Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

V dětství zažívala násilí, pak ji vyhnali z obrazovky, v novém režimu byla zase příliš hodná. Dramatický osud a tragický konec Štěpánky Haničincové. Tajnosti slavných

05.06.2015
V dětství zažívala násilí, pak ji vyhnali z obrazovky, v novém režimu byla zase příliš hodná. Dramatický osud a tragický konec Štěpánky Haničincové. Tajnosti slavných

Autor: ČT

Popisek: Štěpánka Haničincová se svým čertíkem Bertíkem, kterého v dětství milovalo několik generací

Prožívala těžké dětství, toho pravého našla až na třetí pokus. Pronásledovala ji StB, kvůli dceři dokonce musela z obrazovky. Po sametové revoluci ji zase nové vedení televize považovalo za starou strukturu. „Těžší život je lepší,“ říkávala Štěpánka Haničincová. Jenže jí optimismus nevydržel.

Pro generace nejmenších diváků byla televizní pohádkovou tetou, která je provázela oblíbenými pořady. Říkaly jí prostě naše Štěpánka. K jejím nejznámějším pořadům patřily Štěpánčiny korálky, Rozmarýnek, Maminko, tatínku, dívejte se s námi a Malý televizní kabaret. Na obrazovce se oblíbená herečka, scenáristka, dramaturgyně a dlouholetá televizní moderátorka objevovala od roku 1953 prakticky téměř do konce svého života, který ukončila tragická nehoda.

Malí ji zbožňovali a velcí obdivovali - podle Haničincové se kdysi česala půlka Prahy

Malí ji zbožňovali a velcí obdivovali - podle Haničincové se kdysi česala půlka Prahy

V dětství prožívala peklo

Holčička, která se narodila 30. září 1931 v Kvíčovicích na Domažlicku, byla prý tak ošklivá, že ji maminka schovávala v kočárku pod záclonkou. Vyrůstala v Heřmanově Městci, do vínku dostala jméno Štěpánka a tatínka alkoholika. Hodná a laskavá babička nedokázala převážit nad vzpomínkami na otce ševce, který ji v opilosti dusil a prohrál v kartách dům, a na utrápenou a věčně plačící maminku. „Jestli chcete veselé vzpomínky na dětství, tak ty u mě nenajdete. Neměla jsem hezké dětství,“ prozradila kdysi v rozhovoru pro časopis Femina. „Pamatuji se, jak jsou čarodějnice, a my se musíme s bratříčkem schovávat před tatínkem. Přišel domů a... Nebyl to hodný člověk. Museli jsme utéct z domu, aby se nám nic nestalo.“

Tahle krásná slečna byla prý tak ošklivé miminko, že se za ni maminka styděla

Tahle krásná slečna byla prý tak ošklivé miminko, že se za ni maminka styděla

Bydlela v Židovské ulici, a tak většina jejích kamarádů a kamarádek zmizela v nacistických plynových komorách. Laskavá babička zemřela a Štěpánce zůstali jen maminka a mladší bratříček Pepa. Osud ji ale připravil i o tyto dvě poslední jistoty. Pepu zabil krátce po válce nevybuchlý granát a maminka spáchala sebevraždu. Naštěstí ji na poslední chvíli vzkřísili, ale jistotu už u ní dcera nikdy nenašla. Když se maminka konečně rozvedla, přestěhovala se rodina do Děčína a následovalo několik let s druhým náhradním tatínkem, který prý Štěpánku nenáviděl. Jediným světlým okamžikem pro ni byly hodiny francouzštiny, na které chodila s kamarádkou do kláštera. „Učila nás hrozně hodná jeptiška. Trochu jsme se jí sice tehdy posmívaly, byly jsme malé holky, ale nikdy na ni nezapomenu,“ vzpomínala herečka. Pak maminka odešla i od druhého manžela a kvůli práci musela Štěpánku nechat samotnou.

Vyšoupli ji pro nedostatek talentu

Vystudovala obchodní akademii, ale nakonec zatoužila po herectví. Do jejího života také vstoupil třetí tatínek, tentokrát konečně milující. Štěpánka nastoupila do zaměstnání, ale stále se pokoušela dostat na DAMU. Nakonec se jí to sice povedlo, po dvou letech zkoušení divadelních kousků, pojednávajících o natěšených komsomolcích, a rolích šťastných továrních a zemědělských dělnic jí bylo doporučeno, aby pro nedostatek talentu přešla na jiný obor. Nedostatek talentu byl odborný termín pro nedostatečné ztvárnění budovatelského nadšení – Štěpánka byla příliš opravdová, než aby s vervou hrála to, co se jí příčilo. „Byla jsem hrozně nesmělá a uzavřená. Na škole se zrovna učilo podle Stanislavského a to pro mě bylo opravdové utrpení,“ povzdychla si.

