Plzeňský hejtman Václav Šlajs, hlava jediného kraje bez dluhů, mluví i o Sobotkovi: Za co ho kritizuje?

Foto: Archiv V. Šlajse

Popisek: Václav Šlajs, hejtman Plzeňského kraje od roku 2014.

ROZHOVOR Nejen uplynulý rok a svůj první rok ve funkci hejtmana Plzeňského kraje, ale také priority pro letošní rok prozradil v rozhovoru sociální demokrat Václav Šlajs. Řeč přišla i na stranický sjezd ČSSD, včetně prezidentovy kritiky strany. V lednu uplynulo také 15 let od vzniku krajské samosprávy a politik tak dostal prostor zhodnotit i pravomoci, které v současnosti kraje mají. Které by se měly posílit?

Pane hejtmane, jak byste ve stručnosti hodnotil uplynulý rok a váš první rok ve funkci?

Byť jsem v minulosti zastával různé významné funkce, tak funkce hejtmana je pro mě vrcholem. Funkci jsem přijal s velkou pokorou a snažím se ji vykonávat s maximálním nasazením. Domnívám se, že jsem úspěšně navázal na práci mého předchůdce, současného ministra vnitra Milana Chovance. Kraj dosáhl v uplynulém roce řady úspěchů. Ve francouzském Cannes obdržel cenu pro nejlepší region východní Evropy z hlediska strategie rozvoje podnikání a v létě byl vyhlášen nejtransparentnějším krajem ČR. Pozitivně lze hodnotit i fakt, že Plzeňský kraj je jediný nezadlužený kraj v ČR. 

Je také třeba vyzdvihnout, že se Plzeňský kraj loni již podruhé stal nejlepším místem pro život. Poprvé vyhrál vůbec v prvním ročníku soutěže v roce 2011, v dalších letech pak obsadil druhé a třetí místo. Co podle vás stojí za tímto úspěchem a čemu přičítáte, že se kraj dostal zpět do čela?

Kraj využívá výhodnou geografickou polohu, kdy sousedíme s vyspělým Bavorskem. Kraj, především pak Plzeň, má dlouholetou strojírenskou tradici. Máme kvalitní univerzitu. To vše jsou příznivé faktory. V kraji je dobrá spolupráce veřejného a privátního sektoru a v kraji se o něco méně hádáme a více táhneme za jeden provaz.

A jaké jsou vaše hlavní plány pro letošní rok?

Pokračovat v kvalitní práci. Ještě více chci spolupracovat se starosty a podnikateli. Dále budeme rozvíjet partnerské vztahy se zahraničními regiony, především pak s bavorskou Horní Falcí. Více chci pomáhat venkovu, a to i finančně. Úspěchy jsou především dány městem Plzní a dalšími většími městy. Problémy ale narůstají na venkově a tomu je třeba pomoci. Klíčem k dalšímu úspěšnému rozvoji kraje je zvyšování vzdělanosti především v technických oborech.

Prvního ledna uplynulo patnáct let od vzniku krajů. Jste vy sám zastáncem jejich vzniku? Proč?

Byl jsem zastáncem vzniku krajů. ČR v 90. letech byla spolu se Slovenskem jedinou zemí, kde nebyla regionální struktura. Mezi centrální vládou a obcemi musí být mezistupeň. Kraj má k obcím blíže a je schopen řešit jejich problémy.

Jste nyní spokojen s rozsahem pravomocí, které jako hejtman máte nebo byste uvítal jejich posílení? A pokud ano, v jakém směru?

Pravomoci bych neměnil. Jen převod regionální železniční dopravy na kraje považuji za nesystémový. Celou železniční dopravu by měl zabezpečovat stát.

Ptala jsem se i proto, že ministr financí by chtěl nejen zrevidovat kompetence krajů, ale slibuje také, že by měly stoupnout příjmy krajů z daní zpět na úroveň před rokem 2011. Co vy na to? Máte představu, co byste s penězi navíc udělali?

Vzhledem ke kompetencím mají kraje málo financí. ČR je unitárním státem a stát přerozděluje 6x více financí než všechny kraje a obce dohromady. Daňové příjmy krajů z politických důvodů snížila vláda Petra Nečase s ministrem Miroslavem Kalouskem a kraje jsou hodně podfinancované. Peníze chybí především na regionální rozvoj a údržbu a opravy silnic II. a III. třídy. Teď se blýská na lepší časy a stát ze Státního fondu dopravní infrastruktury uvolní krajům na opravy těchto silnic v letošním roce 4,6 miliardy Kč. Pro Plzeňský kraj to bude 414 milionů Kč.

Oproti dosavadní praxi přebrali od nového roku kraje od Ministerstva práce a sociálních věcí pravomoc přerozdělovat prostředky na sociální služby ze státního rozpočtu. Vítáte tuto změnu a především, jak se na ni kraj připravil? Kolik jste na proplácení dotací vyčlenili z rozpočtu?

Na tuto změnu mám neutrální stanovisko. Faktem ale je, že kraje lépe znají sociální potřeby na svém teritoriu než MPSV, které až dosud peníze rozdělovalo. O výši dotací pro jednotlivé subjekty v sociální sféře bude rozhodovat Zastupitelstvo Plzeňského kraje 9. února.

Není to tak dlouho, co jste se pustil do premiéra Bohuslava Sobotky a jeho poradce Vladimíra Špidly. Vadí vám, že se údajně neohlíží na názory většiny obyvatel a především místní správu a upřednostňuje a naslouchá spíše takzvaným ochráncům přírody. Jak byste ho ale celkově jako premiéra a předsedu hodnotil?

Vadí mi, že se více naslouchá ekologickým aktivistům než lidem, kteří na Šumavě žijí. Šumava se vylidňuje, příroda chátrá. To není stav, který bych podporoval.

Již v březnu se uskuteční volení sjezd ČSSD, pro který má zatím nejvíce nominací Sobotka a Chovanec. Prozradíte nám vaše favority?

Současný předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka má moji trvalou podporu. Je to člověk s jasným světonázorem a naši zemi i samotnou ČSSD dobře řídí. Milan Chovanec, můj předchůdce ve funkci hejtmana, je rovněž úspěšným politikem. Postupně prošel všemi funkcemi odspoda. Je talentovaný a rovněž velmi pracovitý. Ve funkci ministra vnitra se velmi osvědčil. Oba mají moji stoprocentní podporu.

Co říkáte na to, že nebyl nyní na sjezd pozván i prezident? A vítáte to?

Já vítám, že sjezd bude pracovní. ČSSD má před sebou řadu témat a zásadních rozhodnutí. V minulosti bývaly sjezdy třídenní. Na nadcházejícím dvoudenním sjezdu není čas na marketingové akce.

Miloš Zeman se také nedávno nechal slyšet, že je ČSSD bez sebereflexe odsouzena k ustupování na okraj politického dění. Souhlasíte? A co se musí stát, aby k tomu nedošlo?

Sebereflexe je vždy potřebná. Věřím, že v tomto duchu proběhne i nadcházející sjezd. ČSSD má své jasné postavení ve společnosti. Je vedoucí politickou silou na centrální úrovni i v krajích. Jsem přesvědčen, že úspěšnou vládu i úspěšné hejtmany občané ocení.

Kateřina Synková

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš