Horažďovice se děsí radioaktivního úložiště. Lidé žijí v nejistotě

Foto: SÚRAO

Popisek: mapa lokality pro jaderné úložiště

Obce v okolí Horažďovic odmítají na svém území vybudovat hlubinné úložistě radioaktivního odpadu. Starosta Karel Zrůbek navíc kritizuje, že stát při vyhledávání lokality nedostatečně komunikuje s obcemi.

Všech 19 obcí na ploše 24,9 km2 na Horažďovicku ležících v blízkosti lokality Březový potok odmítlo souhlasit i jen s geologickým průzkumem pro výstavbu úložiště jaderného odpadu.  Pro budování hlubinného úložiště se vyslovila pouhá dvě procenta v konaném referendu. Přesto lidé z tohoto regionu Klatovska žijí v nejistotě, stát totiž lokalitu ponechává ve svém seznamu.

„Shodli jsme se, že stát při vyhledávání úložiště pro radioaktivní odpady nedostatečně komunikuje s obcemi a že je potřeba toto napravit," prohlásil horažďovický starosta Karel Zrůbek (ČSSD). Právě on je v čele pracovní skupiny Pro dialog o hlubinném úložišti, a tak svolal do horažďovického zámku setkání poslanců, senátorů a zástupce Plzeňského kraje. "Smyslem bylo upozornit na problematiku spojenou s úložištěm jaderného odpadu."

Podle Zrůbka je potřeba dělat nějaké zásadní kroky ve vývoji legislativy. "Protože celý proces není legislativně dostatečně ošetřen," uvedl.

„Obce usilují o to, aby mohly spolurozhodovat o výběru místa pro úložiště jaderných odpadů. Chtějí, aby k nim stát přistupoval otevřeně a aby při výběru lokality byla dodržena ta nejpřísnější bezpečnostní kritéria," shrnul po debatě radní Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí Václav Štekl.

Rozhodnutí musí padnout do pěti let

Podle Horažďovických stát neumí jasně říci, jak to bude. Nejsou ale v tom sami. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) má seznam celkem sedmi lokalit, kde by mohly začít geologické průzkumy. Kromě Březového potoka jsou dalšími lokalitami Čertovka, Magdaléna, Boletice, Čihadlo, Hrádek a Horka.

Pikantní ale je, že SÚRAO kdysi uzavřelo ústní dohodu, že bez souhlasu dotčených obcí průzkumy provádět nebude. Do roku 2018 přitom stát chce mít na stole dvě nejvhodnější lokality. A tak ministerstvo průmyslu a obchodu zodpovědnost za tyto průzkumy převedlo na Diamo. Na tento státní podnik se žádné dohody s obcemi nevážou.

Stavba, v níž se mají skladovat tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má mít půl kilometru pod zemí plochu asi 300 hektarů a na povrchu by zabrala 19 hektarů. Spuštění úložiště předpokládá SÚRAO v roce 2065.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ! Těšíme se na ně.