Mám samé plesové šaty, ale nemám co žrát, pláče veverka. Kultovní Tři oříšky: Co o nich určitě nevíte, třeba že Popelku měla hrát Jana Preissová a jak Vorlíček šťouchal sovu do zadku

Foto: ČT

Popisek: Tři oříšky pro Popelku se natáčely v Česku v okolí vodního hradu Švihova.

Jak to tedy bylo? K roli umouněné a nepřející macechou terorizované Popelky se Libuška Šafránková dostala náhodou. V česko-německé pohádce Tři oříšky pro Popelku z roku 1973, která se měla původně natáčet v létě, totiž měla hlavní roli hrát tehdy těhotná herečka Jana Preissová. Protože se ale natáčení přesunulo na dřívější termín, musel režisér Václav Vorlíček najít jinou herečku. „Byla jsem s mnoha dalšími pozvána na konkurz. Přišla jsem jako jedna z posledních a zbyly na mě šaty, do kterých se už asi nikdo nevešel. Později na plese v Moritzburgu jsem si všimla, že v nich tančila jedna baletka," vzpomíná na to Šafránková.

Růžový sníh už neuvidíme

V digitálně vyčištěné verzi filmu v roce 2014 už například neuvidíme růžový sníh, ale bílý. Kostýmy získaly opět svou původní barvu. Obraz je ostrý, jsou vidět detaily na tvářích herců, zmizelo i výrazné noční zrnění… 

A vtip z titulku:

Sedí takhle veverka na stromě a louská oříšky.
Rozlouskne první: Zlaté šaty
Rozlouskne druhý: Stříbrné šaty
Rozlouskne třetí: Diamantové šaty
Veverka se schoulí na větvi a vzlyká: ,,Já se snad kvůli tý zatracený pohádce vůbec nenažeru“! 

Co možná nevíte 

Kromě Libuše Šafránkové a Pavla Trávníčka si ve filmu zahrály i Dana Hlaváčová nebo Helena Růžičková, ta měla výraznou roli na královském plese. „Když hrála Droběnu, která na plese tančí s princem, tak to byl její nápad, že ho vzala do náručí a vláčela ho," vzpomíná spisovatelka Marie Formáčková. Helena Růžičková hrála dceru Droběnu baronky z Kratihájů, což je postava z divadelní hry Zvonoklasy. 

Pohádku o Popelce skoro všichni známe nazpaměť. A možná i proto už ani nevidíme drobné chyby, které filmaři nevychytali, nebo prostě přehlédli. Třeba sloup elektrického vedení za Vladimírem Menšíkem. Bystřejší divák by si také mohl všimnout, že i Popelčin Jurášek je pokaždé jiný. Jednou má hustou zimní srst a podruhé ne. Zářivě zbarvená liška - tak vypadalo zvíře, které lovci v čele s princem honili na lovu. Jakmile ale lišku zastřelili, ztratila na kráse. A když Popelka utíká před princem a nasedne na jeho koně, drží v ruce bičík, který před nasednutím neměla. 

Tři Juráškové, tři střevíčky 

Libuška Šafránková až v knize Tři oříšky pro Popelku odhalila, že filmování nebyl žádný med. Například při natáčení závěrečné scény totiž vanul ostrý vítr a teplota ukazovala minus 21 °C. Ona však na sobě měla jen lehké šatičky. Sněhovou koulí do hlavy prince netrefila Popelka, ale režisér Vorlíček. A Popelka a princ se ani jednou ve filmu nepolíbí, což nebývá u pohádek zrovna zvykem. A Popelčin Jurášek? Byli ve skutečnosti tři. Ve stáji jeden se zimní srstí, druhý bez ní při projížďkách lesem, třetí pak v Německu. Ten český se ve skutečnosti jmenoval Bonek. A legendární Popelčin střevíček byl vyroben ve třech různě velkých provedeních, aby na obraze správně vynikl. Abychom uklidnili ochránce zvířat, dodejme, že Popelka kuší nesestřelila živého jestřába, ptáka měli filmaři už od podzimu v mrazáku u hajného na Šumavě. Aby Sova Rozárka i za dne mrkala, musel ji režisér Vorlíček cvrnkat do zadku stéblem slámy. 

Pavel Trávníček tehdy mluvil moravštinou 

O roli prince byl tak velký zájem, že se konkurzu zúčastnily stovky herců. Pavla Trávníčka pak ale  daboval herec Petr Svojtka, který s Šafránkovou dva roky na to hrál v Malé mořské víle. Podle režiséra měl tehdy Trávníček výrazný moravský akcent. Při natáčení na Šumavě zapadl Trávníčkův kůň až po uši do zasněžené jámy. A scénu, kdy běží princ za Popelkou ze zámku, musel Trávníček kvůli silnému větru běžet asi 50krát.  Navíc si o něm v Německu mysleli, že je německý herec.

Na mol opilý Menšík, věčně padající Libíček 

Pohádka se natáčela na drahý film, a proto režisér požadoval, aby se všechny záběry natočily na první pokus. Ve scéně, kdy princ uhodne Popelčiny hádanky, byl Vladimír Menšík namol opilý.

Herec Jan Libíček, jehož postava preceptora byla do pohádky přidána až po dokončení scénáře, si věčně stěžoval na příliš těžký kožich, kvůli němuž i padal. Vítězslav Jandák, který si zahrál roli Kamila, přiznal, že viděl pohádku poprvé až v roce 2007. O ústřední melodii bylo rozhodnuto za pár vteřin. Karel Svoboda ji Vorlíčkovi zahrál v noci po telefonu. V Německu se v písni »Kdepak ty ptáčku hnízdo máš« zpívá text »Tisíc střech mého města«. Interiéry z pohádky nejsou z Moritzburgu, ani ze Švihova. Byly točeny v berlínských ateliérech. A umělý sníh při natáčení v Německu šíleně zapáchal, protože byl dovezen z rybích konzerváren. Pro pohádku bylo ušito 80 originálních kostýmů, které vytvořil výtvarník Theodor Pištěk.

Pohádka se pravidelně každý rok vysílá i ve Spojených Arabských Emirátech. V Norsku a ve Španělsku se pohádka pravidelně vysílá 24. 12. dopoledne. Když v Norsku jednou o Vánocích pohádku nevysílali, přišli nespokojení diváci demonstrovat pod okna televize! V Německu má film velký fanklub, který každoročně pořádá na zámcích tematické plesy v duchu pohádky.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová