Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Tramp s navždy klukovským srdcem. Aneb soukromý svět nádherného ´obyčejného člověka´. Glosa Iva Fencla

29.09.2020
Tramp s navždy klukovským srdcem. Aneb soukromý svět nádherného ´obyčejného člověka´. Glosa Iva Fencla

Autor: Archiv autora

Popisek: Ivo Fencl se synem a Jaroslavem Novákem

Mám rád Jardu Nováka. Je důchodce a zabil stovky bytostí, avšak převážně dobroučkých králíků a nikoli všechny s manželkou hamižně snědli. Rozdávají. A nevím, zda oba dohromady, ale nejméně Jarda mi slouží za příklad, jak žít.

Anebo: Jak TAKÉ lze žít správně.

Není to, vím, jediná možnost (zrovna pro vás třeba naprosto není) a nejde ani o jakoukoli mou náhlou výzvu k totálnímu ústupu před světem do vnitřní ilegality a příliš přehnaného soukromí. Samo sebou jsou známy příklady vícera osobností, které – třeba během druhé světové války - takřka neopustily kvartýr, tak dejme tomu Alberto Vojtěch Frič, avšak ´můj´ Novák není případ pražádného totálního azylu a uvnitřnění v nirváně; a když mu zavolám (obvykle z mobilu na pevnou linku), obyčejně to zvedne jeho paní a sdělí mi, že „lítá někde venku“. A jistě, snad pouze zrovna nadhání zahradou za domem rozuteklé králíky, ale spíš běhá po Šťáhlavech a okolí. Je to ves vzdálená tři kilometry od Starého Plzence a jen trochu blíž se vypíná zámek Kozel.

A Jarda Novák? Ten žije prakticky, avšak i nostalgicky. Umí obé. V podkroví má klubovnu s pozoruhodnou knihovnou, kde vládnou Seton a Foglar a kde dominují figurky Rychlých šípů, které mu kdysi kdosi daroval.

Ale ještě radši listuji v Jaroslavových denících. Úhledným písmem tam zachycena jeho trampská dobrodružství - a většinou již dávná, ale ke svému milenému jezeru X jezdí pořád a znovu a znovu, i kdyby už jen jednou ročně.

Uvažoval jsem, že ty tlusté deníčky přepíši, aby je Jarda Novák mohl zveřejnit, ale připadá mi to nejen časově náročné, ale snad až barbarské. A jako zneužívání dobrého chlapíka se stále bušícím a navždy klukovským srdcem. Takže... Nakonec jsem se mu o svém obětavém nápadu ani nezmínil. Ostatně...

Deníky jsou psány tak půvabně a místy až filigránsky, že by spíše stály za přetištění. Asi tak, jak jsou dnes vydány deníky Františka Skály mladšího, který podobně zveřejnil svá zpola kreslená dílka z cest po Peru či do Itálie. Proč by mělo být podmínkou, ptám se, že je autorem podobného deníku vždy celebrita, anebo výrazně se prosadivší spisovatel či malíř? Proč? Vždyť pravý opak platí, a právě ´obyčejný člověk´ se stane nejlepším dokladem všeobecné reality a ne kterékoli ´výjimka z pravidla´, jakou jsou, dejme tomu, i díla Jirky Dědečka.

Ten je, pravda, géniem, jenž umí psát i ´o lidu´, avšak rozhodně není typickým představitelem mas. Ani by nechtěl a s Jardou Novákem by si koneckonců nejspíš nerozuměli. Byť nevím. On ani Jarda není typická fazeta mas, avšak blíží se normálu, a to značně. Jeho zvrásněná tvář je přitom milá a jeho paní se s ním hádává jen někdy, zatímco na klubovnu nad jejich hlavami zvolna padá prach. ZVOLNA! A pouze mírně.

Jak rád tam chodívám a jak rád jsem tam vzal syna, ale sám jsem z toho přátelství nikdy netěžil, leda snad tímto článkem; a protože opakovaně moderuji pořady historika Stanislava Motla, dal jsem tip jemu.

Standa pěkně poděkoval a jistěže ho zajímají spíš záhady druhé světové války či Štěchovický poklad, ale má Jardu v záloze.

A Jarda opravdu není zas taková záhada a možná i ten pan Motl by nakonec jeho soukromí ctil. Jako já. A navštívil by Nováka (nebo jej možná už navštívil) a stali by se do jisté míry přáteli, ale... Nestačí to?

A to, že jsou manželé Novákovi skvělí?

Byť někoho občas i štvou? A proč by neštvali? Jen průměr vás nevytočí! I ptal jsem se svého času jedné paní ze Šťáhlav právě na Jardu, i řekla: „Znám jeho paní.“

„Já taky. A on. Úžasnej, ne?“

A odpověď? Mlčení.

Snad je pro tu paní Jarda přílišným výstředníkem a možná opravdu výstřední je, ale mně se to nadále nezdá; i ptám se sám sebe: Kdyby byli všichni jako on, nebylo by všude po Česku fajn a dobře?

Ale zároveň se neopomenu i doptat: a posunoval by se svět vůbec k nějakému cíli?

Nevím. Možná ano, možná ne. A tak jen chápu, že nechci, abyste se TAM začali hrnout, a proto jsem změnil trošku i jeho jméno.

Jaroslav Novák se totiž jmenoval i vůdce vodních skautů a spisovatel, jehož knihy kdysi soutěžily s foglarovkami. Nebo ještě soutěží? Sotva. Ale dodnes mají mnoho fanoušků, a to nejen mezi odtažitými sběrateli.

Právě tenhle zapomínaný Jaroslav Novák se přece dočkal i vzpomínkové knihy, ale moc známý není. Všeobecně ne. A tak mi s ním ten ´můj´ Jarda splývá. Oba jsou úžasní a oba takřka inkognito.

A oba fajn chlapi (kteří by nemohli být politiky) a tato země by byla bez nich daleko, předaleko chudší a nudnější.

 

Vložil: Ivo Fencl

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace