Do boje proti úložišti radioaktivního odpadu se s obcemi v Plzeňském kraji dali Starostové a nezávislí. Nejde jen o zviditelnění, vše se děje ve spěchu a s riziky. Navíc přeci nechceme být smetiště Evropy

Foto: jodn.cz

Popisek: Chanovice, blízko lokality, z níž se má stát úložiště jaderného odpadu

Starostové a nezávislí (STAN) v Plzeňském kraji vyjadřují podporu obcím, občanským iniciativám a občanům Horažďovicka, kteří v této oblasti nesouhlasí s možným vybudováním hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. O něm se uvažuje v malebné krajině Pošumaví.

Místo Březového potoka má být úložiště radioaktivního odpadu

Obce Chanovice, Kvášňovice, Maňovice, Olšany, Pačejov, Velký Bor, Město Horažďovice a občanské sdružení „Jaderný odpad – děkujeme nechceme!“ mají za sebou mimo jiné  několik aktivit v rámci Dne proti hlubinnému úložišti radioaktivních odpadů.

Na svou věc se snažili upozornit štafetou, koncertem či setkáním s mottem „Nedejme se“. Cílem bylo a stále je vyjádřit odpor proti plánovanému geologickému průzkumu v místní lokalitě Březový potok, kterým mají být zahájeny přípravné práce vedoucí k výběru lokality pro zvažované úložiště.

Děje se to ve spěchu, upozorňují politici

Starostové a nezávislí (STAN) z Plzeňska podporují aktivitu obcí, občanů a občanských iniciativ, která odmítá zahájení průzkumu i stavbu úložiště jako takového. „Domníváme se, že celý proces výběru i případné následné stavby je realizovaný ve velkém spěchu a nebere v potaz mnoho velmi závažných rizik. Zejména však zodpovědné státní orgány zcela opomíjí názory obyvatel dotčených obcí, kteří s budováním hlubinného úložiště radioaktivních odpadů zcela jasně nesouhlasí," prohlašuje plzeňský STAN.

Podle názoru Starostů však takto závažný záměr není možné realizovat bez souhlasu obyvatel území, kterého se týká.

Nevratné změny i pro další pokolení

Stavba tohoto typu, kterou lze přirovnat k obrovskému hlubinnému dolu kombinovanému s průmyslovým závodem na zpracování jaderného paliva, by zničila celou rozsáhlou oblast Pošumaví. Změny by byly nevratné a dotkly by se mnoha budoucích generací. Proto společně se starosty a občany výše uvedených obcí STAN připojuje k pdopořse s heslem „Nedejme se“.

Sdružení "Jaderný odpad - děkujeme, nechceme!" se konkrétně snaží o to, aby se zcela vyškrtla lokalita Pačejov-Nádraží na Horažďovicku ze seznamu lokalit pro vybudování hlubinného úložiště vysoce radioaktivního odpadu. „Nechceme dopustit, aby malebný, žádnou ekologickou zátěží nepostižený kraj Pošumaví se stal jaderným smetištěm republiky a možná i celé Evropy," píší na svých stránkách.  Chanovice, Pačejov a Velký Bo, to jsou konkrétně obce na jihozápadě Čech, které vymezují okraj lokality pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. 

Celá oblast je v pošumavské kopcovité krajině, poskládané z hustých lesů, rybníků, luk a polí. První písemné záznamy o jednom ze sídel lokality se datují již v roce 1283 (Velký Bor). Další písemné zprávy pochází z dob o několik desítek let později například 1352 – Chanovice, 1366 – Defurovy Lažany a podobně.

Kraj byl v nedávné minulosti proslulý těžbou kamene pro ušlechtilou kamenickou výrobu. Dnešní obyvatelstvo pracuje převážně v zemědělství (VOD – Velký Bor) a v dřevozpracujícím průmyslu (HAAS – Fertigbau, Chanovice), nepodstatná část občanů dojíždí za zaměstnáním do nedalekých Horažďovic, kde se nachází řada velkých podniků.

Referendum bylo jednoznačné. Pikantní dohoda

Všech 19 obcí na ploše 24,9 km2 na Horažďovicku ležících v blízkosti lokality Březový potok odmítlo souhlasit i jen s geologickým průzkumem pro výstavbu úložiště jaderného odpadu.  Pro budování hlubinného úložiště se v někdejším referendu vyslovila pouhá dvě procenta v konaném referendu. Přesto lidé z tohoto regionu Klatovska žijí v nejistotě, stát totiž lokalitu ponechává ve svém seznamu.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) má seznam celkem sedmi lokalit, kde by mohly začít geologické průzkumy. Kromě Březového potoka jsou dalšími lokalitami Čertovka, Magdaléna, Boletice, Čihadlo, Hrádek a Horka.

Pikantní ale je, že SÚRAO kdysi uzavřelo ústní dohodu, že bez souhlasu dotčených obcí průzkumy provádět nebude. Do roku 2018 přitom stát chce mít na stole dvě nejvhodnější lokality. A tak ministerstvo průmyslu a obchodu zodpovědnost za tyto průzkumy převedlo na Diamo. Na tento státní podnik se žádné dohody s obcemi nevážou.

Stavba, v níž se mají skladovat tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má mít půl kilometru pod zemí plochu asi 300 hektarů a na povrchu by zabrala 19 hektarů. Spuštění úložiště předpokládá SÚRAO v roce 2065.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš