Do věží! Matuškův slavný song platí, alespoň u gotických hradů… O víkendu startují Dny šumavského trojhradí

Foto: Facebook / Pavel Ouředník

Popisek: Hrad Kašperk a jeho věže...

VIDEO Kašperk, Velhartice, Rabí. Tři gotické hrady, které spojuje geografická blízkost, zvou na první ročník Dnů šumavského trojhradí; o víkendu 28. - 29.9. budou na všech třech hradech připraveny rozšířené prohlídky s tématem věže, jelikož 28. září startuje i Měsíc věží a rozhleden po celé České republice. Dominantou každého hradu je jeho věž nebo dokonce věže. Každá věž je ale jiná, pochází z jiné doby, sloužila jinému účelu, má svůj příběh a svá tajemství. Během prvního ročníku Dnů šumavského trojhradí vám hrady v rámci speciálních prohlídek tajemství věží poodhalí.

„Na třech různých hradech, jež doposud pojila především geografická blízkost, se poprvé podařilo domluvit tematicky laděné programovou spolupráci. A každý z nás kastelánů přispěl svým dílem. A tak vznikají první Dny Šumavského trojhradí, jejichž cílem bude poskytnout návštěvníkovi ne slevu, ale něco navíc. Letos to budou speciální tematicky rozšířené prohlídky s tématem věží,“ doplňuje jeden z iniciátorů projektu, kastelán hradu Kašperk Zdeněk Svoboda.

Hrad Kašperk, foto Facebook

Co to je donjon?

Něco ale mají všechny tři hrady společného, a to je / jsou obytné věže, tak zvané donjony. Donjon či počeštěně donžon je věž převážně čtvercového nebo obdélníkového půdorysu. Objevují se však, i když v Česku výjimečně, třeba na Křivoklátě, také donjony polygonálního nebo kruhového půdorysu. Hlavním charakteristickým rysem donjonů je, že jejich vnitřní prostory jsou uzpůsobeny k stálému obývání. Obytná věž mohla být jak jedinou a hlavní obytnou stavbou hradu, tak i součástí širšího, mnohdy značně komplikovaného systému obytných prostor. Šlo o věže obytné, ale v případě potřeby mohly sloužit i jako věže útočištné. Donjony se v Českých zemích objevovaly od počátku hradního stavitelství a často se vyskytovaly jako součásti tvrzí (věž, která sloužila pouze k obraně hradu, se pak nazývá bergfrit).

Křivoklát má donjon kulatý, v tom je v Česku naprosto výjimečný, foto NPÚ

Typický hrad základní donjonové dispozice, který se v Čechách stavěl v průběhu 13. a 14. století, byl tvořený právě obytnou věží obehnanou hradbou, do které mohl být vložen vstupní objekt, ostatní zástavba pak měla jen pomocný charakter. Půdorys některých donjonů dosahoval až 14 × 17,5 m (Vítkův kámen) nebo 16 × 16 m (Pajrek). V rozvinuté podobě mohly stát v hradním jádře kromě donjonu další obytné a pomocné stavby (Křečov). Výjimečně se objevují hrady tvořené pouze donjonem (Kunžvart). Typickými ukázkami hradů donjonové dispozice jsou v českém prostředí románská Přimda, raně gotická Hlízová věž na Zvíkově a z vrcholné gotiky např. Kost nebo Karlštejn. Tolik Wikipedie, pokud vás téma věží zaujalo, podívejte se také ZDE.

Hrad Velhartice, foto NPÚ / Václav Šváb

A proč vůbec zrovna obytná věž? To krásně ukazuje britské video níže, bohužel není opatřeno českými titulky; díky názorné animaci (pusťte si od 2:41 minuty) ale leccos pochopíte i bez nich. V kostce řečeno, zhruba ve 13. století se i v Českých zemích začala stavět opevněná místa, jejichž účelem bylo střežit – zemské stezky apod. Vždy na vyvýšeném místě – z důvodů obranných – a docela logicky začínali právě věží, která se dá nejsnáze bránit. Tu obklopovala obvykle dřevěná palisáda. A jak šel čas, jak v mraveništi vnikaly okolo další a další budovy… Samozřejmě že ne každý gotický hrad vznikl takto organicky, postupným přistavováním, třeba slavný Karlštejn postavil Karel IV. rovnou, kompletně, ale i ten má donjon, obytnou věž…

Hrad Kašperk s nadmořskou výškou 886 metrů je nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Byl postaven v roce 1356 z příkazu Karla IV. v malebném koutu Šumavy, na severozápadním výběžku kopce Ždánov. Romantický šumavský hrad Velhartice, sídlo Buška z Velhartic, byl založen mezi roky 1290–1310 na skalním ostrohu obtékaném říčkou Ostružnou. Dnes jsou součástí areálu gotické stavby Rajského paláce a obytně-obranné věže, vzájemně propojené světově unikátním kamenným mostem, renesanční zámek a nově zrekonstruovaný bývalý hradní pivovar. Hrad Rabí, vypínající se nad řekou Otavou, je unikátní památkou pozdně gotického stavitelství a zároveň je považován za nejrozlehlejší hradní zříceninu v Čechách. Od pozdního středověku se v hradním areálu pojily obytné a reprezentační prostory s důmyslným obranným systémem. Rabskou dominantou je mohutná obytná věž, z níž lze od pradávna přehlédnout celý Prácheňský kraj. Více informací najdete ZDE.

Hrad Kašperk

Střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. To jsou tři důvody, které vedly římského císaře a českého krále Karla IV. v roce 1356 k vybudování hradu Kašperk na severovýchodním výběžku kopce Ždánova. A Kašperk je právě příkladem hradu, jenž se postupně organicky rozrůstal, jak jsme napsali výše:  Obdélný palác a na něj napojené obytné věže představují samostatné hradní jádro, které je obehnáno souvislým opevněním. Na hradní jádro se napojuje i hradní nádvoří, sloužící jako hospodářské zázemí. Tato podoba hradu z druhé poloviny 14. století byla ještě upravována různými přestavbami, především v průběhu století následujícího.

Hrad Kašperk i se svou ovčí modelkou, foto Facebook

O věžích

Kašperk má věže dvě, každá měří cca 30 metrů. Bývaly napůl obytné, napůl strážní. Například východní věž je zajímavá v tom, že součástí obytných pater je i malá koupelnička, z ložnice udělali v 15. století kapli a dochoval se i středověký záchod v patře strážním… „Nicméně prohlídky se budou chodit ve věži západní, na které se dochovala část původní střechy ze 14. století. Lidé tam uvidí model, jak Kašperk vypadal v době své největší slávy. K západní věži se také pojí mnoho pověstí - například ta o Šplhavci. To je strašidlo bez tváře, které shazuje přenocující z věže, pokud jsou například moc hluční… Prohlídky o věžích budou koncipované hodně historicky, lidé se například dozví, kolik materiálu se na takovou věž spotřebovalo, jak se vůbec stavěly do takové výšky, jak se nahoru dostávaly nosníky ochozů, zvané krakorce, a spoustu dalších zajímavostí,“ prozradila Krajským listům.cz hlavní průvodkyně Eliška Zvolánková s tím, že rozšířené víkendové prohlídky Stavba hradu budou v sobotu 28. 9. s redaktorem Českého rozhlasu Martinem Karlíkem, v neděli pak 29. 9. s historikem Tomášem Veličkou.

Hrad Rabí

Co se historie týče, počátky hradu Rabí jsou stále zahaleny tajemstvím. Zdá se, že hrad v první polovině 14. století založili páni z Rýzmberka. Rabí se stalo jejich rodovým sídlem a zároveň mělo v oblasti horního Pootaví plnit obranné úkoly. Na konci 14., nebo na počátku 15. století rozšířili páni z Rýzmberka původní tvrz a posílili obranyschopnost svého sídla. Úprava hradního areálu se ukázala být velmi prozíravým počinem. Po vypuknutí ozbrojeného konfliktu mezi stoupenci a odpůrci Husova učení se páni z Rýzmberka přiklonili ke králi Zikmundovi Lucemburskému a aktivně vystupovali proti husitskému hnutí. Není divu, že vojska vedená Janem Žižkou z Trocnova hrad dvakrát oblehla a dobyla, a to v letech 1420 a 1421. Za druhý úspěch však husitský hejtman zaplatil vysokou cenu, neboť před rabskými hradbami přišel o své pravé oko. Během dobývání husité Rabí značně poškodili, ovšem tehdejší majitelé získali za svou oddanost „ryšavému králi“ finanční vyrovnání, a tak mohli hrad obnovit. Zářnou osobností rýzmberského rodu byl Půta Švihovský (1450/1452 – 1504), význačný šlechtic na dvoře Vladislava Jagellonského, který se stal nejvyšším zemským sudím a ve službách svého krále podnikal i diplomatické cesty. S jeho jménem byla spojena také nákladná přestavba rabského hradu, která mu vdechla pozdě gotický ráz. V první polovině 18. století hrad vyhořel a požár jej připravil o střechy i dřevěné části. Později se navíc nehlídaný hradní areál stal zdrojem stavebního materiálu pro obyvatele podhradí i širokého okolí. Chátrání zastavil až v první čtvrtině 20. století Spolek pro zachování památek v horním Pootaví, který provedl náročné záchranné práce i stavební rekonstrukci části areálu, také drobné archeologické výzkumy. Spolek zřídil i malé hradní muzeum a začal organizovat komentované prohlídky.

Hrad Rabí, foto NPÚ

O věžích

Na hradě Rabí jsou relativně dobře dochovány čtyři věže - dominantou celého hradního areálu je mohutný a monumentální donjon, ale stojí tu i strážní a obranné věže. „Příběhy rabských věží jsou dlouhé a rozmanité, stejně jako dějiny celého hradního komplexu: Vedle času výstavby, budování a rozkvětu (od poloviny 14. do první čtvrtiny 16. století) stojí čas chátrání (zejména v 17. věku) a čas zkázy (od počátku 18. století do poloviny předminulého století). Opominout však nemůžeme ani postupnou záchranu a obnovu rabského areálu, které trvá od třicátých let 19. století do současnosti a která s sebou přinesla nemalé změny ve využívání věží (například rozhledna na místo obytné věže),“ sdělila nám zástupkyně kastelána, Mgr. Hana Rudová, Ph.D. s tím, že mnoho podrobností a informací naleznete ZDE.

Hrad Velhartice

Hrad byl založen mezi roky 1290 - 1310 jako rodové sídlo pánů z Velhartic. Stavbu započal Bohumil z Budětic, pokračoval Bušek starší a jeho syn Bušek mladší z Velhartic, oba oblíbení a věrní komorníci krále a císaře Karla IV. Dle doposud nám dostupných poznatků byl hrad v nejrannější podobě tvořen vysokou obvodovou hradbou s cimbuřím, situován na nejjižnější partii skalního ostrohu (dnešní horní nádvoří). Hradba zprvu kryla patrně spíše dřevěné či hrázděné stavby. Během dalšího vývoje byl na této hradbě zbudován nejprve jižní, následně severní kamenný hradní palác. Jádro hradu poté tedy tvořily dva paláce vzájemně propojené hradbami - tehdy módní tzv. dvoupalácová disposice, zde přizpůsobená terénu.

Hrad Velhartice, foto NPÚ

O věžích

Aby bylo lépe kryto poměrně snadno přístupné severozápadní čelo hradu, byla vybudována předsunutá velká hranolová obytná věž - donjon, který ho kryl svou hmotou. Jeho zdivo je masivní, více jak 2,5 m silné. Ve značné výšce je jeho severovýchodní zeď proražena několika úzkými větracími otvory a nad nimi okny s jednoduchým pravoúhlým ostěním. Uvnitř, asi ve výši druhého poschodí, je hrotitý portálek ke schodišti, které vedlo v síle zdi do hořejších pater. Jediný možný přístup do věže byl po padacím můstku z velkého kamenného mostu - tedy až v úrovni druhého podlaží. Průraz v přízemí, nyní upravený do podoby vchodového profilu, je důsledkem zásahů v předminulém století.

Originální spojovací článek mezi jádrem hradu a předsunutým donjonem je již zmíněný velký kamenný most - stavba, která v hradních areálech střední Evropy nemá obdoby. Je dlouhý 32 metrů, široký 3 a vysoký téměř 10 metrů, se čtyřmi lomenými oblouky na masívních válcovitých pilířích. Tato stavba umožňovala poměrně zajímavý a progresivní způsob obrany hradu v případě jeho dobývání. Kdyby se nepříteli podařilo zmocnit paláce, mohli obránci hradu ustoupit z jeho druhého patra na most, který mohl být dočasně hájen, a tím zpomalit postup nepřítele k poslednímu opěrnému bodu hradní obrany – donjonu, kde mohl zbytek posádky klást poslední odpor. Pochopitelně byl možný i postup opačný, od velké věže k Rajskému domu, přičemž padací můstky na obou stranách mostu dovolovaly přístup oboustranně znemožnit.

Hrad Velhartice, foto NPÚ

„Na Velharticích se v rámci rozšířené hradní prohlídky budeme více věnovat gotické předsunuté věži ´Putně´, která byla hlavně mohutnou, obrannou věží, která střežila ve 14. a 15. stol. samotný přístup do hradu, v pozdějších dobách však tento význam pominul. V době třicetileté války, právě za zámeckého pána Martina de Hoeff Huerty, věž sloužila jako těžký žalář - hladomorna. Huerta, řečený Poberta, v Čechách, tehdy z 90% protestantských, nechvalně proslul násilnou rekatolizací. Z této doby vzniklo mnoho pověstí zapsaných v kronikách, na příklad jednou prý někdo donesl, že na pánových gruntech je písař, který tajně vyznává víru pod obojí. „Ať ho přivedou v řetězech jako dobytče!“ Když chudáka písaře přivedli, don Martin ho přede všemi začal vyslýchat jako sprostého zloděje. Písař ale měl tvrdou hlavu. „Když se nezřekneš svého kacířství, zajdeš jako pes! Takového chlapa neměl bych na zámku za honáka, natož aby mi seděl v kanceláři a psal mi lejstra.“ Všichni čekali, že se písař poddá, ale on měl hlavu sklopenou jako beran a slova z něho nedostali. Odvedli jej tedy do veliké věže, řečené Putna, a tam ho shodili do tmavé díry bez oken a dveří,“ popsala barvitě pro Krajské listy.cz Anděla Mejstříková, pracovnice návštěvnického provozu.

A pokračovala: „Druhou věží, o které budeme více vyprávět, je věž Jižního paláce, kde se dříve nacházela hradní kaple a sklepení, kam byly roku 1448 tajně převezeny a uloženy korunovační klenoty. Nejvyšší zemský purkrabí Menhart z Hradce tím chtěl zamezit tomu, aby se dostaly do rukou Jednoty Poděbradské a pak použity k případné korunovaci Jiřího z Poděbrad. Převezení korunovačních klenotů do Velhartic svědčí o tom, že hrad byl v 15. století považován za velmi pevný, nedobytný a v dostatečné vzdálenosti od Prahy. Pověsti o pokladech inspirovaly v 19. století hledače pokladů, kteří se pak podíleli na destrukci gotických věží a paláců. Tak o tom všem bude vyprávět náš dlouholetý průvodce a učitel dějepisu pan Lukáš Kopecký, vysvětlila na závěr Anděla Mejstříková.

Vložil: Markéta Vančová