Pyšní se Trnkovou originální paletou, nalezenou v hromadě suti v roce 1969. Plzeň si připomíná 50 let od úmrtí slavného rodáka
28.02.2019
Foto: Město Plzeň / Marie Fialová
Popisek: Manželé Turečkovi měli Trnkovu paletu skoro padesát let doma
FOTO Plzeňané si v Galerii Jiřího Trnky ve čtvrtek 21. února připomněli 50. výročí od úmrtí významného výtvarníka a plzeňského rodáka Jiřího Trnky. Unie výtvarných umělců Plzeň, jež galerii provozuje, instalovala a slavnostně odhalila ve výstavní síni Trnkovu originální paletu, kterou jí věnoval manželský pár z Klatovska, a umístila plaketu s umělcovým portrétem od sochaře Jaroslava Veseláka.
Skleněnou paletu našli a zachránili krátce po umělcově smrti z hromady suti, která ležela před jeho domem na pražské Kampě, manželé Turečkovi. Slavnostní akt zorganizovala Unie výtvarných umělců Plzeň společně s Odborem kultury Magistrátu města Plzně.
Galerie Jiřího Trnky v Plzni
nám. Republiky 40
Otevírací doba: úterý - neděle 10-12, 13-17 hodin, pondělí zavřeno
|
V roce 1969 vyrazili manželé Turečkovi na prochajdu na Kampu a…
„Považuji za důležité, že se naše město k tak významnému umělci stále hlásí a že na něj nezapomíná. Jsem rád, že se podařilo zachránit díky pozornosti manželů Turečkových z hromady odpadu tak vzácný artefakt, jako je umělcova originální paleta, která by jinak pravděpodobně skončila zničená na skládce,“ uvedl primátor Martin Baxa.
Foto Město Plzeň / Marie Fialová
Paletu objevili manželé Ludvík a Hana Turečkovi v roce 1969 při procházce pražskou Kampou na kupě suti před domem v Hroznové 1, kde Trnka před smrtí bydlel. „Věci vyhodila zřejmě vyklízecí firma. Protože jsme Trnkovo dílo milovali, neodolal jsem a paletu sebral. Měli jsme ji doma padesát let a opatrovali ji jako oko v hlavě. Když jsme se dozvěděli, že si budou v plzeňské galerii připomínat 50 let od úmrtí Jiřího Trnky, rozhodli jsme se, že paletu galerii věnujeme,“ řekl Ludvík Tureček. Turečkovi původně bydleli v Praze, ale později přesídlili na Klatovsko. I tam se s nimi paleta přestěhovala, protože si jí celý život moc vážili. „Těžko jsme se s ní loučili, ale věřím, že v galerii udělá radost více lidem,“ dodal.
Vloni přišel do galerie starší pán…
„Loni jednoho dne přišel do galerie starší pán a začal nám vyprávět, že mají s manželkou doma originální Trnkovu paletu, kterou by nám chtěli věnovat. Domluvili jsme se a my jsme se pak k nim na Klatovsko vypravili. A od 14. září loňského roku patří paleta Galerii Jiřího Trnky,“ zavzpomínala předsedkyně Unie výtvarných umělců Plzeň Marie Kasalická. Doplnila, že ji návštěvníci najdou ve vitríně hned vpravo u vchodu do výstavní síně, nad ní je připevněna plastika s Trnkovým portrétem. Obě díla zde budou umístěna nastálo.
Město Plzeň / Marie Fialová
Plaketu vytvořil sochař Jaroslav Veselák (narozen 1940 v Pocinovicích na Domažlicku). Celoživotně se věnuje volné plastice, medaili a plaketě a náleží k našim předním tvůrcům v tomto oboru. Vytvořil například medailony v Divadle Josefa Kajetána Tyla, jeho dílem je mimo jiné také plastika Plavec u bazénu na Slovanech.
O Jiřím Trnkovi
Jiří Trnka se narodil 24. února 1912 v Plzni na Petrohradě a zemřel 30. prosince 1969 v Praze. Byl významným výtvarníkem, ilustrátorem, sochařem, scenáristou a režisérem animovaných filmů a jedním ze zakladatelů českého animovaného filmu. Odmala byl v úzkém kontaktu s loutkami, které se vyráběly v jejich rodině. V letech 1929–1935 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Zpočátku navrhoval a vytvářel kulisy pro divadlo Josefa Skupy v Plzni; později v dnešním pražském Divadle Rokoko provozoval vlastní loutkové divadlo. Při svém prvním setkání s loutkovým filmem vytvořil pro reklamní účely postavu Hurvínka. V době 2. světové války se zapojil do pražského divadelního života návrhy scén a kostýmů.
Jiří Trnka při práci, foto Antal Kotnyek
Mezi jeho nejznámější loutkové filmy patří Staré pověsti české a Dobrý voják Švejk namluvené jeho přítelem Janem Werichem a celovečerní film podle předlohy Williama Shakespeara Sen noci svatojánské. Jeho dalším filmovým dílem z 60. let je například snímek Kybernetická babička a Ruka zpodobňující totalitu. Pro děti natočil loutkový film Bajaja a zpracoval již zmíněnou filmovou verzi Starých pověstí českých.
Ilustroval desítky knih pro děti včetně pohádkové knihy Zahrada, kterou sám napsal a k níž ho inspirovala poetická zahrada na Turbové. Je příběhem pěti kluků, kteří zvědavě, ale rozechvěle otevřou starou rozvrzanou branku a vejdou do tajemné zahrady. Odhalí v ní rozličná tajemství – potkají kamenného trpaslíka, učenou velrybu, zlomyslného kocoura a pět slonů. Příběh, který má své kouzlo, poezii i humor, patří mezi díla, jež léta oslovují děti i dospělé, a je nezapomenutelný.
Sen noci svatojánské, foto YouTube / repro
V Praze žil ve svém domě na Kampě. Roku 1945 se stal spoluzakladatelem studia Bratři v triku. Roku 1967 byl jmenován profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, práci mu však znesnadňovala pokračující těžká nemoc, jíž podlehl 30. prosince 1969. Pochován je na Ústředním hřbitově v Plzni.
|
Vložil: Markéta Vančová