Nebouchejte ty rachejtle a petardy. Veterinářka prosí a přidává zkušenosti z loňska plus foto, které FB raději odstranil (jen 18+)

Foto: Pixabay

Popisek: Rachejtle, petardy... Báječná zábava, jenže naše chlupaté společníky děsí a může je i ošklivě zranit

VIDEO, ROZHOVOR Již potřetí bude Silvestr a Nový rok oslavou ticha, alespoň v národních parcích. Škoda, že nemůžeme za NP prohlásit celé Česko. Což by si určitě upřímně přáli všichni psi, kočky a další domácí zvířátka, která jsou z tradičního místního nadužívání zábavné pyrotechniky každoročně šílená… Na území všech čtyř národních parků České republiky, tedy NP Šumava, NP Podyjí, NP České Švýcarsko a Krkonošského národního parku, se oslavy příchodu Nového roku musejí opět obejít bez zábavní pyrotechniky. Zákon č. 114 o ochraně přírody a krajiny ji zakazuje na celém území národních parků, a to včetně obcí… Na zoubek se té zpropadené pyrotechnice podíváme z hlediska toho, kde a komu škodí a abyste neměli pocit, že vás jenom káráme a děsíme, přidáme i přehled, jak si můžete v Plzni užít konec roku i bez petard.

„Pro divoká zvířata je používání zábavní pyrotechniky, které doprovází hlasité výbuchy a ostré světelné efekty, velmi stresující. Při útěku, většinou noční krajinou, tak vydávají velkou spoustu potřebné energie a také jim hrozí zranění,“ vysvětluje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

NP Šumava se rozkládá na území dvou krajů, Plzeňského a Jihočeského. Je domovem i spousty zvěře a šelem (a rysa ostrovida jako zde na snímku)

Klidné oslavy příchodu Nového roku začínají být trendem

Zákaz platí od června 2017, kdy v platnost vstoupila novela zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny. Za dva roky působnosti tohoto omezení, které má především zachovat klid divokým zvířatům v nejcennějších částech České republiky, je jasné, že klidné oslavy příchodu Nového roku začínají být trendem.

Všechny národní parky sázejí především na prevenci a informovanost návštěvníků. Proto společně s Ministerstvem životního prostředí vydaly informační plakát v několika jazykových mutacích, který putuje nejen na informační a návštěvnická střediska národních parků, ale také do místních hotelů a penzionů a pochopitelně koluje po sociálních sítích.

NP Šumava je ráj ve všech ročních obdobích, v zimě pak pohádkové království

„Součástí této drobné kampaně je i video z dílny společnosti Orchis Film režiséra Petra Krejčího, která natočila pro Českou televizi dokumentární cyklus Krajinou domova. Právě v tomto krátkém videu je vysvětleno, proč je používání zábavní pyrotechniky na našich chráněných územích omezeno zákonem,“ doplňuje mluvčí Správy Národního parku Podyjí David Grossmann.

Za porušení zákazu hrozí peněžité pokuty, na místě až do výše deseti tisíc korun… „Ohňostrojů, ať už těch organizovaných nebo živelných, bude v celém Česku více než dost a národní parky jsou tak těmi ostrůvky nejen nádherné přírody, ale také klidu. Takže přijeďte si užít do národních parků oslavy Nového roku jinak – klidněji,“ řekl k tomu ministr životního prostředí Richard Brabec. „Zábavní pyrotechniky se děsí třeba i domácí zvířata, která jsou od nás zvyklá na spoustu nepřirozených zvuků a světelných efektů. U divokých zvířat je to ještě horší,“ doplnil Tomáš Salov, mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko.

Nebouchejte ty blbý rachejtle, prosím

Jaké následky pro zvířata může pyrotechnika mít, popisuje i facebookový příspěvek veterinářky, paní Evy K. Ta píše: „Chtěla bych vás všecky naléhavě poprosit - nebouchejte ty blbý rachejtle, vážně, vyserte se na to. Vloni jsem silvestrovskou půlnoc strávila sešíváním Karlovy hlavy, neboť Karel, což je koňský senior, se vyděsil rachejtlí a potloukl se a nebyl té noci jediný.“ Veterinářka ke své výzvě přidala foto, které je jen pro otrlé.

