Tak dlouho sýčkoval, až se stal sýček ohroženým druhem. Odhaduje se, že zbývá posledních 100 párů těchto krásných dravců. Pomozme jim
04.11.2021
Foto: Se svolením AV ČR
Popisek: Sýček obecný
Na začátku minulého století byl sýček obecný běžnou sovou, která létala po celé republice, sýčkovala a strašila pověrčivé. Jejich počet byl na dnešní poměry ohromující. Až desítky tisíc sýčků děsilo svou přítomností starousedlíky. Proč děsily? No, o sýčkovi se zažila pověra, že jeho přítomnost nosí smrt. Že je průvodcem na onen svět. Sýček zmizel z naší krajiny, podle odhadů zbylo jen přibližně sto párů, umírat se ale nepřestalo. Ale je tu snaha sýčka vytrhnout ze spárů vyhynutí. Snaha krásná, a doufejme ne marná.
Co za zoufalým stavem populace sýčků stojí? Lidská činnost. Industrializace zemědělství i krajinotvorby. Tam, kde naši předci měli malá políčka a malé louky, sady, nabízeli sýčkům bohatý zdroj potravy. Ale během minulého století jsme polnosti spojili do ohromných celků a sýčkům zmizela potrava. Jednotvárné obrovské pole jim nemá co nabídnout. Obrovská, dvakrát ročně sekaná louka také ne. Členitost krajiny zmizela. A s ní mizí i sýčci. Vždyť jen mezi lety 1985 a 2001 zmizelo 59 % populace sýčků. A trend se nezpomalil. Pokračoval a pokračuje.
Sýček je krásný pták, o tom nebudiž pochyb. A do české krajiny patří. Foto se svolením Česká společnost ornitologická
Kde sýčci v Česku žijí?
A kde sýčka najdeme? Už ne všude, jako v minulosti. „Těžiště současné české populace leží v Ústeckém a na severozápadním okraji Středočeského kraje, kam se také zaměřuje snaha České společnosti ornitologické tento druh v České republice zachránit. Další životaschopné populace jsou pak na jihozápadním Plzeňsku a Znojemsku. Další výskyt sýčka v ČR jsou již spíše jen poslední izolované lokality v daných oblastech. Výskyt sýčka, včetně jádrové populace, je hodně shlukovitý a mezi jednotlivými subpopulacemi jsou desítky až stovky kilometrů sýčky neobsazených území,“ uvádí k tomu Česká společnost ornitologická.
Výskyt sýčka na uzemí ČR v průběhu let, foto se svolením Česká společnost ornitologická
Stačí jeden výkyv
A stačí jeden jediný výkyv v počasí a populace sýčků může navždy zmizet. Sýčky ohrožuje i chladnější počasí posledních dvou let. Je chladněji, je tedy méně hmyzu. „Může přijít jeden výkyv a populace se může najednou velice rychle zhroutit a vymizet z velkého území,“ varoval v České televizi ornitolog Martin Šálek. Záchraně těchto sov se věnuje přes dvacet let.
Velký den filmu Slyšet sýčka
Dokument Slyšet sýčka (režie Jan Hošek, kamera Jiří Petr a Marián Polák) líčí drastický osud sýčka, naší nejohroženější sovy, skrze pohledy do jeho života, snahy o jeho záchranu ze strany ochranářů z řad České společnosti ornitologické a příběhy lidí, kteří žijí se sýčky v těsném sepětí. Film vznikl v rámci projektu Athene podpořeného Evropským fondem pro regionální rozvoj.
Režisér Jan Hošek představuje na filmovém festivalu dokument Slyšek sýčka, foto se svolením Ochrana sýčka
V rámci festivalu Prague Film Fest, který se konal v Praze od 18. do 22. října a jenž pořádá Česká zemědělská univerzita v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci, byl právě představen tento dokumentární film. A hned si odnesl svojí první cenu. Rektor České zemědělské univerzity snímku udělil ocenění ´Presidents Award´.
|
Nosí sýček smrt?
Nenosí. A jsou pro to i důkazy. Česká společnost ornitologická pro tuto příležitost udělala průzkum v 51 obcích, kde se sýček vyskytuje nebo vyskytoval. A prostým srovnáním dat došla ke zjištění, že tyto obce nikterak nevybočují z celostátních statistik o četnosti úmrtí. Když uslyšíte sýčka, není to tedy důvod k sepisování poslední vůle, ale k radostnému povyskočení, protože jste zaslechli vzácnost. Pokud se sýček usadí v okolí, můžete mluvit o štěstí.
