Třicet let byla vdaná, porodila dvě děti, a pak si našla milenku. S kým žije populární seriálová herečka Jitka Smutná a na jakém unikátním projektu pracuje?
27.08.2015
Foto: ČT
Popisek: Teprve na prahu šedesátky nabrala herečka Jitka Smutná díky přítelkyni Petře druhý dech a konečně je sama sebou
FOTOGALERIE Jsem, jaká jsem, a nemám se za co stydět. To si řekla Jitka Smutná po letech, práskla dveřmi a na prahu šedesátky vykročila za štěstím. A světe, div se – manžel to pochopil.
Už v pubertě si začala uvědomovat, že má citově mnohem blíž k ženám než mužům, jenže vyrůstala v generaci, pro niž byla homosexualita tabu. Nemluvilo se o ní a většina gayů a lesbiček se snažila svou orientaci všemožně zakrývat. A tak se i Jitka Smutná rozhodla být za každou cenu ‘normální‘. Provdala se za kameramana Jaromíra Nekudu, porodila mu děti Jakuba a Terezu a zdálo se, že je všechno v pořádku. Jenže po dvou desetiletích poznala ženu, po jejímž boku si uvědomila, že tohle je to pravé. Dalších deset let jí ale trvalo, než sebrala odvahu definitivně vybočit ze zajetých kolejí a konečně začít žít tak, aby se mohla každý den cítit opravdu v pohodě a šťastná. A co na to manžel? „Díky jeho pochopení jsme dobří přátelé. Navždy se už budeme s oboustrannou laskavostí respektovat. V duchu mu dávám velký dík za to, že mě pustil, ne opustil,“ prohlásila před časem.
Než našly to pravé štěstí, přivedly Jitka a Petra na svět dohromady pět dětí
Štěstí nemusí být v luxusu
Její životní partnerka, o patnáct let mladší spisovatelka Petra Braunová, prožila totéž – je rozvedená a má tři děti, Olivera, Marii a Johanu. Společně pracují na svém velkém snu, rekonstrukci velkého starobylého domu v Měčíně nedaleko Klatov, který již na první pohled dýchá historií. Nápad se zrodil v Petřině hlavě, v této obci se totiž narodili její dědeček i maminka, má tam pohřbeného otce a jako malá tam trávila téměř všechny prázdniny. Zpátky ji tam tudíž dovedlo srdce a Jitku zase láska k ní. A obě se pustily do úkolu, který by nejspíš dokázal udolat partu zdatných chlapů.
Měšínská škola na dobové fotografii
Zdevastovaná ruina
Objekt č. 21, který dodnes zdobí nad vchodem krásný erb pánů z Vrtby, postavil v roce 1822 jako panskou školu hrabě František Josef z Vrtby, potomek Jana Josefa z Vrtby, který byl v roce 1712 nejvyšším pražským purkrabím a nechal vybudovat na Malé Straně známou Vrtbovskou zahradu. Jedním z nejznámějších pedagogů, který tu působil, byl Josef Kožíšek, autor čítanky Poupata, z níž se až do dnešních Slabikářů dostaly mimo jiné populární věty Ema mele maso či Máma má mísu, a jeho básničku Polámal se mraveneček zná snad opravdu každý.
Dům sloužil původnímu účelu až do roku 1914, kdy byla kvůli rostoucímu počtu žáků postavena škola nová. Pak sloužil jako spořitelna, pošta, měl v něm ordinaci lékař, později zde byla zřízena ubytovna. Hlavně poslední majitel se ale k historické budově nechoval právě s úctou. Bez povolení k němu byly přistavěny garáž a kotelna, nádherné klenby byly prošpikovány železnými trubkami, protože kotelna vytápěla i dům na protější straně ulice. Přibylo mnoho příček, které vzdušné prostory rozbily na malé tmavé špeluňky, původní špaletová osmitabulková okna nahradily skleněné tabule. Hnijící podlahy záplatovalo linoleum. Dílo zkázy dokončili prapodivní nájemníci, kteří ho zanesli odpadky a zdevastovali.
Dům snů v roce 2013
Dobová škola v přírodě
Starou, na první pohled příšerně zničenou budovu Petra koupila před třemi lety. Až dodatečně zjistila, že je památkově chráněná, a tak se s Jitkou rozhodly vrátit jí původní krásu. Stojí totiž na ideálním místě, v centru obce, v těsném sousedství fary a kostela, a tak ji chtějí proměnit v kulturní centrum s bohatým celoročním programem, které by sloužilo návštěvníkům z celé republiky. V přilehlé stodole by mělo vzniknout jednoduché ubytovací zařízení pro turisty. Hlavní představou je ale jakási dobová škola v přírodě.
„Hodlám děti i učitele, kteří se takové akce zúčastní, vrátit kompletně do minulosti. Týden žít bez mobilu, televize, dokonce bez elektřiny. Jíst dobová jídla, nosit dobové oblečení, všímat si přírody a sám sebe,“ uvádí Petra Braunová na svých webových stránkách a dodává: „Myslím, že dítě, které bude – tak jako kdysi – nosit vodu z pumpy, chodit pro dříví, jíst bramborové placky, pečené na kamnech, hrát špačka či kroutit písmena křídou na břidlicovou tabulku, bude nesmírně obohacené. Projekt bude vypilovaný do nejmenších detailů. Jsme připraveni dětem nechat ušít oblečení podle dobové fotografie z roku 1890. Věřím, že zájemce o takový ‘adrenalin‘ nebudu hledat dlouho.“
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adina Janovská