„Na fotce není Karel, toho jsem nestihla fotit, ale jiné, podobné zranění,“ píše doktorka, která se ohrazuje, že by byla nějakou ´paní sluníčkovou´. Je dle svých slov veterinář s dvaceti šestiletou praxí. A ne, koně nelze jen tak ´někam zavřít´, nebo ho preventivně nacpat sedativy, ještě dodává

A pokračuje: „Psi i kočky se ztrácejí majitelům, někteří se pak stanou obětí úrazů, a mnozí už nenajdou cestu domů. Rovněž vloni - fena ridgbacka, která se snažila dostat se z kotce, když byla vystavena kanonádě ze všech stran, a v podstatě si urvala mléčnou žlázu. Hříbě, přes které přešlo splašené stádo. Umírají i divoká zvířata, dezorientovaná světlem a hlukem, díky něčemu, bez čeho se lze obejít. Ne, děti nejsou důvod, každé dítě pochopí, že ubližovat zvířatům je hnus. A já letos bohužel nejsem schopná někoho sešívat dohromady, a jak to znám, jsem v okruhu padesáti kiláků jedinej neslavící a akceschopnej příslušník svého druhu. PEACE, vážení.. Prosím. Moji pacienti vám poděkují a doktor taky.“

Pyrotechnika víc škodí, než baví

K veterinářce se přidává i dTest, byť z jiného úhlu pohledu: Konec prosince provázejí silvestrovské oslavy a vítání nového roku. To se obvykle neobejde bez ohňostrojů a zábavní pyrotechniky. Lidé ale často zapomínají, že používání pyrotechniky s sebou kromě několika minut zábavy nese i závažná rizika a také nepříznivé dopady na životní prostředí.

Hasiči likvidují požár, který způsobila zábavní pyrotechnika

S výbuchy petard či dělobuchů se zvláště ve větších městech můžeme setkat už od Mikuláše. Ač lidem, kteří zábavní pyrotechniku odpalují, skýtá pravděpodobně potěšení, ti ostatní z ní radost nemívají. Některá města i menší obce už proto přikročily k zavedení místní vyhlášky, která používání zábavní pyrotechniky významně omezuje, řada dalších měst takové opatření zvažuje. Pražský magistrát dokonce rozhodl, že nahradí oficiální novoroční ohňostroj video­mappingem.

Hluk srovnatelný s hlukem startujícího letadla

Síla zvuku některých petard může dosahovat až 120 decibelů, což je srovnatelné s hlukem startujícího letadla. Práh bolesti způsobené hlukem je pak už poměrně blízko – na úrovni 130 dB.

Hlukem způsobeným zábavní pyrotechnikou trpí kromě lidí jak domácí, tak i hospodářská a volně žijící zvířata. Uvědomíme-li si, že mnoho z nich má daleko lepší sluch než člověk, můžeme si představit, oč horší pro ně rámus silvestrovského veselí musí být. Zvířata si navíc – na rozdíl od lidí – nedokážou příčiny hluku vysvětlit.

Mnozí chovatelé mají po předchozích negativních zkušenostech s dopady oslav konce roku na domácí mazlíčky takové obavy, že si pro ně raději nechají od veterináře předepsat anti­stre­sové pilulky. I přesto se během silvestrovských oslav ztratí mnoho zvířat, zejména psů, a ne všechna se podaří nalézt. Také volně žijící živočichové vyděšení zábavní pyrotechnikou v panice opouštějí bezpečí svých úkrytů. Nezřídka pak umírají například na silnicích nebo v důsledku srážky s elektrickým vedením.

Zplodiny vadí astmatikům

Hluk však není jediným negativem, které zábavní pyrotechnika přináší. Tím dalším je její nepříznivý vliv na životní prostředí i na naše zdraví. Škodliviny ze zábavní pyrotechniky, například sloučeniny kovů, jako je olovo, hliník nebo cín, unikají do ovzduší a negativně ovlivňují jeho kvalitu. Se vzduchem se ve formě malých částeček dostávají do dýchacích cest lidí i zvířat. Například astmatikům hrozí kvůli zplodinám v ovzduší v blízkosti ohňostrojů astmatický záchvat.

Nerudovskou otázku ´kam s ním´, tedy odpadem po zábavní pyrotechnice, zodpoví v rozhovoru expert, oslovený dTestem, Martin Neústupný

Při spalování pyrotechniky se může uvolňovat také přízemní ozón, který je pro lidský organismus jedovatý. Záblesky z ohňostrojů zase mohou velmi uškodit epileptikům, u nichž mohou vyvolat epileptický záchvat.

Odpad – co s ním?

Dalším aspektem používání zábavní pyrotechniky je odpad. Zvláště po silvestrovských oslavách jsou louky, pole i ulice leckde doslova poseté použitými dělobuchy, rachejtlemi a petardami. Na jejich úklid pak vynakládají města a obce nemalé prostředky.

Martin Neústupný: Nejběžnější je amputace prstů při výbuchu v sevřené ruce

I tak se ale může stát, že člověk nalezne použitý obal od rachejtle či petardy. Co v takovém případě dělat nebo jak zacházet s pyrotechnikou v případě, že si ji přes všechna negativa nechcete odepřít, se dočtete v rozhovoru s kapitánem JUDr. Martinem Neústupným, pyrotechnikem znalcem ze skupiny znaleckých činností odboru nástražných výbušných zařízení Pyrotechnické služby Policie ČR.

S jakými příčinami a následky zranění pyrotechnikou se nejčastěji setkáváte?

Na úvod je třeba uvést, že v současné době mezi nehodami souvisejícími s pyrotechnikou zcela převažují úrazy způsobené pyrotechnickými zábavními výrobky. Ty dosahují při hoření často vysokých teplot a mnohdy mají i dostatečnou schopnost tříštit předměty.

Obecně má zábavní pyrotechnika různé složení a vlastnosti podle požadovaného efektu, jejž má výrobek zajišťovat. Nejčastěji se jedná o dýmotvorné, svítící, jiskřicí a výbuškové pyrotechnické slože (směsi hořlavin, oxidovadel, pojiv a dalších látek).

Nejméně nebezpečné jsou dýmotvorné složení, které mají pomalou reakci (dobu hoření) a poměrně nízkou teplotu hoření (cca 300 °C). I přes tyto vlastnosti je třeba při hoření těchto složí počítat s rizikem vzniku požáru a popálenin.

Výrazně nebezpečnější jsou potom výrobky s obsahem svítících a jiskřicích složí, které obsahují jemně mleté kovy (hliník, hořčík, měď, železo), kde teplota hoření dosahuje hodnot až 2000 °C. Zde je již riziko popálení a vzniku požáru velmi vysoké, a to i v případě jen velmi krátkého kontaktu. Navíc řada pyrotechnických efektů je z těchto výrobků vystřelována pomocí černého střelného prachu, který má značnou kinetickou energii s ranivým potenciálem násobeným vysokou teplotou hoření.

Nejnebezpečnější jsou výbuškové (zvukozábleskové) slože, a to především pro svou rychlost hoření, která může dosahovat až na hranici rychlosti zvuku. Přestože se nejedná o trhaviny, mají tyto slože značný destrukční potenciál. I v malém množství mohou způsobit těžký úraz s trvalými následky (nejběžnější je amputace prstů při výbuchu v sevřené ruce). Ve větším množství, např. při rozebrání více pyrotechnických výrobků nebo při domácí výrobě, mohou způsobit smrt osob nebo destrukci budovy, kde byly skladovány.

Příčiny mimořádných událostí jsou ale ve všech uvedených případech stejné – tedy nedodržování návodu k použití, někdy kombinované s požíváním omamných látek.

Kde tedy dělají lidé při používání zábavní pyrotechniky nejčastější chyby?

Základní chybou při používání pyrotechnických výrobků je jejich použití osobami pod vlivem omamných látek (nejčastěji alkoholu), které snižují ovládací a rozpoznávací schopnosti člověka. Vzhledem k tomu, že používání pyrotechnických výrobků je vysoce riziková činnost, je zapotřebí, aby osoba, která je používá, byla v perfektní fyzické a duševní kondici a byla plně soustředěna na činnost, kterou vykonává. Absence těchto schopností při použití pyrotechnických výrobků je základní chybou, která vede ke vzniku úrazů a materiálních škod.

