Náměstka naložila rychlá a… Brdy jsou hned bezpečnější. Teď vážně, v bývalém vojenském újezdu instalovali traumabody

Foto: Plzeňský kraj

Popisek: Náměstek hejtmana Ivo Grüner v roli figuranta předvedl, jak traumabody fungují

FOTO Vypadá to jako železná tyč, na níž vás upoutá výrazné červené tlačítko - to je traumabod, kterým si přivoláte pomoc i tam, kde není signál mobilu… Tři aktivní traumabody na území bývalého vojenského újezdu Brdy byly uvedeny do provozu koncem března. Díky nim je zajištěno poskytnutí pomoci v místech, kde je slabý nebo žádný telefonní signál - v případě nouze je možné použít tlačítko umístěné na traumabodu. Projekt financoval Plzeňský kraj a náměstek hejtmana Ivo Grüner ho ihned vyzkoušel.

Aktivní traumabody jsou nově umístěny na některých stávajících záchranných bodech Integrovaného záchranného systému, který v Brdech funguje od roku 2014. Jedná se o Padrť, U louky Tři trubky a Křižovatka Nad Čuralem (viz mapka níže). Plzeňský kraj financoval pořízení, provoz i servis zařízení. Jde o rozšíření funkčnosti dosavadních tzv. ´rescue pointů´, neboli bodů záchrany. Jde o strategicky umístěná místa v terénu, označená informační tabulkou umístěnou na vertikálním nosiči. Tabulka udává číslo bodu, jeho název, GPS souřadnice a kontaktní údaje na složky IZS. Slouží k lepší orientaci v terénu hlavně v případě, kdy je potřeba pomoc složek IZS.

Dodavatelem celého technologického řešení tlačítek je společnost T-Mobile. Celkové náklady na pořízení tří tlačítek činí 116.160 korun, roční náklady na jejich servis a provoz jsou vyčísleny na 533.610 korun. „Aktivní traumabody, instalované pro zvýšení bezpečnosti turistů pohybujících se ve volném terénu CHKO Brdy, jsou body, které umožňují přivolání pomoci jinými prostředky než pomocí mobilních sítí GSM. Aktivní traumabod je založen čistě na datové komunikaci mezi volajícím (osoba vyžadující pomoc v terénu) a pracovištěm Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje. Stiskem tlačítka, obdobně jako u požárního hlásiče, si volající žádá o pomoc, resp. odesílá informaci s požadavkem na zásah," vysvětluje náměstek hejtmana Ivo Grüner, který v roli figuranta předvedl, jak traumabod funguje.

Traumabod, foto Plzeňský kraj

Jak to funguje?

Pro datový přenos nouzového volání je využita technologie Internet of Things (IoT), která zajišťuje bezpečnost, spolehlivost, dostupnost a odolnost vůči rušení. „Bezdrátovou komunikaci aktivních traumabodů obstarává technologie Sigfox, která propojuje více stanic naráz, a tak je spolu s obrovským dosahem signálu zajištěna redundance a imunita vůči rušení. Provoz tlačítek funguje na baterie, jejichž výdrž je minimálně na pět let,“ popisuje technologické pozadí celého systému Martin Buša, ICT manažer společnosti T-Mobile. Volání nouzovým tlačítkem je napojeno na IS Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje, který zajišťuje prostřednictvím svého IS roli komunikačního rozhraní́ se systémem Sigfox a systémy v rámci IZS, prvotně předáním na operační středisko Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, které zajišťuje výjezd na místo.

Náměstek hejtmana Ivo Grüner obětavě ztvárnil roli figuranta, foto Plzeňský kraj

„Provedení aktivních traumabodů respektuje využití handicapovanými osobami, přístup k nouzovému tlačítku je možný i z invalidního vozíku. Tabulka obsahuje návod pro použití nouzového tlačítka a informace o procesu výjezdu hlídky v češtině i angličtině," dodává náměstek Ivo Grüner.

Nouzové tlačítko

Základní komponentou aktivního traumabodu je nouzové tlačítko, které je tvořeno deskou s radiovým modulem, baterií a externí anténou. Uvedené je integrováno do montážní krabice s vysokým stupněm krytí, tj. zamezení průniku vody a prachu. Komunikační modul je propojen kabelem k fyzickému nouzovému tlačítku (bylo zvoleno tlačítko určené k hlášení požáru, které je dostatečně robustní, má dostatečný stupeň krytí a především krycí sklo, které zabraňuje náhodnému stisku). Tlačítko je umístěno na tabulce s popisem funkce ovládacích a signalizačních prvků a je v provozu nepřetržitě s tím, že dohled nad ním je v režimu 24/7 po dobu neurčitou, včetně fyzické kontroly zařízení, která bude prováděna alespoň 1x měsíčně. V případě zjištění závady bude zajištěna oprava do 18 hodin od vzniku poruchy.

Historie vojenského újezdu Brdy

Historie Vojenského újezdu Brdy začala ve 20. letech 20. století, kdy ministerstvo obrany Československa zřídilo novou dělostřeleckou střelnici kvůli zvyšování počtu dělostřelectva a modernizace výzbroje. Jako nový prostor pro cvičiště byly vybrány Brdy, a to po pečlivém zvážení vojenských vlivů na krajinu a dopadu na obyvatelstvo. Rozsáhlý terén Brd se podobal našim hranicím a jevil se jako ideální místo k vojenským účelům.

Na území bývalého vojenského újezdu Brdy je nádherná, nedotčená příroda, ale nejen to... Foto VLS

V roce 1950 bylo zřízeno v Jincích sídlo vojenského újezdu a v roce 1952 se přistoupilo k rozšíření vojenského území o zhruba 5 500 ha. Všem vystěhovaným obcím, až na vesnici Velcí, bylo poskytnuto nové bydlení. Na rozšířeném území byla vybudována tanková střelnice, radarová stanice a kasárna pro velitelství. Od roku 1968 byl na území vojenského újezdu rozmístěn úvar sovětské armády, ale na rozdíl od ostatních újezdů nebyl Újezd v Brdech Sovětům zcela předán.

V 90. letech 20. století se objevily snahy o zrušení újezdu či zmenšení vojenské plochy, o vyhlášení chráněné krajinné oblasti a o zpřístupnění Brd turistům. K tomu se ale postavilo odmítavě Ministerstvo životního prostředí, neboť vojenské území bylo chráněno před vlivy civilizace.

Díky Alexandru Vondrovi můžeme tato malebná místa obdivovat i my, foto AOPK ČR

V roce 2011 ministr obrany Alexandr Vondra podal návrh na zrušení Vojenského újezdu Brdy. Ministerstvo aktivně jednalo se starosty obcí a obyvateli o rozdělení území do katastrů obcí a o budoucím využití oblasti. Výsledkem jednání bylo úplné zrušení Vojenského újezdu Brdy, platného k 1. lednu 2016.

Vložil: Markéta Vančová