Drábkovi kostlivci: Města nesmějí vést evidenci imobilních občanů. Zde hrozí i smrt...

Foto: Archiv

Popisek: Jaromír Drábek

Nesmyslností ad absurdum je určitě striktní dodržování Zákona na ochranu osobních údajů. Na jedné straně občas na skládkách vidíme citlivé bankovní či lékařské údaje, které se neskartují, ale prostě vyhodí jako odpad. Velký bratr vás šmíruje, kde se dá, a na druhé straně úřady navzájem nejsou v 21. století, v době internetu a optických vláken schopni se navzájem domluvit a vyjít si vstříc.

Jedním z velkých problémů, které nastaly od doby úřadování „nepřítele národa“ Jaromíra Drábka (TOP 09) je neposkytování informací z Úřadů práce jednotlivým městům a obcím.ParlamentniListy.cz se exkluzivně věnovaly jedné problematice – pokud by (nedej Bože) – ale tato situace může samozřejmě nastat – dlouhodobě vypadl elektrický proud, nastane v této zemi neuvěřitelný zmatek. První, kdo na to doplatí, jsou těžce nemocní a imobilní občané ve svých domovech.

Relativní (ne)bezpečí

Říká se, že by se neměl malovat čert na zeď, ale na druhé straně situace přeje připraveným.  V současné době sociální odbory nemají vůbec přehled, kolik vlastně občanů je doma trvale upoutáno na lůžko, případně kolik z nich je na vozíčku. „Podle Úřadu na ochranu osobních údajů to jsou citlivé informace,“ říká radní města Plzně pro sociální oblast Jiří Kuthan (ČSSD). „ No a všechno to má spravovat Úřad práce, který jak známo vyplácí i sociální dávky. A on nám prostě nemůže poskytnout konkrétní informace, kde se jaká osoba nachází. Můžeme se jen domnívat, že tam a tam je větší koncentrace těchto postižených osob, zvláště kde je bezbariérové bydlení. To je ta Drábkova šílenost, úplná zhovadilost. Údaje v Úřadu práce podléhají režimu utajení, protože jsou to citlivá osobní data. Takže my nevíme, kolik je přesně v Plzni lidí se ZTP, no a už vůbec ne, kolik tu máme lidí doma, kteří jsou upoutáni na lůžko.“

Domácí prostředí, vždy spíše přátelsky nakloněném, se může v případě závažných technických problémů, jako právě zastavení dodávek tepla, vody nebo dokonce elektřiny, ale samozřejmě také požáru, změnit na bezprostředně ohrožující život. Pro nemocnice a domovy důchodců či sociální ústavy jsou vypracovány krizové plány, jsou tu náhradní a záložní zdroje, ale domácnosti se mohou v případě problémů ocitnout opravdu v temnotě a chladu. A jestliže záchranáři nemají nejmenší tušení, že v daném domě je nějaký imobilní člověk, jsou následky samozřejmě fatální, a to bohužel velmi brzy.

Sociální ani zdravotní odbory měst neví, kolik lidí využívá elektrické přístroje na podporu činnosti oběhového systému či dalších orgánů a už vůbec nikde není nějaký seznam, který by si logicky uvažující člověk představoval najít u odpovědných orgánů státní správy a samosprávy.

Projekt šel ke dnu a dnes není nic!

Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy se v létech 2005 až 2007 na území hlavního města Prahy rozbíhal projekt, kdy tato organizace společně s hasičským záchranným sborem připravovala evidenci osob a dokonce vyvíjela speciální vozík pro zvláště nepřístupné prostory na záchranu imobilních osob. „Bylo to dobře rozehrané,“ svěřuje se Krása, „jenže samozřejmě jako další věci s nástupem Drábka na ministerstvo se to, jak se říká, zařízlo. A kde je tomu nyní konec… My bychom v tom rádi pokračovali, jenže nám dochází peníze a jsme v opravdu svízelné situaci. Chce to chodit po domech, zjišťovat, nechat si podepsat, že dotyčný souhlasí s jeho zařazením na tento seznam. Byla by to velká pomoc pro Integrovaný záchranný systém, ale obávám se, že to jen tak nebude. “

