Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pyšní se Trnkovou originální paletou, nalezenou v hromadě suti v roce 1969. Plzeň si připomíná 50 let od úmrtí slavného rodáka

28.02.2019
Pyšní se Trnkovou originální paletou, nalezenou v hromadě suti v roce 1969. Plzeň si připomíná 50 let od úmrtí slavného rodáka

Autor: Město Plzeň / Marie Fialová

Popisek: Manželé Turečkovi měli Trnkovu paletu skoro padesát let doma

FOTO Plzeňané si v Galerii Jiřího Trnky ve čtvrtek 21. února připomněli 50. výročí od úmrtí významného výtvarníka a plzeňského rodáka Jiřího Trnky. Unie výtvarných umělců Plzeň, jež galerii provozuje, instalovala a slavnostně odhalila ve výstavní síni Trnkovu originální paletu, kterou jí věnoval manželský pár z Klatovska, a umístila plaketu s umělcovým portrétem od sochaře Jaroslava Veseláka.

Skleněnou paletu našli a zachránili krátce po umělcově smrti z hromady suti, která ležela před jeho domem na pražské Kampě, manželé Turečkovi. Slavnostní akt zorganizovala Unie výtvarných umělců Plzeň společně s Odborem kultury Magistrátu města Plzně.

Galerie Jiřího Trnky v Plzni

nám. Republiky 40

Otevírací doba:  úterý - neděle 10-12, 13-17 hodin, pondělí zavřeno

V roce 1969 vyrazili manželé Turečkovi na prochajdu na Kampu a…

„Považuji za důležité, že se naše město k tak významnému umělci stále hlásí a že na něj nezapomíná. Jsem rád, že se podařilo zachránit díky pozornosti manželů Turečkových z hromady odpadu tak vzácný artefakt, jako je umělcova originální paleta, která by jinak pravděpodobně skončila zničená na skládce,“ uvedl primátor Martin Baxa.

Foto Město Plzeň / Marie Fialová

Paletu objevili manželé Ludvík a Hana Turečkovi v roce 1969 při procházce pražskou Kampou na kupě suti před domem v Hroznové 1, kde Trnka před smrtí bydlel. „Věci vyhodila zřejmě vyklízecí firma. Protože jsme Trnkovo dílo milovali, neodolal jsem a paletu sebral. Měli jsme ji doma padesát let a opatrovali ji jako oko v hlavě. Když jsme se dozvěděli, že si budou v plzeňské galerii připomínat 50 let od úmrtí Jiřího Trnky, rozhodli jsme se, že paletu galerii věnujeme,“ řekl Ludvík Tureček. Turečkovi původně bydleli v Praze, ale později přesídlili na Klatovsko. I tam se s nimi paleta přestěhovala, protože si jí celý život moc vážili. „Těžko jsme se s ní loučili, ale věřím, že v galerii udělá radost více lidem,“ dodal.

Vloni přišel do galerie starší pán…

„Loni jednoho dne přišel do galerie starší pán a začal nám vyprávět, že mají s manželkou doma originální Trnkovu paletu, kterou by nám chtěli věnovat. Domluvili jsme se a my jsme se pak k nim na Klatovsko vypravili. A od 14. září loňského roku patří paleta Galerii Jiřího Trnky,“ zavzpomínala předsedkyně Unie výtvarných umělců Plzeň Marie Kasalická. Doplnila, že ji návštěvníci najdou ve vitríně hned vpravo u vchodu do výstavní síně, nad ní je připevněna plastika s Trnkovým portrétem. Obě díla zde budou umístěna nastálo.

Město Plzeň / Marie Fialová

Plaketu vytvořil sochař Jaroslav Veselák (narozen 1940 v Pocinovicích na Domažlicku). Celoživotně se věnuje volné plastice, medaili a plaketě a náleží k našim předním tvůrcům v tomto oboru. Vytvořil například medailony v Divadle Josefa Kajetána Tyla, jeho dílem je mimo jiné také plastika Plavec u bazénu na Slovanech.

O Jiřím Trnkovi

Jiří Trnka se narodil 24. února 1912 v Plzni na Petrohradě a zemřel 30. prosince 1969 v Praze. Byl významným výtvarníkem, ilustrátorem, sochařem, scenáristou a režisérem animovaných filmů a jedním ze zakladatelů českého animovaného filmu. Odmala byl v úzkém kontaktu s loutkami, které se vyráběly v jejich rodině. V letech 1929–1935 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Zpočátku navrhoval a vytvářel kulisy pro divadlo Josefa Skupy v Plzni; později v dnešním pražském Divadle Rokoko provozoval vlastní loutkové divadlo. Při svém prvním setkání s loutkovým filmem vytvořil pro reklamní účely postavu Hurvínka. V době 2. světové války se zapojil do pražského divadelního života návrhy scén a kostýmů.

Jiří Trnka při práci, foto Antal Kotnyek

Mezi jeho nejznámější loutkové filmy patří Staré pověsti české a Dobrý voják Švejk namluvené jeho přítelem Janem Werichem a celovečerní film podle předlohy Williama Shakespeara Sen noci svatojánské. Jeho dalším filmovým dílem z 60. let je například snímek Kybernetická babička a Ruka zpodobňující totalitu. Pro děti natočil loutkový film Bajaja a zpracoval již zmíněnou filmovou verzi Starých pověstí českých.

Ilustroval desítky knih pro děti včetně pohádkové knihy Zahrada, kterou sám napsal a k níž ho inspirovala poetická zahrada na Turbové. Je příběhem pěti kluků, kteří zvědavě, ale rozechvěle otevřou starou rozvrzanou branku a vejdou do tajemné zahrady. Odhalí v ní rozličná tajemství – potkají kamenného trpaslíka, učenou velrybu, zlomyslného kocoura a pět slonů. Příběh, který má své kouzlo, poezii i humor, patří mezi díla, jež léta oslovují děti i dospělé, a je nezapomenutelný.

Sen noci svatojánské, foto YouTube / repro

V Praze žil ve svém domě na Kampě. Roku 1945 se stal spoluzakladatelem studia Bratři v triku. Roku 1967 byl jmenován profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, práci mu však znesnadňovala pokračující těžká nemoc, jíž podlehl 30. prosince 1969. Pochován je na Ústředním hřbitově v Plzni.

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace