Kola, elektrokola, kříženci… Co je ještě elektrokolo a kdy už je z něj malá motorka, s níž nesmíte na cyklostezku v NP Šumava

Foto: Facebook

Popisek: Horní Planá na Šumavě: Mastňáci dorazí autem, frajeři na kole či elektrokole

Jinak řečeno, jaká elektrokola a elektrokoloběžky mohou na cyklostezky a účelové komunikace Národního parku Šumava? Rozvoj elektromobility a tudíž i elektrokol a elektrokoloběžek je velmi překotný a začíná zásadně ovlivňovat také turistický ruch na Šumavě. Jenže ne s každým elektrokolem, či elektrokoloběžkou je možné se pohybovat po cyklostezkách nebo po účelových komunikacích Národního parku Šumava. Některá jsou totiž zákonem považována za motorová vozidla… Nejen elektrokolům se ale věnuje tento článek, najdete v něm i zajímavé informace o jedné novince, kterou pro své návštěvníky připravily české a moravské národní parky, tak zvaný návštěvnický pas – o něm píšeme na konci článku.

„Elektrokola jsou skvělá v tom, že dávají možnost starším návštěvníkům nebo těm, kteří mají nějaké pohybové problémy, více objevovat krásy Šumavy, ovšem přináší to i negativa, a to v podobě větší zahuštěnosti turistického ruchu na celém území Národního parku i CHKO Šumava,“ říká vedoucí Informační a strážní služby Správy NP Šumava Adam Diviš.

Elektrokol a elektrokoloběžek raketově přibývá

Nárůst elektrovozidel, tedy konkrétně elektrokol a elektrokoloběžek je na Šumavě v posledních pěti letech obrovský. Jenže ne každé elektrovozidlo může jezdit po cyklostezkách nebo účelových komunikacích Národního parku Šumava, tedy po silnicích, kam je motorovým vozidlům vjezd povolen pouze na základě výjimky ze zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny.

I když i na bicyklu a elektrokole je třeba dávat pozor na cestu, krásných šumavských výhledů si přeci jen užijete takto nejlépe. Foto Facebook

„Problematiku elektrokol, respektive bicyklů s pomocnými motorky, zohledňuje zákon o provozu na pozemních komunikacích. Ne každý majitel elektrokola nebo elektrokoloběžky jej zná a stává se nám, že ho někteří uživatelé zpochybňují,“ vysvětluje vedoucí odboru státní správy NP Šumava Jiří Dolejší a pokračuje: „Jenže výklad zákona je jasný - za kolo, které může vjíždět na vyhrazené cyklotrasy a cyklostezky, je považováno vozidlo, k jehož pohybu vpřed je nutné vynaložení lidské síly. Současně může být kolo vybaveno pomocným elektromotorem, jenž má mimo jiné tyto parametry: do 1kW výkonu motoru a konstrukční rychlost nepřesahující rychlost 25 km/h. Stále ale platí, že k pohybu elektrokola či elektrokoloběžky je nutná lidská síla, tedy průběžné šlapání či odrážení.“

Pozor na rychlost, ta je omezená

Pokud se tedy elektrokola nebo elektrokoloběžky, které sice splňují některé technické parametry, ale dokáží jet bez nutnosti použití lidské síly, budou v terénu pohybovat na vyhrazené cyklotrase či cyklostezce, je na takové dopravní prostředky pohlíženo jako na motocykl. A to se všemi důsledky. „S tím, jak jsou elektrokola a elektrokoloběžky více dostupnější, neúměrně se zahušťuje pohyb na turistických cestách a cyklostezkách a to hlavně v těch nejvytíženějších místech Šumavy. Tím vznikají i velmi nebezpečné situace, při kterých hrozí i vážná zranění,“ říká Adam Diviš.

Šumava je bez nadsázky naše národní stříbro, foto Facebook

„Velmi často vidíme na elektrokoloběžkách jezdit děti, navíc bez přileb. Jsou běžné situace, kdy na takovém vozidle jedou i tři osoby najednou. Navíc na elektrokola nezřídka sedají lidé bez jakýchkoli zkušeností s jízdou na kole a dochází tak i ke zbytečným pádům v relativně vysokých rychlostech. Také roste počet kolizních situací mezi jezdci na kolech, elektrokolech a pěšími. Prostě a jednoduše řečeno - ze společnosti se v tomto ohledu vytrácí slušnost a ohleduplnost,“ dodává.

