Na stará kolena s policií, která (ne)pomáhá a (ne)chrání. Komentář Štěpána Chába

Foto: Hans Štembera

Popisek: Policie chrání a pomáhá, víme?

Majitel soukromého domova pro seniory na Klatovsku, pan H., dostal darem téměř milion korun od jednoho klientů, který následně zemřel na nádorové onemocnění. Rodina zemřelého byla již před jeho úmrtím s penzionem ve sporu, kdy družce zemřelého zmizelo z účtu přes sto tisíc korun. A to ve prospěch penzionu.

„Viděla jsem ležet na stole u babičky bankovní výpis. Koukla jsem na něj a překvapilo mě, že na účtu nemá žádné peníze. Všimla jsem si, že nedávno převedla skoro všechen zůstatek na nějaký cizí účet. Bylo to něco přes sto tisíc. Když jsem se jí na to ptala, tvrdila, že nikam nic nepřeváděla. Bylo mi to divné. Ptala jsem se majitele penzionu, jestli o tom něco neví. Řekl mi, že babička je svéprávná a může si se svými penězi disponovat, jak chce. Měla jsem strach, protože babička už v té době na tom byla s pamětí v důsledku Alzheimerovy nemoci hodně špatně a byla snadno manipulovatelná. Šla jsem proto na policii,“ řekla vnučka. Majitel penzionu posléze peníze vrátil s tvrzením, že klientka si přála setrvat v penzionu i po smrti svého druha a služby si převodem peněz předplatila.

Budou se soudit, vypustil z úst

Když před odchodem na policii mluvila vnučka klientů s majitelem penzionu, odpovídal jinak. „Nic takového mi neřekl. Naopak mi vyhrožoval, že když je z něčeho nařknu, budou se se mnou soudit,“ řekla Novinkám vnučka. Ale podivné transakce se nabalovaly. „Následovala darovací smlouva na 850 tisíc letos v lednu a vzápětí přišlo ještě další překvapení. Když jsem si chtěla po smrti dědy vyzvednout jeho auto, byla v techničáku jako majitelka uvedena manželka pana Hanouska. Nevím, co měl za lubem, neznám ho. Minimálně to považuji za neetické. Jedno totiž vím jistě – babička ani děda by svůj majetek nedali nikomu cizímu. Děda chtěl dát peníze tomu, kdo se o babičku postará. Byli jsme domluveni, že kdyby se mu něco stalo, babička půjde ke mně. To se taky stalo, máme ji doma a staráme se o ni,“ uzavřela pro Novinky vnučka.

Jeho svobodná vůle

Již dříve se pan H. pro Právo vyjádřil k přeposlání téměř milionu korun na účet penzionu. „Nechtěl, aby kdokoliv z jeho příbuzenstva cokoliv dostal. Bohužel to už nestihl dotáhnout přes notáře. Den před podpisem darovací smlouvy mi říkal, že je na tom špatně a že neví, jak tady bude ještě dlouho. Poprosil mě, abych zařídil, že jeho peníze půjdou rovnou na náš účet. Tak jsem ho poslechl. Já ho k ničemu nenutil. Byla to jeho svobodná vůle,“ řekl Právu majitel.

Něco nesrozumitelného zamumlal

Darovací smlouvu tehdy klient podepsal přímo v penzionu. „Pán ležel na posteli. Zvedli ho a podepřeli. Něco nesrozumitelně zamumlal, pak se ukázalo, kam se má podepsat, dala se mu do ruky tužka a on se podepsal. Tím to pro mě haslo,“ řekl Právu místostarosta blízké obce, kterého si majitel penzionu zavolal jako úřední osobu k ověření podpisu. Co bylo obsahem listiny, místostarosta netušil. „V podstatě mi do toho nic není, stejně jako mi nepřísluší zkoumat, jak na tom byl pán po zdravotní stránce. Působil na mě jako všichni starší lidé ležící v posteli, prostě nemocně,“ řekl pan V. Úřední osoba k pohledání, jen co je pravda.

Nebožka matka vše podepsala

U toho mi vytanula na mysl scéna z Cimrmanovy divadelní hry Záskok, kde stará nebožka matka také podepisovala všechno sama a při plném vědomí. Jasně, spory v rodinách jsou, prarodič svým potomkům nemusí chtít nic dát a radši vše věnuje na konto kohokoliv jiného. Proč ne. Ale ty machinace před samotným převodem miliónku? Zbachtěné auto po nebožtíkovi? 100 tisíc na zapřenou převedené na účet majitele a vyhrůžky soudy? Tam jsme se dostali trochu na nejistou půdu, kde může vzniknout celkem opodstatněné podezření, že došlo k jistému záměru. Jenom blbec se nechopí příležitosti, a od toho tu máme mít policii, která využité příležitosti mimo zákon spravedlivě odmění svou důslednou prací. Mám neodbytný pocit, že došlo k jisté nedůslednosti. Alespoň co se týká policie a jejího šetření.

Policie promlouvá

„Rozhodnutí o finančním daru učinil Václav Č. o své vůli, dobrovolně a při plném vědomí. V té době nebyl jeho stav ještě kritický, i když písemně to bylo stvrzeno až později,“ uzavřela policie celý případ a přidala poznámku, že není její úlohou posuzovat morální aspekt celé věci. Co si pod takovou poznámkou máme představit? Že už to policii vyšetřovat přestalo bavit? Nebo že došlo k dokonalému zločinu a policie je prostě v koncích? Nevím, nemáme se začít pojišťovat i proti neschopnosti nebo znuděnosti policie? „Ále, to se mi nechce vyšetřovat, Jirko, napiš, že není naší věcí posuzovat morální aspekt věci a máme to z krku." Nějak takhle bude od nynější vypadat práce kriminalistů v poli? Selhání policie je selháním státu a selhání státu může vést k opodstatněnému pocitu, že by byl člověk vděčnější za domobranu, než za dopraváky, kteří si pletou práci s dobrovolnickou činností, kde se dělat může, ale také nemusí. Sakra, tady se má bát zločinec, ne bezúhonný občan. Od toho tu policii snad máme, ne?

Psali jsme

Je 20. března 2021, někdy kolem poledního. Komentář Štěpána Chába

Takže poučení pro přeživší – sepište si poslední vůli (pokud máte co ztratit, samozřejmě), nechte si ji ověřit u notáře. A udělejte to, dokud jste při smyslech. Až je ztratíte, mohou ty své zbystřit různí vejlupci naší společnosti, kteří toho rádi využijí. A pro českou policii – no, no, no, to jste si udělali pěknou reklamu. Jak na vás lidi mají koukat jinak, než jako na nařvané dopraváky?

Vložil: Štěpán Cháb