Všechno zalesnit? Bláznovství. V Národním parku Šumava začíná rok bezlesí. Na mnoha místech se i kácelo

Foto: NP Šumava (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Šumavská louka s dramatickým nebem na horizontu

FOTO V poslední době se svět trochu zbláznil a nejradši by zalesnil i místa, kam stromy vůbec nepatří. Pro příklad si můžeme skočit do Národního parku Šumava, kde začíná intenzivní program Rok šumavských luk a na něj navázaná edukace o takzvaném bezlesí. Bezlesí je místo v krajině, kde se dřevinám nedaří a kde vlastně od poslední doby ledové ani nerostly. Perfektním příkladem jsou rašeliniště. A k čemu to?

Hořec šumavský, prha arnika, hořeček mnohotvarý český nebo prstnatec májový, ale také perleťovec mokřadní, modrásek černoskvrnný, tetřívek obecný, chřástal polní. Pro tyto vzácné druhy rostlin a živočichů je zásadní existence šumavských luk. V lese nepřežijí. Přičemž louky zaujímají přibližně 8 procent plochy Národního parku Šumava, tedy 5500 hektarů. A právě na ně jsou navázány tisíce rostlinných i živočišných druhů.

V NP Šumava říkají takovýmhle loukám bezlesí

Rozchodník huňatý na vážkách dějin

Perfektním příkladem je drobná rostlinka rozchodník huňatý. Rozchodník dorůstá maximální výšky 20 centimetrů, má rád světlo, ale při boji o něj tragicky selhává. Konkurence z rostlinné říše jej převálcuje bez výrazných obtíží. Vadí mu přerůstání jiných rostlin, nechá se zadusit mechy.

Rozchodník je nenápadná, ale půvabná (a ohrožená) kytička

„Nejraději roste na rašelinných loukách či prameništích. Nejvíce ohrožen je odvodňováním, zánikem tradičního hospodaření. Historicky se v Česku vyskytoval ve více než 300 lokalitách. V současné době existují už jen čtyři místa výskytu, z toho dvě jsou na území NP Šumava. Jedna v blízkosti Srní a jedna v blízkosti Borových Lad,“ představuje ohrožený druh krajinná ekoložka Národního parku Šumava Romana Roučková.

Boj o rozchodník

U Srní roste rozchodník zatím bez obtíží. Je chráněn proudící vodou pramenů. Ovšem v poslední době je voda plná živin, které s sebou nesou i takzvané nálety. V oblasti se začíná dařit ostřici, což by pro rozchodník mohlo být do budoucna ortelem smrti. Ochranáři se tam musí připravit na zásah, aby rozchodník uchránili před vytlačením ostřicí. A u Borových Lad? Tam už se muselo bojovat.

Takhle vypadá květ rochodníku zblízka

„O lokalitu jsme začali pečovat v dubnu 2017. Důvodem bylo to, že početnost populace se významně snížila z několika stovek na pár desítek kusů. Lokalita byla ručně posečena, a na několika metrech čtverečních bylo odstraněno mechové patro. Tak vznikly plochy vhodné pro šíření konkurenčně slabého rozchodníku huňatého. Od té doby každoročně o lokalitu šetrně pečujeme a je zřejmé, že se druhu daří lépe v méně zapojeném porostu. Jeho početnost stoupla na vyšší stovky kusů kvetoucích rostlinek,“ doplňuje Romana Roučková.

A jde se kácet a sekat

V oblasti Knížecích Plání už došlo ke kácení. Na zhruba třech hektarech nechala Správa Národního parku Šumava vykácet nálety, kterými tato plocha začala zarůstat hlavně po roce 1945, tedy po odsunu německy hovořících obyvatel.

„Za těch více než 70 let tu vyrostl prakticky nový les. Jenže doslova vzal přirozený životní prostor jednomu z nejohroženějších živočichů na Šumavě – tetřívku obecnému. Proto jsme tuto plochu vyčistili, a upravili mu tak biotop, který mu vyhovuje a na území Šumavy mu stále ubývá,“ řekl ornitolog Správy Národního parku Šumava Aleš Vondrka.

Tetřívek (na snímku), ale i chřástal polní potřebují louky, ne hustý les

Dalším ohroženým druhem je chřástal polní, který po návratu z teplých krajin potřebuje pro zahnízdění a vyvedení mláďat vysokou trávu. „Proto mají louky, kde se chřástal vyskytuje, stanovený zvláštní režim kosení. Konkrétně seč i pastva je na těchto lokalitách možná až po 15. srpnu,“ řekl Aleš Vondrka.

Soutěž pro děti i dospělé

Národní park Šumava navíc spustil výtvarnou soutěž u příležitosti Roku bezlesí. Každý, kdo se cítí pevně v kramflecích, když má v ruce tužku nebo pastelky, se může pustit do souboje. Stačí jediné, projít si šumavské louky a nechat se inspirovat k vlastnímu mistrovskému dílu. Na obrázcích může být krajina šumavských luk, luční hemžení hmyzu, krásy rostlin, ale i jiná zvířata (jako třeba lišky, jeleni), pro které louka není přirozené prostředí. Do soutěže nebudou uznány obrázky se zemědělskými stroji. Soutěž poběží až do konce letních prázdnin. Školy mohou svá díla posílat do konce školního roku.

Šumavská louka se na jaře rozsvítí žlutými narcisy

Zavřeno? Ale ne, už ne

Od 1. května se začala opatření proti koronaviru uvolňovat i pro informační centra národních parků. „Již od prvního máje znovu otevřeme v Návštěvnickém centru Srní výběh s vlky i s veškerým zázemím. Možnost navštívit výběh s rysy a pozorovat jeleny z nové vyhlídky nabídne také Návštěvnické centrum Kvilda. Provoz všech výběhů včetně sociálních zařízení a parkovišť zajišťujeme každý den od 8:30 do 16:00 hodin,” vypočítal změny ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený. Na Šumavě se rozjedou i registrace na splavení Vltavy. Pokud to stav vody v řece dovolí, 1. června mohou na vodu první vodáci. Od poloviny května spustí Správa Národního parku Šumava i registrační systém programu pro dobrodružné výpravy do nejodlehlejších šumavských koutů – Průvodci divočinou.

Vložil: Kamil Fára