Nelíbí se mi legalizované okrádání obyvatel prostřednictvím daní! Říká plzeňský lídr Svobodných občanů

Foto: Facebook

Popisek: Jiří Hemerle se synem a letošním „úlovkem“ hub

ROZHOVOR Jednačtyřicetiletý Jiří Hemerle díky své profesi dovozce květin strávil více než rok a půl v Nizozemí. Nebyl nikdy členem žádné politické strany, v letech 2006-2010 byl zvolen do zastupitelstva obce Čeminy (Plzeň – sever) za nezávislé. Až od roku 2012 je člen Strany svobodných občanů, v lednu 2013 a opakovaně v srpnu 2013 byl zvolen místopředsedou krajského sdružení v Plzeňském kraji, v září 2013 vyhrál primárky v Plzeňském kraji a stal se jejím lídrem kandidátky.

Co Vás vede jako podnikatele jít v čele strany, která je asi jako jediná "nejpravicovější z pravicových"?

Jako bývalý pravicový volič ODS jsem ztratil možnost volit pravici a tuto možnost mi vrátila existence Strany svobodných občanů. Nelíbí se mi, jakým neomaleným způsobem, se nám dnes politici, a to nejen ti naši, vlamují do osobních svobod. Nelíbí se mi, že lidé odevzdávají státu téměř polovinu svých výdělků, ale dostávají zpět stále méně. Nelíbí se mi, že odevzdáváme svoji suverenitu do rukou byrokratů v Bruselu. Nelíbí se mi legalizované okrádání obyvatel prostřednictvím všemožných daní a poplatků. Naopak se mi velmi líbí racionální a nepopulistický program Svobodných, kde úcta k individuálním svobodám a osobní odpovědnosti stojí na prvním místě. Jako podnikatel vnímám nejen problémy své ale také svých spolupracovníků a chtěl bych se podílet na změně naší země na prostředí, kde stát ochraňuje svobody svých občanů a zajišťuje prostředí pro svobodnou existenci.

Jak je v dnešní „demokracii" složité podnikat a co říkáte na hesla o podpoře střední třídy a podnikatelského stavu u nás?

Pokud odhlédnu o přebujelé byrokracie, vysokých daní a buzerace ze strany Evropské unie, pak je to jednoznačně nestabilní prostředí pro rozvoj a plánování svobodného podnikání. V první řadě je díky selectivně uplatňované dotační politice narušena volná soutěž, ve které nevítězí schopnější výrobce, ale ten kdo dokázal „ulovit“ některý z dotačních titulů. Skutečnou cenu některých komodit dnes již v podstatě neznáme. Stejně tak je narušen trh práce. Co však považuji za naprosto skandální je funkce státu, jako agenta provokatéra. Přesto, že jsem, stejně jako my všichni, postižen poplatky na obnovitelné zdroje energie, je pro mne nepřípustné, aby stát vydal investiční pobídku v podobě výkupní ceny u solární energie a pár let na to, ten samý stát, který vybízel k investicím do fotovoltaiky, začal investory nazývat solárními barony a téměř je kriminalizovat. Měnil podmínky a obcházel své pobídky instalací nových selectivně uplatněných daní. Nemluvě o tom, že případnou arbitráž opět zaplatíme všichni ze svých kapes. Na druhou otázku mám jednoznačnou odpověď. Nesouhlasím s jakoukoliv podporou jedné určité skupiny obyvatel. Je pro mne nepřijatelné třídit obyvatele na skupiny hodné či nehodné podpory.

Hovoříte vážně o tom, že pokud tu zvítězí levice, nebudete uvažovat o vycestování, ale rovnou opustíte republiku…

Hovořím zcela jasně o tom, že je pro mne nepřijatelné žít v zemi, kde by opět vládní posty obsadili členové KSČM. Z historických zkušeností bych se velmi obával o kvalitu života či život samotný můj či mé rodiny v zemi, kde by každý čtvrtý občan dal svůj hlas ve prospěch této strany. Myslím, že mnoho obyvatel situaci podceňuje stejně, jako tomu bylo v letech 1938 před příchodem fašismu či 1948 před uchopení moci komunisty. Po obou těchto ideologiích zůstaly po celém světy miliony mrtvých a nešťastných lidí. Koncentrační tábory z druhé světové války se ne náhodou podobají komunistickým pracovním lágrům. Jinak si myslím, že demokratická levice má v politice své nezastupitelné místo a lidé mají právo na svůj levicový postoj. Vítězit musíme v politických soubojích, nikoliv likvidací opozice jak nám to komunisté předvedli a předvádějí ve světě.

Co podle vás a vaší strany je v případě zvolení do parlamentu priorita číslo jedna?

Jsme přesvědčeni, že řešení problémů spočívá v odstranění jejich příčiny, nikoliv v boji s následky.  V této souvislosti vidím nutnost přijetí ústavního zákona o vyrovnaném rozpočtu, který by politikům zkomplikoval další zadlužování obyvatel naší země. Tato otázka, je podle nás klíčová pro odstranění zvyšování daní, které dnes berou lidem více než polovinu jejich výdělků, a selectování společnosti na skupiny hodné či nehodné podpory v podobě dotací a zvýhodnění. Jako neméně důležitou spatřujeme otázku omezení moci politiků zavedením lidového veta.

Dovedl byste si představit koalici s nějakou stranou či uskupením a naopak s kým byste za žádných okolností nevyjednávali?

Samozřejmě si dokážeme představit koalici, ovšem za podmínky, že bychom se dohodli na přijetí několika našich zásadních požadavků a jejich umístění do koaliční smlouvy. Nemusí to být akceptování celých našich programových bodů, nicméně by muselo být zřejmé, že jsou to kroky, které k nim směřují. Jistě by se tyto body týkaly vyrovnaného rozpočtu, nenavyšování daní, a vztahu k Evropské unii a zejména vstupu do eurozóny. Pokud mohu hovořit za sebe, nedokáži si představit spolupráci s komunisty.

Václav Fiala, Parlamentní listy.cz

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Vložil: Anička Vančová