V 59 letech přiznala známá herečka celému světu svou lesbickou orientaci a přítelkyni novinářku. Za paseku v srdci se omlouvám, říká milenka Jitky Smutné. Lidé ji chtějí léčit násadou krumpáče

Foto: MDP / Alena Hrbková

Popisek: Ač herečku Jitku Smutnou zachytila fotografka Alena Hrbková na Zámeckých schodech u Pražského hradu, její srdce patří západočeskému Měčínu, kde s přítelkyní opravují starou školu.

Přitom celý život žila známá herečka Městských divadel pražských Jitka Smutná ve spokojeném dlouholetém manželství, v němž vychovala dvě děti. O své sexuální orientaci prý totiž celou dobu nevěděla. „Nemám potřebu věšet své soukromí na zeď nebo o něm točit Třináctou komnatu,“ říká Smutná. Přesto se se svým soukromím netají.

S novinářkou Petrou Braunovou už v době, kdy v médiích otevřeně promluvila o svém coming outu, chodila deset let. Jak se ty dvě poznaly? „S Jitkou Smutnou nás dala dohromady moje práce v redakci ženského časopisu. Byla jsem ten den v hrozném rozpoložení. Bezprostředně po sebevraždě milované přítelkyně jsem na schůzku přišla neupravená s černým šátkem omotaným kolem hlavy. Aniž bych Jitce cokoli vysvětlila, po vypnutí diktafonu neodešla, tak jak to běžně herci dělají, ale objednala další kávu a rozhovor se protáhl až do začátku představení v divadle ABC,“ vzpomíná novinářka v rozhovoru pro portál Kultura21.

Omlouvám se za paseku v srdci, říká milenka

„Překvapeně jsem zjistila, že nosí podivnou masku, která jí vůbec nesluší. Neumím vysvětlit, proč jsem se rozhodla jí s životem zacloumat. Snad jsem v ní poznala blízkého člověka, malou uchechtanou holku z periférie, která pod náporem životních trablů ztloustla a zmalomyslněla a já jsem se rozhodla vrátit ji zpátky. Věřím, že jsem udělala dobře, když jsem jí do života vehnala čerstvý vítr. Za paseku v srdci se omlouvám.“

V divadle se to moc neřeší

Kolegové a lidi od divadla její orientaci moc neřešili. „Prostředí, ve kterém se vyskytuji, je ze své podstaty k této odlišnosti více tolerantní a respektující. Je mezi námi spousta homosexuálů a nikdy jsem se nesetkala s tím, že by s nimi kdokoliv měl problém. Já sama mezi nimi mám báječné kamarády a kolegy. V divadelní branži lidé sexuální orientaci prostě neřeší. To se týká homofobní části naší společnost,“ říká trpce.

Já to o sobě dlouho nevěděla

S manželem prý zůstali dobrými přáteli, jezdí spolu na ryby. Nikdy mu prý nelhala. „Představte si to tak, že jsem dlouhou dobu žila velmi šťastný manželský a rodinný život. O své pravé sexuální orientaci jsem nevěděla. Nic jsem si nenalhávala. Prostě to tak bylo,“ říká Jitka.  Děti jsou dospělé, dcera už má sama syna a matku moc neřeší. Znají ji a vědí, že je šťastná.

Proč zhubla čtrnáct kilo?

Prostě se prý zamilovala. Do ženy. „Možná mi je příkladem maminka, která prožila pozdní lásku v šedesáti šesti letech,“ říká. Proč se o svém vztahu po deseti letech rozhodla promluvit i veřejně? „To bylo prolomené tabu. Nemluvila bych o tom, kdyby svět byl ideální a každému by bylo jedno, s kým žijeme, jakou máme orientaci nebo barvu pleti. Ale realita je jiná. Pokud mě diváci pokládali za dobrou herečku či zajímavého člověka, neměli by změnit názor,“ tvrdí. „Nemám potřebu věšet své soukromí na zeď nebo o něm točit Třináctou komnatu.“ Přesto ale o své orientaci otevřeně mluví, je i součástí různých kampaní. „Musím přece vysvětlit, proč jsem zhubla těch čtrnáct kilo! Nechci být ta, za kterou mě mají,“ říká „nová“ Jitka Smutná.

Divák nabízí léčbu krumpáčem

Diváci ji totiž znají a milují jako buclatou paní ze seriálu, postavu, se kterou se mohou ztotožnit a kterou znají, je jako jejich sousedka anebo prodavačka odnaproti. Proto byly divácké reakce na Jitčino prohlášení hodně rozpačité až vulgární. Část národa ji posílala, ať se jde léčit.: „sami si za to buzny můžete, když se nechcete léčit, uchyláci, nebo alespoň chovat tak, abyste nepřekáželo zdravýmu rozvoji, tj normální rodině. Mám tady násadu od krumpáče, stav se, tolerantně tě vyléčím,“ vzkazuje herečce anonym v jedné z diskuzí.

Proč se tím na stará kolena chlubí, píše další

A další vyjadřuje typicky český postoj. Tedy ten, o kterém ví Smutná své: „U nás se v celkem velké míře vyskytuje latentní homofobie. Taková ta nevyřčená, nehlasná homofobie. Jinými slovy homosexualita, která nevadí do té doby, dokud se nestane osobní záležitostí. Což mně se ale nikdy naštěstí nestalo.“ Přesně to vyjadřuje názor jedné z divaček… „Nevím, proč se s tím p. Smutná na stará kolena chlubí před celým národem, že je lesba. Je to její soukromá věc, ale aby se s tím v 60 letech chlubila, tak to se k ní vůbec nehodí. Nebo se chce zviditelnit, aby se o ní psalo? Myslím, že jí to není zapotřebí, jako herečka je výborná. Svoje soukromí si má nechat pro sebe,“ píše evidentně divačka, které Jitka svým přiznáním zkazila televizní zážitky.

Herectví není všechno

Jitka Smutná přitom na herectví nijak nebazíruje. Rovná si život a priority. „Herectví mám ráda, ale netvoří v mém životě všechno. Chtěla bych mít kus půdy a pěstovat kytky a zeleninu, ošetřovat ovocné stromy, nemuset u toho mluvit. Fyzickou práci neodmítám a spoustu věcí umím. Chci uspávat pohádkami děti, sedět s přáteli u ohně a zpívat, číst tlusté knihy o historii a povídat si o nich v posteli. Kdysi mi jeden kluk na chmelu slíbil, že mi u nich ve vsi u Kladna postaví Národní divadlo. To bych teď brala, jen bez toho kluka.“

Na „stará kolena“ Jitka Smutná evidentně kvete. Zhubla, začala se barevněji oblékat, čiší z ní radost ze života. Jenže televizní národ by ji asi raději viděl ve škatulce „ta tlustá, co hraje ty hodné paní.“ Jitka už ale hodná tlustá paní bez názoru prostě být nechce. Ani na to nemá čas. Spolu s partnerkou právě vlastníma rukama rekonstruuje vesnickou ruinu, ze které jednou bude krom bydlení kulturní centrum.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Lucie Kolouchová