První manžel Petr Haničinec rozhodně v mládí stál za hřích

První manžel Petr Haničinec rozhodně v mládí stál za hřích

Přešla tedy na dramaturgii, vzala si o rok staršího spolužáka z DAMU Petra Haničince, porodila dceru Sašu a v roce 1953 byla oslovena jako ideální kandidátka na vyprávění dětských pohádek v televizi. Z neúspěšné mladé herečky se stala Štěpánkou, kterou nade vše milovalo několik dětských generací. Zatímco se ale její jméno stalo symbolem šťastného a spokojeného dětství, soukromý život dál připomínal ničivé tornádo. První manželství se rozpadlo, nevydrželo ani druhé s režisérem Janem Valáškem, s nímž měla syna Jana.

Sladký život se škraloupem

Na obrazovce vždy vyrovnaná herečka prožívala v soukromí deprese, kouřila a zoufale toužila oddělit se od ctnostně dokonalé televizní Štěpánky, za jakou ji všichni považovali. Tehdy do jejího života vstoupil Jan Přeučil, následovala třetí svatba a nejšťastnější období jejího života. Jediným a nikoli právě malým škraloupem se stalo politické pronásledování StB, vydírání a manipulování. Dcera Saša se totiž provdala za ‘nepřítele režimu‘, který podepsal Chartu '77, a nakonec byla i se Štěpánčinými vnoučaty přinucena k emigraci, což mělo pro její matku tragické důsledky. Musela zmizet z obrazovky, lidé se od ní odvraceli a podávali na ni nesmyslná udání. Slavná a krásná žena, podle níž se česala půlka Prahy, o sebe najednou přestala dbát a začala ztrácet půdu pod nohama.

S Janem Přeučilem prožila krásných třicet let

S Janem Přeučilem prožila krásných třicet let

Nové naděje a tvrdé rozčarování

Sametová revoluce jí dala novou naději, konečně se mohla vrátit ke své práci a milovaným dětem. Alespoň si to myslela. Jenže nový režim nezajímalo, jak byla sama i celá její rodina pronásledovaná komunisty, hromady spisů StB jakoby nebyly. Lidé, kteří stanuli ve vedení České televize, v ní viděli ‘starou komunistickou strukturu‘. Přesto se nechtěla vzdát. Podstoupila plastickou operaci a prosadila několik svých pořadů. Dětem se ale nelíbily. Doba si žádala nové americké grotesky, v nichž po sobě zvířátka střílela, a její čertík Bertík byl příliš hodný. To byla pro Štěpánku smrtelná rána. Ve chvíli, kdy ji děti odmítly, začala dobrovolně odcházet ze života.

Společně si manželé zahráli v roce 1971 v televizních Pohádkách z tisíce a jedné noci

Společně si manželé zahráli v roce 1971 v televizních Pohádkách z tisíce a jedné noci

Léky kombinovala s alkoholem a každé ráno se snažila vstát jenom kvůli svým nejbližším. Rok před svou smrtí dokonce napsala dopis na rozloučenou. Postupný proces chátrání ale začal již v roce 1987, kdy byla poprvé u lékaře s tím, že trpí závratí a často omdlévá. Dostala léky a varování, že na ně nesmí pít. Jenže na ně nedala. Ke konci života se prý její život zúžil na jediný pokoj, cestu mezi postelí, koupelnou a kuchyní, v posledních měsících už nepomáhaly ani návštěvy u psychiatra. Jen pár měsíců před smrtí vstoupila do televizní Dvorany slávy. Zemřela po pádu na topné těleso 27. října 1999, a protože byla v tu chvíli doma sama, zůstaly jen spekulace, proč k tomu vlastně došlo. Na obrazovce se od té doby vystřídalo v dětských pořadech mnoho tváří, nikdo však nedokázal vzbudit v dětech tolik upřímných sympatií. Podle odborníků proto, že Štěpánka se na rozdíl od všech svých nástupců nestylizovala do někoho, kdo miluje děti. Ona je prostě strašně milovala.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace