Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Co je pravý lockdown? Down, to vždycky znamená dolů. A ryzí lok-down? To je, drazí páni, pád po loku. Glosa Iva Fencla

09.03.2021
Co je pravý lockdown? Down, to vždycky znamená dolů. A ryzí lok-down? To je, drazí páni, pád po loku. Glosa Iva Fencla

Foto: Ilustrační foto Pixabay

Popisek: Ještě lok a budeš down

VIDEO Samo sebou ale nikoli hnedka prvním loku a nikoli loku vody. Pád teprve po padesátém pátém loku a musí k tomu jít o loknutí si žitné. Sám jsem to zažil. Ne na sobě, se mnou žitná pranic neudělá. Ale kamarád z jisté čtvrti Jakub toho měl jednou po asi tak 55. sklínce právě tak dost; i složil se, i musili jsme jej - spolu s jeho partnerkou... opět rozkládat.

Dobře si na to pamatuji, vážně. Dobře se o tom i žertuje trapnému člověku jako mně, který takřka nepije. Alkoholismus je však nebezpečná, sukulentská závislost a otázkou provždy položenou zůstává, zda vůbec má být předmětem žertů.

Předmětem žertů sice alkoholismus odedávna byl, nicméně bych věru nechtěl figurovat v mastné kůži alkoholika, a ještě naslouchat vtipkování v okolí. A nerad bych také byl opětovně skládán po „složení se“, i kdyby na onom skládání do původní polohy horlivě pracovali kamarád a jeho choť. Tedy má choť, chtěl jsem napsat; jenže tohle bych právě dávno nerozeznal, až takovéto a podobné nuance...

V téže souvislosti byla zvláštním obdobím prohibice v Chicagu a (okolních) Spojených státech zahájená už s rokem 1919, ač ji dneska většina počestných lidí spojuje víc s přelomem dvacátých a třicátých let a obrovskou vlnou gangsterské zločinnosti.

Zákaz pití se v Americe jednoznačně neosvědčil, je to nutno přiznat, a tak nedobrý, zlolajný „chlast“ opět povolili (1933); nicméně trvalo to víc než čtrnáct let! Nezdá se vám to trochu dlouho? Mně tedy ano. I je proto místné se ptát, co asi tak si o tom všem myslil Američan, jemuž bylo v momentě startu „katastrofy“ patnáct... a při jejím odpískání už takřka třicet.

Pískal si snad celé mládí jen a jenom radostí?

Ehm, i to je možné. A člověk si zvykne na všechno. Ba přizpůsobí se. Fyzik Hawking dokonce podotýká, že právě schopnost se přizpůsobit je jedním z podstatných znaků inteligence. Snad je na jeho šprochu něco pravdy, a jak vás zpraví „sama“ Wikipedie, v čase „típnutí“ prohibice bylo již ve Spojených státech třikrát víc lokálů než ve chvíli jejího vyhlášení.

Je i to pravda? Nevím (a snad ten článek na Wikipedii ještě někdo zpřesní), ale jistě se to pravdě blížit bude. Tak či onak prohibici vděčí za vznik jeden celý filmový žánr: barvitá gangsterka. Obzvlášť v dětství mě podobně „střílecí“ filmy přímo fascinovaly, poněvadž jsem ještě nechápal podstatu zla a poněvadž na mě totálně působil jejich úžasný KOLORIT: starodávné černé vozy (krása), muži v kloboucích a stupátka oněch aut, na kterých se dalo stát a střílet za jízdy, anebo samopaly Thompson.

Hle: 

 

Zatímco kupříkladu filmový western vás rád a s chutí přenášel do úplně jiné atmosféry. Ač...

Loukoťová kola starodávných vozů, taktéž muži v kloboucích (jen trochu jiných) a místo stupátek kozlíky a verandy typických městeček, z kterých se taky střílelo. Bubínkové Colty. Ale k prohibici:

Když něco striktně zakážete, vždy se najde skupina lidí, co bude zákaz porušovat; a uvnitř v té skupiny navíc specifická podmnožina, která bude zákaz porušovat UŽ Z PRINCIPU.

V ideálním případě před sebou pak vidím dámu či pána, jenž porušuje „z principu“.... a ještě se mu to vyplatí. Totalitní systémy ovšem podobné osoby převálcují. Skolí. Zabijí...

A současný český systém?

Taky. Jistěže. A jako byl Jakub po loku „down“, bude dneska ležet na zemi demonstrant někde v Praze.

I proto někteří Češi, kteří to předem odhadli, o to víc švejkují, oč méně se sjíždějí rebelovat do metropole.

I toho Švejka, pravda, vyhmátnete, ale je to už složitější.

Leda by... zrovinka spočíval někde tam dole. V lokdownu. Hm. Ale v reálu pábím a ve skutečnosti má i slovo lockdown kapánek jinačí význam.

 

 

Vložil: Ivo Fencl