„Bohužel stále více uživatelů, především elektrokoloběžek, nereaguje na výzvu našich strážců na zastavení. Kvůli tomu dochází k dalším nebezpečným situacím, při objíždění našich zaměstnanců, či dokonce najíždění na ně. To nás vede k tomu, že budeme žádat o součinnost policii, a to i proto, že řidiči vozidel nesplňující parametry kola musejí mít k jízdě příslušné řidičské oprávnění a také povinnou výbavu,“ upozorňuje mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák a dodává: „Žádáme všechny návštěvníky Národního parku a CHKO Šumava, aby při svých výletech dodržovali předpisy a zákony a byli ohleduplní k sobě i k přírodě.“

Vyznáte se? Autoweb odpovídá

Motokola, elektrokola, elektrokoloběžky – co je a co není motorové vozidlo? Ptá se ve svém článku Autoweb.cz a dodává: S rozvojem elektrického pohonu se výrazně rozšířila i nabídka jízdních kol a koloběžek, které jsou poháněny tímto typem pohonu. Protože je kreativita tvůrců takových dopravních prostředků prakticky neomezená, začínají se někdy stírat hranice mezi tím, co je motorové a nemotorové vozidlo. V rámci nabídky dopravních prostředků se výrobci, prodejci a pronajímatele těchto zařízení samozřejmě snaží nabídnout co nejrychlejší, nejvýkonnější a nejpohodlnější ´vozidlo´, přičemž některé modely pak mohou důvodně vzbuzovat obavu, jestli se ještě pořád jedná o kola a ne již o elektrické skútry.

Šumava jde s dobou, elektrokola se zde i půjčují, a to na mnoha místech, v Zadově, v Železné Rudě, v Sušici, na Kvildě... Foto Facebook

Nejprve obecně – jízdní kola patří mezi nemotorová vozidla a k jejich řízení zákon nevyžaduje žádnou zvláštní odbornou způsobilost, nepodléhají registraci a není nutné je pojišťovat. To je samozřejmě velmi praktické, protože ho může řídit každý a nepotřebuje k tomu prakticky vůbec nic. Další podstatnou informací je to, že koloběžka je z hlediska pravidel také jízdní kolo, takže se na ně vztahují obdobně stejná pravidla jako na kola. Jako poslední úvodní informaci, která je asi obecně známá, je to, že s jízdním kolem se v zásadě po chodníku nesmí jezdit, tudíž ani s koloběžkou. Protože ´nevýhodou´ jízdních kol je to, že se na nich musí šlapat, nebo na koloběžkách odrážet, nabízí se pochopitelně možnost je dovybavit nějakým menším motorem, který by buď pomáhal při šlapání, anebo dokonce mohl zajišťoval pohon bez šlapání. A s rozvojem elektromobility se s nabídkou takových kol a koloběžek roztrhl pytel a některá elektrokola a elektrokoloběžky se začala podobat a blížit mini-skútrům.

Elektrokola jsou na vzestupu, mají ale i svá rizika

Situaci monitoruje i Besip. Ten nejvíce dbá, z povahy svého zaměření, na bezpečnost… Píše: Na silnicích se stále více pohybují kola, jejichž jezdci dokáží zdolat i ta největší stoupání bez přílišného namáhaní. Jejich kola jsou totiž vybavena elektromotorem. Dle odhadů prodejců se v Česku v současnosti pohybují desítky až stovky tisíc elektrokol. Jde o pozitivní vzrůstající fenomén, nicméně je třeba pamatovat na bezpečnost silničního provozu a dbát na rizika, která jsou s používáním elektrokol spojena. Dle výzkumů by 37 % usmrcených cyklistů přežilo nehodu, kdyby mělo na hlavě přilbu. V případě elektrokol by mělo být použití přilby více než samozřejmé. Rychlost a výkon elektrokol je v celé EU legislativně omezen, jak už jsme upozornili, na 25 km/h a 250 W. Ovšem i při těchto rychlostech je třeba se plně věnovat řízení, dávat pozor a nepřecenit svou schopnost ovládat kolo.

Tak třeba v Sušici si elektrokolo můžete vypůjčit za 125,- Kč / 1 hodinu, 550,- Kč / 1 den a 1000,- Kč na celý víkend... Foto Facebook

Pro koho je určeno

Na elektrokole může jezdit doslova každý. Tedy každý, kdo vytopí nemalou částku, jejich ceny začínají zhruba na dvaceti tisících. Ovšem zde je nutné říci, že ani obyčejné jízdní kolo dnes už není úplně levnou záležitostí… Díky pomocnému pohonu se u elektrokola srovnají rychlost i dojezd. Výhodou je, že se stále jedná o jízdní kolo, je tedy možné využívat síť cyklotras a cyklostezek. Na druhou stranu na elektrokole dnes jezdí mnohdy i ti, kteří by na normální bicykl již nesedli. Tady je potřeba apelovat na zdravý rozum a své síly nikdy nepřeceňovat.

Elektrokolo musí mít atest

Elektrokola jsou vybavována systémy a elektronikou, která může být v krajních případech nebezpečná. Měli bychom tedy pořizovat jen výrobky s potřebnými atesty. Elektrokola by měla být testována výrobci i dodavateli a označena certifikátem nezávislé zkušební laboratoře. Velice často se stává, že výrobce u svého produktu výslovně uvede, že je elektrokolo (či dnes poměrně často i elektrokoloběžka) určeno k využití pouze mimo veřejné komunikace a v tomto případě nainstaluje i vyšší výkon motoru. Jakékoliv úpravy a přečipování pro zvýšení výkonu a rychlosti jízdy jsou však značně nebezpečné a dochází až k hazardování s lidskými životy. Naopak, jak Krajské listy.cz upozornil Mirek Menšík ze specializované prodejny elektrokol GIVE.cz, slušný prodejce má na svých elektrokolech vždy nainstalován omezovač rychlosti – na zákonem povolených 25 kilometrů v hodině.

Modravské pláně na kole, to je prostě žůžo, foto Facebook

Jaké elektrokolo vybrat?

Elektrokola se vyrábějí v řadě modelů a typů. Je možné si vybrat z elektrokol městských (mezi tato kola patří i ta ve skládacím provedení), terénních kol (vhodná pro jízdu v náročnějším terénu), trekkingových nebo horských. Důležitou kategorií při výběru elektrokola je dojezd na jedno nabití. Současná elektrokola umožňují ujet vzdálenosti podle nastavení až zhruba okolo 100 km. Dobíjet se dají z běžné zásuvky, nebo se dá využít i některá ze specializovaných dobíjecích stanic.

Cyklisté patří mezi nejzranitelnější účastníky provozu na komunikacích

V roce 2018 bylo na pozemních komunikacích v České republice evidováno 4 281 nehod s účastí cyklistů, při nichž bylo usmrceno 38, těžce zraněno 396 a lehce zraněno 3 219 cyklistů. I přes historicky nejnižší počet usmrcených cyklistů, byl v oblasti těžce zraněných cyklistů evidován 12% meziroční nárůst. Dlouhodobě je vysoký podíl usmrcených a zraněných cyklistů, kteří neměli v době dopravní nehody přilbu. Dle výzkumu CDV by přežilo 37 % usmrcených v případě, že by v době nehody mělo na hlavě přilbu. V případě elektrokol by mělo být použití přilby bez jakékoliv diskuse.

Návštěvnický pas provede nejen po NP Šumava, ale po všech chráněných územích

Celkem do 16 míst s chráněnou přírodou se mohou letošní sezónu vypravit turisté s nově vydaným speciálním návštěvnickým pasem. Malou odměnu získá každý, kdo navštíví nejméně pět z návštěvnických středisek národních parků či Domů přírody chráněných krajinných oblastí. Na ty, kteří proputují všech 16, čeká překvapení. „Chceme lidem ukázat, že péče o přírodu je velmi rozmanitá. Některá území potřebují, aby je člověk ponechal tak, jak jsou, a mohl pozorovat, jak si příroda poradí. Jiná vyžadují péči – třeba bez pravidelného kosení by z luk zmizely orchideje či motýli. To všechno se dozvědí v návštěvnických střediscích národních parků či Domech přírody v chráněných krajinných oblastech. Doufáme, že nově vydaný návštěvnický pas bude tou správnou motivací k jejich návštěvě,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Stále více jsme svědky masového turistického využívání chráněných území, jejich skutečný společenský význam přitom často ustupuje a příroda je redukována na zajímavou kulisu jednorázových zážitků. Návštěvnické pasy naopak pomohou svým držitelům poznávat hlubší souvislosti, různorodost, ale i zranitelnost naší přírody,“ říká Pavel Benda, ředitel Správy národního parku České Švýcarsko.

Za pět razítek je malá odměna

Návštěvnický pas pro chráněné krajinné oblasti a národní parky byl vytvořen podle osvědčeného amerického vzoru. „Pokud návštěvník získá pět razítek, čeká na něj malá odměna. Ten, komu se podaří navštívit všechny NP a CHKO, může očekávat velkou odměnu či překvapení,“ říká David Grossmann z národního parku Podyjí.

Vložil: Markéta Vančová