Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Rozmlácené paneláky, bordel, špína, smrad… „Vyloučenou lokalitu“ na Domažlicku navštívil i Dienstbier, žádný kloudný recept, co s tím, nesdělil. Podívejte na otřesné fotky

28.02.2016
Rozmlácené paneláky, bordel, špína, smrad… „Vyloučenou lokalitu“ na Domažlicku navštívil i Dienstbier, žádný kloudný recept, co s tím, nesdělil. Podívejte na otřesné fotky

Foto: Pavel Trhlík

Popisek: Bytovky pro „nepřizpůsobivé“ v Nemanicích na Domažlicku

FOTOGALERIE, REPORTÁŽ Čtyři panelové domy uprostřed malé obce Nemanice nedaleko Klenčí pod Čerchovem straší zdejší obyvatele od devadesátých let. Necelých 300 místních obyvatel žije v místě, které je podle sociálně demokratického hejtmana Václava Šlajse nejvyloučenějším místem v kraji. Vzdušnou čarou pár kilometrů od německých hranic je jiný, bezútěšný svět. Toto místo navštívil společně s vedením Agentury pro sociální začleňování v rámci své návštěvy Plzeňska ministr Jiří Dienstbier.

Podle starosty obce Ivana Bartoška je situace skutečně zoufalá a bezvýchodná:  „Socialistický pozůstatek, bytovky, které jsou v soukromém vlastnictví, tu fungují  jako ubytovna pro sociálně slabé. A jsou v takovém stavu, že se asi pan ministr rozhodl, že se na ně přijede podívat. Kdysi se postavily  paneláky, v takové malé vesnici, ty přešly do soukromých rukou  – obec je nikdy nevlastnila. My s tím nemůžeme dělat vůbec nic,“ vysvětlil smutně.

Nedotknutelnost soukromého vlastnictví

„Nemáme právo zasahovat do soukromého vlastnictví. Když se soukromý vlastník rozhodne z toho udělat ubytovnu a stěhovat sem, koho jej napadne, tak my s tím nemůžeme vůbec nic dělat. Jedná se o desítky lidí – v obci je 280. Tam ale ani nemáte přehled o tom, kdo tam bydlí. Oni jezdí po dlouhodobých návštěvách… Spolupracujeme s policií, ale to je tak asi všechno, co proto můžeme udělat. Měli bychom vlastníka přesvědčit, aby to dal do lepšího stavu a trošku se postaral. Ale on v podstatě jen čerpá nájemné a nedělá s tím nic. Co se týká pořádku, nemáme ani přehled o těch lidech, kteří tam jsou. Když se nepřijdou přihlásit k trvalému pobytu, tak ani nevíme, že tu jsou. Tak už nevíme kudy kam. A tahle to funguje určitě deset let…,“ konstatoval bez optimismu starosta. Podle hejtmana Šlajse ministr Dienstbier pro značnou část občanů, kteří jsou bez práce, řešil, zda by je zaměstnaly lesy, „… ale pracují tam velké moderní stroje a celá těžba je podřízena zisku.“

„Když by se to opravilo, tak by to vypadalo k světu a můžou se sem dále stěhovat. V roce 1995 tu bylo plno. Jedna bytovka byla statková, další pak lesů,“ řekl redakci jeden postarší člověk, který tu prý občas bydlí tři měsíce.  Majitel bytovek má údajně sídlo v nedaleké Kdyni. „Je to tu ostuda… Lidi, co jedou kolem, tak koukají… My mu dáváme peníze, tak by to měl dát do rychtigu. Ať navozí materiál a může se dělat, ale tady se neděje nic. Chtělo by to tu všechno vymést, opravit asfalt, kdyby na to majitel nesral, tak by se dalo něco dělat.“ Zcela odlišný názor na to měla skupina tří Romů ve věku kolem dvaceti let. „Ať si najme nějakou firmu, proč bych to dělal, ať si to udělá,“ mávl rukou jeden z nich.

Setkání s neziskovkami: Hlavně o dotacích

Cesta ministra pak vedla zpět do Plzně, kde se setkal se zástupci několika neziskových organizací – krátce s ním popovídali zástupci Diakonie západ, regionální pobočky Člověka v tísni, sdružení Tady a teď, Kotec a Ponton, zhruba deset lidí. Půlhodinová rozprava se týkala především možností čerpání fondů a dotací.  Ministr Dienstbier se pak sešel s plzeňským hejtmanem, se kterým diskutoval i o zadluženosti: „Zatím je kraj relativně pohodový, ale ta problematická místa narůstají, i když se dost atomizují a sociálně slabí odcházejí z měst do venkovských oblastí. Na této problematice nemohou bohatnout jedinci, kteří zneužívají chybnou legislativu.“ Hovořilo se i o polarizaci společnosti a její radikalizaci. Ministr Dienstbier podle hejtmana informoval o problematice zadluženosti občanů – odhad se pohybuje kolem 400 – 500 000 občanů, na kterých jsou čtyři a více exekucí. „A tyto lidi jsou bez motivace, protože když bude pracovat, tak se mu skoro sebere všechno. Je potřeba změnit systém osobního bankrotu, aby víc lidí na to dosáhlo,“ uvedl Václav Šlajs.

Komunikace po česku, aneb miliardy na dávky

Radní pro sociální problematiku Zdeněk Hons (ČSSD) k tomu dodal: „Kdyby bývaly dávky na bydlení vyřizovaly obce, tak díky znalosti místních poměrů by mohly spoustu věcí  řešit už v jejich zárodku, co se týká sociálních problémů. Úřady práce se v roce 2012,2013 potýkaly s řadou provozních problémů a na toto jim kapacitně nezbývalo. Naopak to narušilo koncepci práce, jak ÚP byly postaveny, protože jim přibyla další agenda, která dodneška ovlivňuje činnost Úřadů práce. Najednou dostaly další obrovskou agendu – nepojištěné sociální dávky,“ vzpomněl na reformu exministra Drábka.  „Kde jsou vyloučené lokality v obcích, jsme „vylámali“ z Ministerstva práce a sociálních věcí a  z Agentury pro sociální začleňování  na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. My jsme instituce, vykonávající státní správu, oni také, takže budu o součinnosti žádat podle zákona 106 – to je přece postavené na hlavu. Ochrana osobních údajů je sice dobrá, ale všeho moc škodí,“ postěžoval si krajský radní.

Jak jsme se dále dozvěděli, v současnosti jsou sociální dávky ve výši 3,2 miliardy korun. Dříve to bylo 800 miliónům, v roce 2011 už 2,8 miliardy korun.

Václav Fiala

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová