Smutek záchranáře Makoně. Srneček nepřežil silvestrovské oslavy

Foto: Záchranná stanice živočichů Plzeň (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Zraněný srneček s Karlem Makoněm ze Záchranné stanice živočichů Plzeň

Každoroční smutné sčítání uhynulých a raněných zvířat po silvestrovských oslavách bohužel pokračuje, i když některá města, včetně Prahy, zakázaly velké ohňostroje. Co je to platné, když si každý může nakoupit dělbuchů a rachejtlí, kolik chce. Soukromé ohňostroje nejsou pro zvířata o nic méně nebezpečná. Tak letos nepřežil Nový rok ani srneček z Plzně.

Začněme od smutného konce: „Srnce jsme museli utratit. Utrpěl těžký otřes mozku, zranění míchy, což způsobilo ochrnutí předních nohou a nevratné poškození páteře. Zpočátku kvůli otřesu mozku byl klidný, jakmile ten odezněl, začal jančit… Další léčba by byla jen týráním srnečka,“ okomentoval exkluzivně pro Krajské listy.cz Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů Plzeň. A dodal k těm zlopovězeným petardám a pyrotechnice: „Jen pro představu, jaký teror hlukem zvířata zažívají při silvestrovských oslavách, například taková sova slyší osmkrát lépe než člověk, tak si to zkuste představit.“

Zpráva od pana Karla Makoně ze Záchranné stanice živočichů v Plzni o srnci přišla hned po Novém roce. „Je 1. 1. 2023 kolem třetí hodiny odpoledne,“ líčil záchranář živočichů svůj zážitek. „Mladí manželé s malým chlapcem kontrolují svou zahrádku v Plzni na Roudné, když v tom jim tryskem přímo před jejich zraky proběhl od sousedů vyplašený srnec. „Stáli jsme u kůlny dost daleko na to, aby nás zvíře vidělo, ale to, jak narazilo do plotu, jsme měli jako na dlani. Musela to být příšerná rána na hlavu a krk, a tak když manžel omráčeného srnce z plotu vymotal, sebral srnec veškeré síly a snažil se postavit a utéci. To mu ale nešlo, jelikož jediné, co mu fungovalo, byly zadní nohy. Plazil se tady vyděšený, ochrnutý, až nakonec zůstal bezvládně ležet,“ popsala celou událost mladá paní, která nám vzápětí telefonovala s prosbou, co má s poraněným zvířetem na svém pozemku vlastně dělat?

Moc smutný pohled na srnečka, který fatálně narazil do plotu.

Přiznávám, že zahájit záchranářskou sezonu 2023 hned utracením prvního letošního zvířecího pacienta se mi opravdu nechtělo. Navíc srnec byl naštěstí po nárazu tak otřesený, že kupodivu nebyl tak vystresovaný a v takovém šoku, že by bylo milostivější ho na místě hned utratit. Proto jsme ho naložili a odvezli do naší ohrady pro spárkatou zvěř, kterou máme v Zábělé.“ Tam dali srnečkovi šanci, bohužel jeho stav se ani po čtyřiadvaceti hodinách péče nezlepšil. A tak se museli smířit s tím, že ho milosrdně uspí.

„Naivně a tajně jsem si myslel, že když je situace taková, jaká je, a navíc některá města jasně deklarovala, že letos ohňostroje dělat nebudou a leckde je i zakázali, že jsme se konečně jako lidská společnost posunuli v chápání zase o kus dál,“ uvedl Karel Makoň a pokračoval: „Marně, když pak hned po setmění se na Silvestra opět rozjela ta tradiční kanonáda a nepřetržitý ohňostroj, alespoň v Plzni trval až do jedné hodiny po půlnoci, bylo mi jasné, že jsem se bohužel opět jen velice mýlil.“

Záchranná stanice se snažila ubohé zvíře zachránit. Bohužel, nepovedlo se.

Nejsou důkazy, a tak lidé zůstávají lhostejní

Obrátili jsme se telefonicky i na pana Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody, abychom zjistili, jak to s množstvím zraněných zvířat po silvestru vlastně doopravdy je. Jeho odpovědi nejsou zrovna optimistické, protože záchranáři zvířat se stále potýkají s problémem, že málokdy se dá přesně dokázat, co se zvířeti stalo, co ho vyplašilo.

„Žádná přesná čísla o zraněných zvířatech z důvodů používání pyrotechniky nejsou. Jsou podezření, že jsou ta zvířata vyplašena ohňostrojem, ale přátele ohňostrojů zase řeknou, že ano, ale nemusejí. Tato čísla jsou vždycky na vodě, jediné, co není na vodě, jsou pak celkové statistiky, že se v tomto období ze dne na den zvedne celkový počet uhynulých zvířat v celé republice o x procent, tak to s ohňostrojem asi souvisí. Kdybychom měli přesná čísla, tak už jsou ty ohňostroje dávno zakázané,“ popisuje pro Krajské listy.cz situaci Petr Stýblo.

„Občas se stane, že máme úplně jasný přesný důkaz, že tohle zvíře se skutečně zranilo v důsledku ohňostroje, ale to je úplně výjimečné. Je tma, to zvíře se najde druhý třetí den, takže se to přesně do té souvislosti nedá dát. Že se to děje v noci, ne na očích lidí, my víme, že to tak je, ale důkazy nám často chybí. Popadají labutě při ohňostroji na mostě, protože brknou o vedení. My řekneme, že tohle je přesně ono, ale když spadnou do vody a utopí se, protože brnkly o ten drát, ale setrvačností přeletěly ten most, tak už to není pouhé statistické číslo. Jenže takových případů je málo. To je ten problém, proč s ohňostroji bojujeme léta - těch přímých důkazů máme málo. Ani u příběhu plzeňského srnečka není přímo prokazatelné, že ho vyplašily petardy, mohl to být třeba pes.“

Ježíšek pro zvířata

Národní síť záchranných stanic pro volně žijící živočichy každoročně vypisuje vánoční sbírku Ježíšek pro zvířata, jejíž výnos je určen záchranným stanicím. Ty by na nejnutnější pomoc pro poraněná zvířata potřebovaly alespoň 10 milionů korun ročně. Letos vánoční sbírka vynesla jen milion a půl. „Čekali jsme, že to bude víc - nečekali jsme že to bude těch deset milionů, které potřebujeme, třeba loni touto dobou jsme vybrali víc, to bylo dva a půl milionu. Máme sice víc dárců, ale přispívají se menší částky, protože je blbá doba. Neví se, co bude,“ okomentoval to pro Krajské listy.cz Petr Stýblo.

Je to smutná bilance, když si vzpomeneme, kolik desítek milionů korun Češi poslali třeba na pomoc australským zvířatům a jejich záchranářům po velkých požárech buše. Kolik se každý rok vybere jen v ZOO Praha na speciálních sbírkových kontech pro záchranu ohrožených druhů. Na naše domácí „obyčejná“ zvířata, ježky, nejrůznější ptáky, veverky, plchy, srnky, žáby ale přispívat zapomínáme. Sbírkové konto je otevřené do poloviny ledna, stále tedy můžete na léčbu poraněných zvířat přispět. „Proto bychom rádi požádali všechny příznivce přírody, aby o naší sbírce řekli i svým přátelům a také jí aktivně sdíleli na svých sociálních sítích,“ vyzývá ochranář Stýblo. Všechny informace o sbírce najdete na www.jezisekprozvirata.cz.

Vydra Boženka, jedno z mnoha zvířat o které se starají záchranné stanice. Její mámu zabil pobíhající pes a mláděti hrozila smrt hlady. Pracovníci stanice mládě převzali a dali jí jméno Boženka. Od první chvíle byla neposedná a nebojácná. Protože byla příliš zvyklá na lidskou společnost, bylo jasné, že se vydra nebude moci vrátit do volné přírody. Boženka je v současné době maskotem stanice Drosera Bublava. Foto Český svaz ochránců přírody

30 tisíc ošetřených živočichů

Láska ke zvířatům spojuje 34 záchranných stanic a stovky dobrovolníků. „V roce 2022 jsme již poskytli pomoc více jak 30 tisícům bezprostředně ohrožených živočichů. Většinu bylo možné zachránit a po uzdravení vypustit zpět do volné přírody,“ uvedl ředitel ústřední kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo. Upozornil, že některá zvířata se však kvůli těžkým poškozením nemohou do přírody vrátit ihned a vyžadují dlouhodobou a finančně nákladnou péči záchranných stanic. Právě nedostatek financí trápí zvířecí záchranáře nejvíce.

„Počet přijatých zraněných zvířat nám ve stanici každoročně roste. Nejčastěji se jedná o ptáky, ale také o ježky, veverky, srny, zajíce a netopýry. Mezi nejvzácnější pacienty patří orel mořský, sokol stěhovavý nebo dudek chocholatý,“ jmenuje záchranář Luboš Vaněk ze stanice v Huslíku.

Místo koupě petardy pošlete raději peníze zvířatům

Tržby za zábavní pyrotechniku dosahují v Česku půl miliardy korun, většina této částky vyletí do vzduchu během silvestrovských oslav. „Škody na přírodě se nedají přesně spočítat, ale víme, že prakticky každé pořádání ohňostroje se v záchranných stanicích projeví ve zvýšených příjmech zraněných zvířat. Může jít až o tři tisíce zraněných zvířat ročně. I přes maximální snahu se nám jen asi polovinu z nich podaří uzdravit a vrátit zpět do volné přírody,“ uvedl Petr Stýblo.

„Jde samozřejmě jen o ta zvířata, která měla štěstí, byla jen zraněná a včas se dostala do záchranných stanic. Ta druhá část zvířat, která takové štěstí neměla, je mnohem početnější. Značná část vzácných živočichů, vyplašených pyrotechnikou, totiž každoročně uhyne někde v ústraní mimo dosah lidí,“ dodává Stýblo.

„Je smutným paradoxem, že zatímco na nákup silvestrovské pyrotechniky se i tento prosinec utratí stovky milionů korun, záchranné stanice marně shánějí posledních deset milionů korun na dofinancování svého provozu na počátku roku 2023,“ konstatoval Petr Stýblo.

Až si příště budete chtít koupit nějakou „prskavku“, rozmyslete si to pořádně. Vzpomeňte si na vylekané psy a kočky na ulicích a v bytech, ale také na plachá volně žijící zvířata venku. A vezměte v potaz i to, že kromě zvířat trpí i lidé. Nečekaná rána může člověku se slabším srdíčkem způsobit i velké zdravotní potíže, nehledě na sluch, který nám to poškozuje všem. Navíc zplodiny z rachejtlí a dělbuchů, kterými se o novoroční noci sytí vzduch, jsou silně toxické – obsahují oxid uhličitý i uhelnatý, jedovaté olovo a další nebezpečné látky.

Jestliže radnice v řadě měst už uvažují rozumně a slavnostní ohňostroje nepovolují, natož aby je financovaly, měl by to být pro nás občany zářný příklad. Nemusíme přece čekat, až vyjde nějaká vyhláška o tom, že se „zábavní“ pyrotechnika nesmí prodávat, stačí ji prostě přestat kupovat.

Zdroje: Záchranná stanice živočichů Plzeň, Český svaz ochránců přírody

Vložil: Ela Nováková