Ti se stěhují do takzvaných sólo domů ve vesnicích. „V menších městech a obcích nejsou rozvinuté sociální služby. Roste užívání návykových látek a s tím jde ruku v ruce kriminalita,“ přiznala pro MF Dnes Simona Wachsbergerová, která pracuje v brněnském středisku pro Romy DROM.

Sprostí vrazi, nebo frustrované oběti systému?

Dobřany jsou šestitisícové městečko poblíž Plzně. Tam, v chátrajícím statku, žila romská rodina a radnice evidovala na adrese přesně 55 osob s trvalým bydlištěm. Ovšem dům byl známý 'návštěvami', kterých bylo na desítky. Mladíci, kteří v neděli 10. září brutálně ukopali ukrajinského dělníka, pocházeli právě odtamtud. Vyhlédli si ho v místní herně, kde Ukrajinec vyhrál v automatu několik tisíc korun. Když se s kořistí vracel na svou ubytovnu, chytla si jej banda a zavraždila jej.

Patrik Danko, jeden z gangu, na snímku, který poskytla Policie ČR

Problémem těchto lokalit bývá až osmdesátiprocentní nezaměstnanost. Od ní se odvíjejí další problémy, jako je sociální frustrace, drobná kriminalita, sociální napětí,“ tvrdí Michal Kačírek, mluvčí ministra pro lidská práva a rovné příležitosti. „Tři ze zdejších lidí pracovali pro místní technické služby, další dva tam měli nastoupit,“ prozradil starosta Dobřan Martin Sobotka a dodal: „Samozřejmě bydlení jednadvacátého století to nebylo, část lidí žila v domě, část v maringotkách, přístavcích, chlévech. Problémy tam byly s hlukem, hygienou, topením.“

Sociologové bijí na poplach

Proti roku 2005 se počet ghett prakticky zdvojnásobil a stejně tak se zdvojnásobil i počet lidí, kteří v nich bydlí. A nejedná se pouze o Romy, do sociálního vyloučení se dostávají velmi často i matky samoživitelky nebo důchodci. Ovšem sociologové varují, že právě systém ghett generuje podobně frustrované mladíky, kteří již prakticky v dětském věku deseti dvanácti let přičichnou k tvrdým drogám, drobným krádežím a asociálnímu chování.

Ministerstvo práce a sociálních věcí už roky tlačí na to, že problém sociálně vyloučených lokalit musí být prioritou. Letos na řešení ghett dostalo MPSV více než 10 miliard korun. Ovšem dobrá rada nad zlato; co s tím dělat, aby byly vidět výsledky, nikdo pořádně neví...

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace