Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nepál, sameček pandy červené, je jedenáctý den na útěku. Samička smutní a Zoo vypsala odměnu, v ceně 700 korun

20.08.2019
Nepál, sameček pandy červené, je jedenáctý den na útěku. Samička smutní a Zoo vypsala odměnu, v ceně 700 korun

Autor: Zoo Plzeň

Popisek: Útěkář Nepál. No jo, prostě chlap

Bylo to 9. srpna v 10:14, kdy nešťastná plzeňská Zoo vydala první zprávu o útěku Nepála. „Žádáme veřejnost o pomoc při monitorování samce pandy červené, který ze Zoo unikl. Kdo by jej spatřil, pravděpodobně na stromě, nechť laskavě zavolá do Zoo. Prosíme veřejnost, aby se sama nepokoušela pandu chytat, nebo ni sahat. Děkujeme.“ Od té doby uplynulo již jedenáct dní, ale Nepál je stále na útěku, jak nám potvrdila v pondělí odpoledne plzeňská Zoo.

Nepál je asi půl metru velký, tříletý samec pandy červené, po němž již skoro 14 dní Zoo intenzivně pátrá. Dokonce již vypsali odměnu – roční permanentku. Dle Zoo je pravděpodobné, že se Nepál pohybuje v prostoru s hustou vegetací v korunách stromů. Ačkoli vypadá jako roztomilý plyšák, dokáže i pěkně hryznout, kdybyste ho objevili, nemáte na něj sahat, nebo se pokoušet ho sami odlapit. Na Nepála čeká v jeho výběhu samička Czene, která je na něj zvyklá a je z toho velmi smutná.

Nepál má sladké, černě zbarvené huňaté tlapy s velkými drápy, aby se mu dobře šplhalo. Foto Zoo Plzeň

 

Kdo by pandu objevil, ať zůstane na místě a volá na mobil zooložce ing. Lence Václavové na číslo +420 721 976 459. Zoo vyhlašuje prémii za informace vedoucí k odchytu pandy v podobě roční permanentky.

 

Kdy přesně samec pandy červené z venkovního výběhu utekl, není jasné. „Zkrátka ráno už tam nebyl. Nemůžeme ani říct, jak utekl. Zda seskočil ze stromu, nebo se odrazil ze země a přeskočil plot,“ řekl pro iDnes mluvčí Zoologické a botanické zahrady města Plzně Martin Vobruba. Dodal, že Nepál  by se mohl nacházet v okolí zoologické zahrady – v Radčicích, v okolí Mže, Lochotínském parku, na Vinicích či na loukách k OC Plzeň Plaza. Že Nepál není velký cestovatel, se potvrdilo 17. srpna, kdy byla panda prvně spatřena dle svědectví v lese mezi Radčicemi (Zámečkem), Zoo a Sylvánem.

Nepál vypadá jako roztomilý plyšák, tím se ale nenechte zmást. Umí i hryznout, foto Zoo Plzeň

Chudáka pandu si pletou i s veverkou či liškou

„Viděl ji náhodný svědek. Než se informace dostala k nám a na místo vyrazila odchytová služba, zvíře už bylo pryč,“ řekl mluvčí Vobruba. Hláška o pohybu pandy v lesíku byla první relevantní informací o tom, kde zvíře je. Svědectví, která do té doby přicházela, většinou nebyla příliš věrohodná. „Už jsme měli několik telefonátů od lidí, kteří se domnívali, že pandí samec skončil pod koly aut. Pokaždé to ale byl planý poplach. Spletli si ho třeba s liškou či veverkou. Dokonce nám volali až z Janovic nad Úhlavou na Klatovsku, že ho spatřili tam. To je ale vzhledem k velké vzdálenosti od Plzně nemožné,“ vysvětlil iDnes Vobruba.

V této oblasti se Nepál s největší pravděpodobností pohybuje

„Spojili jsme se se Zoo v Ústí nad Labem, kde jim před lety také utekla panda. Našla se až po čtrnácti dnech,“ věří ve šťastný konec Vobruba. Pandu už hledali i pomocí termovize, ani to ale nepomohlo. Nyní po zvířeti pátrají ošetřovatelé a odchytová služba. „Počet lidí se mění. Každopádně budeme moc rádi za každou informaci, která by k odchytu mohla pomoci,“ zakončil mluvčí.  

 

Panda červená není s pandou velkou příbuzná, obě ale žerou bambus

Pandu červenou začala plzeňská Zoo chovat v souvislosti s africko-asijskými expozicemi, dotačně podpořenými EU v roce 2010. Výběh se třemi vzrostlými duby leží mezi voliérami irbisů, výběhem velbloudů a nosorožců.

Panda červená, nazývaná též panda malá, je menší stromová šelma, jediný zástupce monotypické čeledi pandy malé (Ailuridae). Pandě velké není panda červená blízce příbuzná, má pouze podobný způsob života. Tato panda je o něco větší než kočka domácí. Má rudo-hnědou srst a dlouhý ocas, který pandám pomáhá udržovat rovnováhu na stromech. Mezi samcem a samicí není téměř žádný rozdíl, mláďata se podobají dospělým jedincům. Ve volné přírodě se panda červená průměrně dožívá 8–10 let.

Pandy červené se vyznačují i nadmíru huňatým, tlustým pruhovaným ocasem. Foto Wikimedia Commons

Panda červená je většinou nejaktivnější za svítání a soumraku, celkově je spíše nočním zvířetem. Je aktivní asi 56 % dne. Přes den většinou spí stočená na větvi s ocasem přetaženým přes obličej nebo s hlavou zabořenou pod hrudí. Výborně šplhá a často ji lze zastihnout na stromech, na zemi se zdržuje méně. Pandy se pohybují málo, spíše více spí a jí, aby ušetřily energii pracně získanou z trávení bambusu. 

Obývá horské lesy jižní Číny, Nepálu, Bhútánu, Indie a Myanmaru. Patří mezi nejvýše žijící zvířata na světě, vyskytuje se i ve více než 4 000 metrů nad mořem. Její potravu tvoří z velké většiny bambus, jídelníček si občas zpestří bobulemi, vejci nebo menšími zvířaty. Jde o samotářské zvíře, aktivní hlavně za úsvitu a soumraku. Po březosti trvající 3–4 měsíce samice rodí obvykle 1–2 mláďata, která jsou při narození úplně bezmocná. Matka se o ně stará zhruba rok.

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace