Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2022

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nebýt šumavských niv, jižní Čechy zažijí pořádnou povodeň. Kdo je zachránil? Šumava. Zadržela vodu

07.01.2022
Nebýt šumavských niv, jižní Čechy zažijí pořádnou povodeň. Kdo je zachránil? Šumava. Zadržela vodu

Foto: Se svolením NP Šumava (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: V úterý vydal Český hydrometeorologický ústav varování - extrémní stupeň nebezpečí před povodní pro oblast kolem Sušic a Horažďovic v Plzeňském kraji a vysoký stupeň nebezpečí pro oblast kolem Vimperku a Prachatic v Jihočeském kraji. Na snímku rozvodněný přítok Javořího potoka na Modravských slatích.

V posledních dnech Šumavě hrozila povodeň. Meteorologové mluvili i o dvacetileté povodni. A ta by udělala na majetcích lidí pořádnou neplechu. A takovou neplechu na počátku ledna, kdy se blíží mrazy, to by člověk nepřál ani svému nejhoršímu nepříteli. Ovšem díky pečlivé práci Národního parku Šumava k povodni nedošlo. Objevily se jen náznaky. Meteorologové mluví o dvou až pětileté povodni, která se prohnala jižními Čechami. A neponičila žádné lidské obydlí.

„Za posledních 48 hodin jsme nejvíce srážek na Šumavě zaznamenali v Prášilech, a to 92 milimetrů. Na Bučině to pak bylo 76 milimetrů a ve Filipově Huti 55 milimetrů,” uvedla ve středu pro ČTK Kateřina Štěrbová z českobudějovického hydrometeorologického ústavu a dodala: „Úterní zvýšení hladiny řek způsobilo několik faktorů. Hlavním byl ten, že kromě deště odtával do řek sníh. Dále se projevilo také to, že půda byla po předchozích srážkách dost nasycená vodou a nedokázala ji už tolik pojmout. A například pokud by takto pršelo na jaře v období vegetace, tak by více vody využily i rostliny, což se v zimě neděje.“ Takže povodně hrozily, a to dost vážné, ale nepřišly. Jen malé a lokální.

 

Javoří potok, na fotografii je dobře vidět, jak se vylévá z meandru do nivy. Pro tento jev existuje krásné české slovo - vybřežení.

Jak je to možné?

Příčinou malých povodní jsou šumavské mělké potoky s mnoha zákruty. V lesích tak povodně vlastně proběhly, ale povodně přirozené. Jde o fenomén, který lze na Šumavě pozorovat díky typickému reliéfu širokých a mělkých údolí s meandrujícími potoky a říčkami. Právě křivolaký tvar a mělká koryta toků dovolují rozliv do jejich okolí, tzv. nivy, ke kterému dochází za zvýšených stavů vody. Šumavská údolí se zaplní vodou, a nedovolí tak vzniku ničivé povodňové vlny níže v povodí.

Projekt mokřady

V loňském roce byl projekt LIFE for MIRES, díky kterému se obnovují mokřady na Šumavě, přesně v polovině. Stejně jako v roce 2020 byla v centru pozornosti hlavně obnova pramenišť a drobných potoků. Letos NP Šumava poprvé začali ve větší míře uvolňovat potoky z drenážního potrubí a vracet je zpátky na povrch. V posledních dvou letech LIFE projektu se již podařilo obnovit mokřady na ploše 700 hektarů, což představuje plochu srovnatelnou s mokřady, jež byly na Šumavě v období před projektem obnoveny za 20 let. Do svých původních zvlněných tras se předloni a loni vrátilo také 17 km napřímených potoků.

 

Potok pod silnicí na Rybárně. Vloni Národní park pustil vodu z rovné strouhy zpět do původního koryta. A funguje dobře, rozlévá se.

„Obnovili jsme například pravděpodobně největší vysušené prameniště na Šumavě, a to v údolí řeky Křemelné poblíž bývalé osady Skelná neboli Glaserwald. Až 3 metry hluboké kanály zde byly zablokovány a zasypány zeminou a vyvěrající voda byla vrácena zpátky na povrch. Při obnově se překvapivě odkryly i další části původního prameniště, které byly zcela skryty pod zeminou z výkopků. Z prameniště dnes vytéká přírodní potůček klikatou cestou do Křemelné,“ informuje odborná garantka projektu Iva Bufková ze Správy Národního parku Šumava.

„Obnova pramenišť se pomalu stává ikonou šumavských revitalizací. Každý rok jich obnovíme kolem šesti. Prameniště generují vodní toky, jsou důležitou strukturou na cestě vody krajinou, a přesto patří mezi mokřady nejvíce poškozené odvodněním. V rámci LIFE projektu se proto snažíme, aby tyto klíčové biotopy nebyly nadále přehlíženy a jejich obnova se dostala do povědomí veřejnosti,“ doplňuje Iva Bufková.

Vysušené lokality

Před revitalizací jsou některé lokality vysušené do takové míry, že na vodu v mokřadu se narazí až metr nebo i níže pod povrchem půdy. Zrušením drenážní sítě se podzemní voda vrací k povrchu a půda se nasytí vodou podobně jako před odvodněním.

 

Národní park v minulém roce vrátil potok u obce Dobrá z potrubí zpět na povrch.

Voda držená v půdě mokřadů často nebývá na první pohled vidět, je však pro život a pro krajinu stejně důležitá jako viditelná voda v různých nádržích.

„Konkrétní objemy nově akumulované vody v současné době počítáme na základě dat měřených přímo v terénu. Na první pohled je však objem takto zadržené vody v obnovených mokřadech obrovský. Můžeme s jistotou říci, že ke konci projektu se bude jednat o stovky tisíc kubických metrů vody, která se zadrží v šumavské krajině,“ předpokládá Lukáš Linhart z oddělení vod a mokřadů Správy Národního parku Šumava.

Krásná obnova

Také další příznivé dopady revitalizací je možné sledovat poměrně záhy po jejich provedení. Voda z obnovených pramenišť odtéká přírodními potůčky pomaleji, cestou se může ‚zasakovat‘. Obnovené potoky rovněž působí esteticky velmi příjemně a jejich okolí ihned objevují ptáci, obojživelníci a další živočichové.

 

Na šumavských rašeliništích a mokřadech lze od jara spatřit třeba tohoto krásného jeřába popelavého.

„V meandru revitalizovaného potoka pod obcí Pěkná jsme umístili fotopast, která zachytila na Šumavě velmi vzácného chřástala vodního. Revitalizované mokřady rovněž obsazuje dnes pomalu mizející bekasina otavní. Sledovaná termální data nám také ukazují, do jaké míry mohou obnovené mokřady pomoci tlumit přehřívání krajiny v období sucha, což může být do budoucna přínosem především pro zemědělce i další hospodáře v krajině,“ zmiňuje Lukáš Linhart.

V roce 2022 se v rámci projektu LIFE for MIRES, tedy Život pro mokřady, plánuje obnovit dalších 15 lokalit, mezi nimiž jsou i některá dobře známá místa, např. Jezerní slať, Mrtvý luh nebo Novosvětské slatě u Borových Lad.

Vložil: Kamil Fára