Gestapo zatklo Skupu, rozkopalo Špejbla i Hurvínka. Záhady života
04.07.2026
Foto: Se svolením Divadla Spejbla a Hurvínka
Popisek: Spejbl a Hurvínek poprvé na scéně
Před sto lety, v neděli 2. května 1926, byl poprvé na scénu uveden Hurvínek. Toho odpoledne přinesl Gustav Nosek do divadla záhadný balíček a vybalil z něj loutku okatého dítěte v bílé noční košilce, vzadu pootevřené.
Na první pohled bylo příbuzenství se Spejblem patrné. Nejprve zaražený, a pak radostně překvapený Josef Skupa se rozhodl loutku okamžitě uvést na scénu.
Při svém obvyklém večerním výstupu se Spejbl nervózně ohlížel, kde je jeho oblíbená klubovka, ve skutečnosti obyčejná dřevěná židlička, na níž rád sedával. Bez ní prý nezapěje, ne a ne a ne… S rozjasněnou tváří (dá-li se to o loutce říci) si pak, samozřejmě nahlas a s patřičným důrazem, vzpomněl, že od nynějška má takové to „to“ a že mu to „to“ bude pomáhat.
A pak vstoupil Hurvínek, v bílé košilce, tehdy ještě bezejmenný. Nesl židličku a už svým pouhým zjevem po okamžiku tichého úžasu vyvolal bouřlivý potlesk. Zapípal rozpačité „Rukulíbám!“ a sklidil další aplaus. Nebyl však ještě očím veřejnosti zvyklý; skryl se tedy do Spejblových šosů a samými rozpaky začal koulet vyvalenýma očima. Vyhrál to hned napoprvé na celé čáře.
Malý šibal v košilce
O tom, jak Hurvínek ke svému jménu přišel, panují spory. Nám se zdá pravděpodobná legenda kolující v loutkářských kruzích, že jméno má odvozené od německého slova pro nevěstku – die Hure.
Z astrologického hlediska vědy signatur je Hurvínek ztělesněním trickstera (česky šprýmař, šibal), archetypální postavy v mytologii a folkloru, která se vyznačuje vysokou inteligencí, vychytralostí a tendencí narušovat společenská pravidla. Často jde o božstvo (Hermés, Merkur), ducha nebo zvíře (Liška Ryška), rostlinu (tři oříšky)… Někdy používá lest k dosažení svých cílů, čímž mění řád světa. Může to být stará chudá osoba, s níž se hloupý Honza rozdělí o poslední sousto, může to být i dopis nebo kniha, která čtenáře pobídne na cestu za dobrodružstvím, popisující proces individuace, tedy zmoudření.
Merkur v Hurvínkově horoskopu, vycházející ráno před Sluncem, se nazývá Prométheus a už svým jménem evokuje nezávislou, intenzivní, intuitivní a inspirovanou mysl, zaměřenou na budoucnost, která reaguje vyrovnaně na požadavky života. To platí zejména, když je Prométheus direktní. Je v elongaci, a tak přináší nespoutané, chtivé, typicky dionýské myšlení, které vede nositele na cestě životem.
Venuše v Hurvínkově horoskopu vychází ráno před Sluncem a je všem dobře známa jako Jitřenka. Pokud nalezneme kdekoli v horoskopu Jitřenku, můžeme si být jisti, že vůdčí životní silou u tohoto člověka budou emoce nebo intuice. V mnoha případech máme před sebou extroverta, který vede až bezuzdný, nespoutaný citový život. Do vztahů se vrhá žhavě, s naivní otevřeností, takže často zažije zklamání.
Člověk narozený pod Jitřenkou bývá vysoce tvořivý, cítí se zvěstovatelem a snaží se promítnout a uvést své myšlenky a vize do života, a ovlivnit tak svět, ve kterém žije. Navíc i tato Jitřenka je v elongaci, a podtrhuje tedy spontánnost Hurvínkových projevů – odhlédneme-li od toho, že tak jako divadelní mají i loutkové hry většinou pevný tvar.
A co taťulda?
Spejbl, který se začal ve Skupových féeriích objevovat na podzim roku 1920, je dadaistickou karikaturou maloměšťáka, asociála, který se do všeho plete, aniž by něčemu rozuměl. Jméno snad je odvozeno ze slova bejbl, které na Plzeňsku označovalo hlupáky, vrtáky a poplety. Všimněte si, že je oblečen do fraku a ručičky má látkové, neboť pan Spejbl nepracoval a pracovat nehodlá. Z čeho žije, je nám záhadou. Důležitost, kterou si nalhává, může symbolizovat kvadratura egoistického Slunce s mocichtivým Plutonem.
Hry založené na dialogu Spejbla s Hurvínkem si rychle získaly značnou popularitu a Skupa s nimi začal natáčet i rozhlasové pořady, gramofonové desky a vydávat knihy. V roce 1930 se rozhodl divadlo přebudovat na první českou profesionální loutkovou scénu, Divadlo Spejbla a Hurvínka. V té době se loutkový kolektiv 19. dubna za dramatických událostí rozrostl o Máničku a pejska Žeryka.
Láska hory přenáší a nové loutky přináší
Proč dramatické události? Pan Spejbl se zamiloval a rozhodl se oženit. Poslal tedy Hurvínka s kyticí k budoucí nevěstě. Hurvínek ovšem žádnou macechu nepotřebuje, a tak svého taťuldu u Barbory Cimfulínové pomluví natolik, že dotyčná omdlí a Hurvínek odchází s opuštěným Žerykem.
V parku se jich ujme holčička Mánička, s níž kuje pikle, aby se Spejbl probral z okouzlení. Dobrosrdečnost tohoto ženského prvku naznačuje Merkur v konjunkci s Venuší, ve vztahu k Luně se Saturnem a Plutonem. Tato planetární konfigurace v horoskopu Máničky blahodárně působí spolu s Uranem na Hurvínkovu Lunu, Slunce i Merkura.
„Zatčeni!“ Do skladu gestapa s nimi!
Za okupace bylo protektorátním úřadům loutkové divadlo trnem v oku. Dne 18. ledna 1944 byl Josef Skupa zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen za poslech zahraničního rozhlasu na pět let do káznice v Drážďanech. Za spojeneckého náletu na Drážďany Skupa z hořící věznice uprchl a do konce války se skrýval. Spejbl s Hurvínkem byli „zatčeni“ a strávili zbytek války ve skladišti gestapa.
Za květnových dnů byli oba nalezeni na smetišti, ohořelí a potrhaní, jak se gestapáci snažili zlikvidovat důkazy své činnosti. Po válce se divadlo přestěhovalo do Prahy. Nastoupili noví herci, z nichž nejvýznamnějším byl Miloš Kirschner, který začal se Skupou alternovat hlavní postavy Spejbla a Hurvínka. Na rozdíl od Skupy se pro zájezdy do zahraničí dokázal naučit text hry v jazyce hostitelské země a teprve s touto inovací se Divadlo Spejbla a Hurvínka stalo skutečně světově proslulým.
Krátce před smrtí Skupa jmenoval Miloše Kirschnera svým nástupcem. Zemřel na infarkt chvíli před svými 65. narozeninami, dne 8. ledna 1957. Skupovo progresivní Slunce doputovalo do opozice vůči Saturnovi, strážci života. Divadlo však žije dál…
Pavel Turnovský, astrolog
Převzato z časopisu Záhady života
_20260703.jpg "Záhady života")
Vložil: Redaktor KL