Druhou a zároveň nejčastější chybou je nedodržování návodu k použití, a to jak úmyslné, tak nedbalostní. Výrobce je ze zákona povinen vybavit každý pyrotechnický výrobek přesným a úplným návodem k použití. Při jeho dodržení nesmí dojít k poškození zdraví nebo majetku, a to ani v případě nesprávné funkce výrobku, kterou nelze nikdy zcela vyloučit.

Jako příklad úmyslného nedodržování návodu mohu uvést různé pokusy o spojování pyrotechnických výrobků, jejich úpravy, doplňování hořlavinami nebo zkoušení jejich účinků na okolí. Do stejné kategorie patří i pokusy o rozebírání pyrotechniky. Tato činnost je značně nebezpečná pro osoby, které výrobky rozebírají nebo se nacházejí poblíž, neboť hrozí neočekávaný výbuch citlivých výbušných komponentů.

V neposlední řadě se lidé rozebráním a použitím výbušných komponentů pyrotechnického výrobku mohou dopustit trestného činu nedovoleného ozbrojování, za který může být pachatel potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

Z kategorie nedbalostních chyb je nejčastější příčinou úrazů a škod na majetku nevhodné umístění pyrotechnického výrobku s ohledem na okolní zástavbu nebo porost kvůli nebezpečí požáru či nežádoucího odrazu, nedodržení bezpečné vzdálenosti od okolostojících osob nebo odpalování pyrotechnických výrobků z ruky.

Významnou příčinou úrazů bývá také předčasná manipulace se zdánlivě selhaným pyrotechnickým výrobkem, kdy dojde k jeho opožděné akci právě v okamžiku manipulace.

Jaký máte názor na podomácku vyrobenou pyrotechniku?

Dnes se více vyskytují případy podomácku upravené než kompletně vyrobené pyrotechniky. Jak jsem již zmínil, velice často dochází k úpravám či dokonce rozebírání pyrotechnických výrobků a výrobě improvizovaných výbušných předmětů. Takové předměty (včetně pouze upravených pyrotechnických výrobků) ztrácejí statut pyrotechnického výrobku, jak jej definuje zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnice, a lze je zařadit mezi výbušniny definované zákonem č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě. Takto vyrobené předměty neprošly řádným zkušebním a schvalovacím procesem, nebyly uvedeny na trh v EU a původní výrobce za ně nenese žádnou odpovědnost.

Netřeba zdůrazňovat, že podobné improvizované výbušné předměty jsou zdrojem řady mimořádných událostí a jsou předmětem intenzivního zájmu orgánů činných v trestním řízení.

Po oslavách silvestra zůstává na ulicích, loukách i jiných veřejných prostranstvích ležet množství již použité pyrotechniky. Jak poznat, že je použitá pyrotechnika nebezpečná a co dělat v případě jejího nálezu?

Zda byly nalezené pyrotechnické výrobky použity (tedy zda došlo k úplnému vyhoření pyrotechnických složí), nemusí být vždy hned zřejmé. V první řadě je důležité zabránit v přístupu k volně ležícím pyrotechnickým výrobkům dětem. Dále se doporučuje rozhodně se nikdy nepokoušet výrobky znovu zapalovat, rozebírat je nebo jakýmkoliv způsobem spalovat.

Co se týče správného způsobu likvidace, záleží samozřejmě na druhu výrobku. Každý u nás prodávaný pyrotechnický výrobek musí být výrobcem (eventuálně dovozcem) vybaven návodem k použití v českém jazyce, jehož součástí je též postup likvidace tzv. selhaného výrobku. U některých, zejména menších pyrotechnických výrobků však bývá návod umístěn na obalu, který nemusí být na místě nálezu k dispozici. V těchto případech doporučujeme návod k likvidaci nejčastěji uváděný výrobci, tedy namočení do vody na čtyřiadvacet hodin a následné zakopání do země.

Vložil: Markéta Vančová