Tahle sovička / sýček se tváří TAK smutně. Má k tomu důvod - pomůžeme sýčkům? Foto se svolením Ochrana sýčka
A jak vznikla pověra, že sýčci nosí smrt? Sýčci jsou noční dravci, létají v noci. A občas je přilákalo světlo v okně usedlosti. V tu dobu vzácné, protože se chodilo spát se slepicemi a pouliční lampy nebyly na každém rohu každé vesnice. Sýček se někdy nechal světlem v domě nalákat a narazil do okenní tabulky. A kdy se svítilo i přes noc u našich předků? Když byl někdo těžce nemocný. Aby toho nebylo málo, tak houkání sýčka, které zní jako „půůůjď“, si lidé vysvětlovali jako lákání na onen svět. A tady vznikla pověra a jistá nevraživost vůči sýčkům.
Projekt na záchranu sýčka
Česká společnost ornitologická přišla s projektem na záchranu sýčků. Cílem projektu je zahájení realizace schváleného Záchranného programu pro sýčka obecného (Athene noctua) v České republice a naplnění jeho střednědobých cílů, tedy zvrátit klesající trend vývoje početnosti v Česku.
Projekt přímo realizuje opatření identifikovaná jako nezbytná ve schváleném záchranném programu pro sýčka obecného, která ve svém úhrnu povedou k zajištění dlouhodobého přežití životaschopné jeho populace v Česku.
Plánované výstupy:
- každoroční zabezpečení hnízdišť všech párů a odstranění antropogenních pastí
- zvýšení potravní nabídky díky 5 ha ověřovacího managementu na orné půdě ročně
- omezení úhynů na silnicích prostřednictvím managementu silničních okrajů
- 50 nových bezpečných hnízdišť v prioritních oblastech
- analýza omezení antropogenních pastí ve stavebních předpisech
- sociologický průzkum argumentů použitelných k omezení pesticidů v krajině
- podrobné zmapování výskytu v oblasti Uherskohradišťska a Kroměřížska
- zpracování indexu vhodnosti prostředí
- zhodnocení využívání různých typů mikrohabitatů sýčky
- průběžný monitoring genetické variability zbytkové populace
- osvěta veřejnosti dle komunikačního plánu
|
Co může každý z nás pro sýčka udělat?
Hlavně je nutné odstranit pro sýčky nebezpečné překážky a pasti. Obyčejná napáječka na vodu. Pro domácí zvířata nepostradatelná, pro divoce žijící živočichy smrtelná. Sudy, roury, komíny, bazény a další technické pasti v blízkosti lidských sídel jsou nejčastější příčinou úhynu sýčků obecných. Jejich zabezpečení může být klíčem k záchraně této malé sovy. Česká společnost ornitologická připravila výčet nejčastějších pastí a překážek (viz níže) a co lze s nimi udělat, aby se do nich sýček nechytil.
Postavme sýčkovi budku. A to tak, aby nebyla v dosahu predátorů (kun a koček). Dřevěnou budku je potřeba vystlat pilinami a rašelinou. A jednou do roka, nejlépe v zimě, do budky nahlédnout a případně tam uklidit a připravit novou výstelkou. Důležité je nedávat budky na jižní stranu, aby do ní nepralo v létě slunce. Mláďata by se mohla přehřát. Budky se většinou dávají do stodol, kravínů, seníků nebo do půdních prostor, které jsou celoročně přístupné. Zároveň ale chráněné před přístupem predátorů. Návod, jak takovou budku postavit najdete ZDE.
Už máte budku? Foto se svolením Ochrana sýčka
Jak sekat trávu? To platí spíše pro zemědělce. Louky by se rozhodně neměly sekat celé. Vždy je nutné nechávat volné ostrůvky a pásy trávy, kde se může skrývat nejen hmyz, ale i hlodavci. Pokud se louka poseká celá, hlodavci i hmyz z místa zmizí, protože se nemají kde ukrývat. Pak nemá sýček co lovit. To samé platí pro zahrady. Nechávat ostrůvky vzrostlé trávy. Doporučuje se nechat ladem až jednu pětinu louky či zahrady.
Sýček jako kvalifikovaný stavební dozor :-) Foto se svolením Ochrana sýčka
S krmením si není třeba lámat hlavu. Pokud se u vás sýček usadí, poradí si sám. Sýček se živí hmyzem, žížaly, ptáky a drobnými savci. Význam a zastoupení jednotlivých složek potravy se v průběhu roku výrazně liší. Na podzim a v zimě potravu tvoří ptáci (po velikost kosa), a zejména pak drobní savci (hraboši, myšice a myši, bělozubky a rejsci). Význam této potravy klesá v průběhu jara, kdy podstatnou položku v jídelníčku sýčků tvoří žížaly. Ty mohou být důležité k dosažení dostatečné kondice dospělých ptáků v předhnízdním období, ale i pro mláďata v prvních týdnech po narození. V době hnízdění, ale i v průběhu celého léta, hraje v potravě sýčků hlavní roli velký hmyz (např. střevlíci, chrousti, kobylky a sarančata) tvořící až 80 % kořisti.
Vložil: Kamil Fára