A to se prosím jednalo o pilotní projekt!  Jiné kraje s tím vůbec nezačaly a nemají vůbec žádné informace.  Například mluvčí Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje Pavla Jakoubková nemá žádné indicie, že by něco takového na Plzeňsku existovalo. A podobné to bude i jinde. Jak nám potvrdí každý hasič, ale i policista v terénu, nejdůležitější jsou informace. Když se dozvídáte až na místě například u hořícího panelového domu, že v horním patře je nepohyblivý člověk, jeto velmi složitá situace s krajně nejistým výsledkem. O to hůře by to bylo v případě delšího třeba i „jen“  lokálního výpadku energií.

„V menších obcích je to jiné, přece jenom se tu známe, víme,  kde kdo bydlí, kdo uplatňuje slevu jako invalida třeba na vyvážení odpadů nebo další poplatky, ale to je jen díky tomu, že jsme sice spádovou obcí, ale v porovnání s velkými městy jsme vesnice,“ říká starosta Chudenic na Klatovsku David Josef Klíma (TOP 09 a Starostové).

Stovky lidí k odsouzeni?

Podle Magdaleny Čadové, vedoucí oddělení zaměstnanosti Úřadu práce – krajské pobočky v Plzni evidováno ke konci roku v krajské metropoli evidováno 3200 osob se zvláště těžkým postižením (držitelé průkazu ZTP) a 1500 těžce postižených občanů. „A to ke všemu za panování Drábka se výrazně omezil jejich  počet a předpokládám, že nyní bude opět narůstat a dostane se zhruba k původnímu stavu,“ hartusí radní Kuthan.

„Mělo by platit, že obce mají přehled, vždyť dělají komunitní plánování a bez relevantních údajů se neobejdou,“ vysvětluje Krása. „Jenomže to nejsou všichni a zase je tu totální nepropojenost.“ Oba nezávisle na sobě nadávají na nekoncepčnost a chaotičnost i v této oblasti.  Podle Kuthana by nemocnice měly nejen evidovat, ale také posílat na radnice informace o tom, koho z trvale postižených propouští do domácího ošetřování. Týká se to i těžce nemocných pacientů, dětí, ale toto jsou všechno citlivé údaje. Stát jako by se bál získat a soustředit tyto informace, ale různé třeba i pochybné instituce a podnikatelské subjekty s nimi nakládají po svém…a tedy ne úplně korektně (velmi kulantně řečeno).

Vedoucí odboru krizového řízení Magistrátu města Plzně Petr Liška pro ParlamentniListy.cz  na písemný dotaz odpověděl, že: „…shromažďovat uvedené informace našemu odboru nepřísluší, byť bychom při tom byli vedeni těmi nejlepšími úmysly.  Podobně je to například se smyslově postiženými osobami.  Na druhou stranu je právě naším odborem ve spolupráci s úřady městských obvodů věnována  pozornost souvisejícímu zabezpečení nezbytné péče těmto osobám v případě každé jednotlivé mimořádné události.“

Neděsit, ale informovat

Nutno dodat, že hlavní město připravuje rozsáhlé cvičení na případný „blackout“, kdy by se bez proudu ocitla dlouhodoběji podstatná část města. Je to zcela mimořádná akce, zajisté velmi potřebná, protože obdobné případy se ve světě již staly. Uvědomme si, že nepůjde elektřina, voda, plyn. Nebude teplo, zkolabují mobilní sítě, internet pochopitelně nebude.  Stovky lidí mohou zůstat uvězněni ve výtazích. „Nikdo tady nechce vyvolávat poplach a děsit občany“ říká Kuthan, „ ale asi bychom se všichni měli zamyslet. Tohle není žádná legrace.“ Nemluvit o tom je trestuhodné, je třeba si uvědomit, jak křehké jsou moderní výdobytky civilizace…

Václav Fiala

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová