Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Na radnici vyvěsili fangli, pošta vydala známku… Nejhezčí ale je, jak ´mladí muži poznávají svět´ v jeho stopách

16.02.2019
Na radnici vyvěsili fangli, pošta vydala známku… Nejhezčí ale je, jak ´mladí muži poznávají svět´ v jeho stopách

Autor: TV Prima

Popisek: Miroslav Zikmund v pořadu Hausbot Petra Horkého II (jedná se o nejnovější snímek slavného cestovatele, z letošního roku)

FOTO Město v den stých narozenin Miroslava Zikmunda, ve čtvrtek 14. 2., vyvěsilo na radnici prapor… Plzeň připomíná sté narozeniny plzeňského rodáka Miroslava Zikmunda - na jeho počest tento den vlál na radnici prapor města. Zikmund je i čestným Plzeňákem. Ale nejen prapor a městský bál, odkaz slavného cestovatele žije v jeho následovnících – dva mladí muži vyrazili v jeho stopách a porovnávají zážitky po 60 letech. Historicky poprvé byly také předány Ceny Hanzelky a Zikmunda za nejlepší cestopisy - přesně v den stých narozenin Miroslava Zikmunda - v Zrcadlovém sále dobříšského zámku. Slavnostní Poctu Miroslavu Zikmundovi pak odvysílal Radiožurnál v přímém přenosu.

„Významné cestovatelovo životní výročí si připomněla Plzeň letos již 18. ledna na městském plesu, který nesl název Po stopách legendy – 100 let Miroslava Zikmunda. Na této akci zazněla i zdravice, kterou Miroslav Zikmund natočil a zaslal přímo Plzeňanům. Velmi si vážíme toho, že tento výjimečný člověk pochází z Plzně a jako rodák se k ní stále hlásí, přestože většinu života prožil na jiných místech. Od roku 1999 je i čestným občanem našeho města,“ uvedl plzeňský primátor Martin Baxa.

Miroslav Zikmund mimo jiné ve svém pozdravu uvedl, že byl poctěn pozváním na ples města, který se konal právě v Měšťanské besedě, kde on jako student prošoupal několik podrážek. Osobně se ze zdravotních důvodů plesu nezúčastnil. „Na Plzeň mám hezké vzpomínky, poněvadž to bylo nejpěknější období celého mého života. Chtěl bych Plzeňákům popřát vše dobré do dalšího období, zejména pak, aby Plzeň vzkvétala tak, jak si to zaslouží,“ vzkázal.

Úctyhodných sto let cestovatele Zikmunda oslavila i Česká pošta

Dva mladí cestovatelé z Plzeňska se vydali po stopách Hanzelky a Zikmunda

Město Plzeň je rovněž partnerem projektu Zikmund100, tedy cestování dvou mladých mužů z Plzeňska, kteří se právě u příležitosti stého výročí narození Miroslava Zikmunda vydali po stopách legendární cestovatelské dvojice Hanzelka a Zikmund. Lukáš Socha a Tomáš Vaňourek následovali putování cestovatelů z let 1959–1964, kdy v Tatře 805 projeli Blízký východ, Indii, Nepál, Sumatru, Japonsko a asijskou část někdejšího Sovětského svazu. Jejich následovníci v rámci projektu Zikmund 100 zdokumentovali, jak se za více než padesát let proměnila místa, která cestovatelé tehdy navštívili.

Cestovatelé Lukáš Socha a Tomáš Vaňourek, foto A. Jarošová

„Pánové Zikmund a Hanzelka byli opravdu velcí cestovatelé. Z cest poslali nespočet rozhlasových a televizních reportáží, článků, pořídili tisíce fotografií. I díky nim lidé v tehdejším Československu objevovali svět. Jsem velmi rád, že si stejnou cestu zvolili před pár měsíci i Lukáš Socha a Tomáš Vaňourek. Přestože dnes již máme úplně jiné možnosti a můžeme objevovat svět každý sám za sebe, díky jejich cestě získáváme obrovskou možnost srovnání. Je to srovnání míst, života a kultury zachycených v odstupu šedesáti let. A to je výjimečné,“ připomněl primátor města Plzně Martin Baxa.

Miroslav Zikmund pomohl Lukáši Sochovi a Tomáši Vaňourkovi vybrat fotografie, které pak oni při své cestě vyfotili znovu, ze stejného místa a se stejnou kompozicí, s odstupem 60 let. Právě tyto srovnávačky jsou na celé věci nejzajímavější a není divu, že o ně má zájem i National Geographic. Lze si je prohlédnout ve venkovní expozici před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje. Foto A. Jarošová

Z nové cesty vznikly dvě výstavy, zájem projevil i National Geographic

Lukáš Socha a Tomáš Vaňourek se z Plzně vydali 4. dubna 2018. Cestu plánovali rok a trasu si připravovali ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze, Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně a také s panem Miroslavem Zikmundem, který jim pomohl osobně vybrat více než 120 fotografií ze své cesty. Mladí cestovatelé se svým štábem hledali místa, odkud fotili Hanzelka a Zikmund, a snažili se s odstupem více než půlstoletí vytvořit snímky se stejnou kompozicí. „O každém místě jsme měli možnost číst v knihách nebo denících Hanzelky a Zikmunda a tato fakta jsme pak porovnávali se současností. Vždyť jen v roce 1960 bylo na světě o 4,5 miliardy lidí méně, a to se projevuje především v Indii a Indonésii,“ připomněl Lukáš Socha.

Miroslav Zikmund pomohl Lukáši Sochovi a Tomáši Vaňourkovi vybrat fotografie, které pak oni při své cestě vyfotili znovu, ze stejného místa a se stejnou kompozicí, s odstupem 60 let. Právě tyto srovnávačky jsou na celé věci nejzajímavější a není divu, že o ně má zájem i National Geographic. Lze si je prohlédnout ve venkovní expozici před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje. Foto A. Jarošová

Právě srovnání těchto dvou časově vzdálených fotografií je záměrem výstav, která putování Sochy a Vaňourka dokumentuje. Venkovní expozice před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje začala 4. února a potrvá do 28. března 2019. Velká výstava, na níž instalovali celkem 200 retrospektivních fotografií i artefakty z cest, začne v neděli 17. února v Papírně, kde ji mohou návštěvníci zhlédnout do 17. března 2019, otevřeno bude každý víkend od 10 do 20 hodin a v pondělí vždy od 16 do 20 hodin.

Miroslav Zikmund pomohl Lukáši Sochovi a Tomáši Vaňourkovi vybrat fotografie, které pak oni při své cestě vyfotili znovu, ze stejného místa a se stejnou kompozicí, s odstupem 60 let. Právě tyto srovnávačky jsou na celé věci nejzajímavější a není divu, že o ně má zájem i National Geographic. Lze si je prohlédnout ve venkovní expozici před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje. Foto A. Jarošová

Putování intenzivně sledovala nejen tuzemská média, ale zážitky z cest publikoval na internetu například National Geographic. „Perličkou byla určitě spolupráce s Toyko TV, která je nejsledovanější televizní stanicí v japonském Tokiu a náš příběh tam vzbudil takový zájem, že nám byli v patách 15 hodin denně celých 14 dnů. Nakonec z toho vzniká dokument, který by se měl vysílat v hlavním vysílacím čase,“ řekl Lukáš Socha.

Miroslav Zikmund pomohl Lukáši Sochovi a Tomáši Vaňourkovi vybrat fotografie, které pak oni při své cestě vyfotili znovu, ze stejného místa a se stejnou kompozicí, s odstupem 60 let. Právě tyto srovnávačky jsou na celé věci nejzajímavější a není divu, že o ně má zájem i National Geographic. Lze si je prohlédnout ve venkovní expozici před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje. Foto A. Jarošová

V Polanově síni Knihovny města Plzně je rovněž k vidění od 7. února další výstava autora Radoslava Kodery, blízkého přítele Miroslava Zikmunda. Výstava potrvá do konce března. Knihovna rovněž vydala bibliografii, jejímž cílem je zmapovat obraz knižní a filmové produkce tohoto světoznámého cestovatele. Tvoří ji soubor citací českých a cizojazyčných publikací, včetně statí ve sbornících a citací audiovizuálních dokumentů vydaných do konce roku 2018. Kromě velké výstavy v Papírně a venkovní expozice před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje bude letošní rok ve znamení besed a vyprávění o cestách. Informace o projektu a akcích kolem něj najdou zájemci také na stránkách ZDE.

Miroslav Zikmund pomohl Lukáši Sochovi a Tomáši Vaňourkovi vybrat fotografie, které pak oni při své cestě vyfotili znovu, ze stejného místa a se stejnou kompozicí, s odstupem 60 let. Právě tyto srovnávačky jsou na celé věci nejzajímavější a není divu, že o ně má zájem i National Geographic. Lze si je prohlédnout ve venkovní expozici před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje. Foto A. Jarošová

Cenu Hanzelky a Zikmunda za nejlepší cestopis získala Transsibiřská Odysea

Ceny Hanzelky a Zikmunda byly historicky poprvé předány v den stých narozenin cestovatele a spisovatele Miroslava Zikmunda v Zrcadlovém sále dobříšského zámku, kde Jiří Hanzelka s Miroslavem Zikmundem v roce 1951 psali svoje knihy po návratu z první velké cesty do světa. Slavnostní Poctu Miroslavu Zikmundovi odvysílal Radiožurnál v přímém přenosu.

Miroslav Zikmund pomohl Lukáši Sochovi a Tomáši Vaňourkovi vybrat fotografie, které pak oni při své cestě vyfotili znovu, ze stejného místa a se stejnou kompozicí, s odstupem 60 let. Právě tyto srovnávačky jsou na celé věci nejzajímavější a není divu, že o ně má zájem i National Geographic. Lze si je prohlédnout ve venkovní expozici před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje. Foto A. Jarošová

Cestopisem roku se stala kniha ´Transsibiřská Odysea´ autorky Iny Píšové z nakladatelství Radioservis. Porota jí udělila hlavní Cenu Hanzelky a Zikmunda. V kategorii cestopisná fotografie roku zvítězil Petr Vydra se snímkem ´Čekání na příliv´, cenu za nejlepší instagramovou fotku z cest obdržel Marcel Konečný za snímek ´Madagaskar´. Nejpůjčovanějším cestopisem v knihovnách byl Svazem knihovníků vyhlášen ´Už nikdy pěšky po Gruzii a Arménii´ Ladislava Zibury. A v kategorii rozhlasových reportáží ze Zápisníku zahraničních zpravodajů byl nejúspěšnější Jan Šmíd s reportáží ´Jak vzniká francouzské foie gras?´

Symbolické předání šestatřiceti zachráněných knih

Součástí večera bylo i symbolické předání šestatřiceti knih, které Miroslav Zikmund zachránil před zkázou, když komunisté likvidovali zámeckou knihovnu. Vzácné cestopisy ze začátku minulého století se tak vrátily po osmašedesáti letech zpět do rukou současného majitele zámku Dobříš Jerome Colloredo Mannsfeld.

Cestopisem roku se stala kniha ´Transsibiřská Odysea´ autorky Iny Píšové

Kromě předání prvního ročníku cen pro nejlepší cestopisy se i zbytek večera nesl ve znamení nejslavnější české cestovatelské dvojice. Autoři Miroslav Náplava a Petr Horký uvedli aktualizované narozeninové vydání knihy ´Sloni žijí do sta let´, kterou psali společně s Miroslavem Zikmundem. Byla představena také filatelistická lahůdka: nová známka věnovaná legendě H+Z vydaná v den stých narozenin Miroslava Zikmunda Českou poštou.

Autoři Miroslav Náplava a Petr Horký uvedli aktualizované narozeninové vydání knihy ´Sloni žijí do sta let´, kterou psali společně s Miroslavem Zikmundem, zleva Miroslav Náplava, Marcel Nekvinda a Petr Horký

Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje, symbolicky předal Miroslavu Zikmundovi titul čestného znalce piva Pilsner Urquell. Ocenění Honorary Connoisseur uděluje Plzeňský Prazdroj významným osobnostem, které šíří věhlas plzeňského piva doma i po celém světě. Program galavečera doplnila hudební vystoupení Tamary a Tomáše Klusových, Ivana Hlase se svým triem a také skupiny Tam Tam Batucada Miloše Vacíka.

100 let slavného cestovatele odráží i osudy republiky

Miroslav Zikmund se narodil 14. února 1919 v Plzni. Svou první velkou cestu podnikl v šestnácti letech s bratrem na Podkarpatskou Rus, která byla v období první republiky součástí Československa. Po absolvování plzeňského Masarykova reálného gymnázia nastoupil v roce 1938 na Vysokou školu obchodní v Praze. Zde se seznámil s Jiřím Hanzelkou.

Zikmund a Hanzelka, to byla jedna z nejcenějších československých´značek´ kvality, foto autowp.ru

Na první společnou cestu se tato dvojice vydala v roce 1947 automobilem Tatra 87. V letech 1947–1950 podnikli cestu do Afriky a Jižní Ameriky. Z této cesty bylo rozhlasem odvysíláno přes 700 reportáží. Na této cestě udělali velké množství fotografií a natočili množství filmového materiálu, jehož dokumentární cena je značná. Afrika byla tehdy pod nadvládou evropských koloniálních mocností. O komunistickém puči v Československu v únoru 1948 se dozvěděli v Belgickém Kongu, kde místní tisk věnoval události ve střední Evropě jen malou pozornost. V libyjské Syrtě měla po sabotáži jejich tatrovka havárii, v Egyptě přenocovali na vrcholu Cheopsovy pyramidy, v Tanganice vystoupali na vrchol Kilimandžára, v konžském pralese se setkali s Pygmeji, z Kapského města se přeplavili lodí do Buenos Aires, v Riu de Janeiru na pláži Copacabana se Zikmund málem utopil při koupání v moři, v Ekvádoru, kde uvažovali o emigraci z Československa, se setkali s lovci lebek z kmene Šuárů.

Podle Zikmunda byl svět v době jejich cesty do Afriky a Jižní Ameriky bezpečnější. Během africké cesty navštívili například Italy ovládané Somálsko, které je na počátku 21. století zhrouceným státem nebezpečným pro cizince. Nejnebezpečnější situaci v Africe zažili Zikmund a Hanzelka v Habeši (dnešní Etiopie), kde je přepadli lupiči.

Zikmund a Hanzelka projeli v této Tatře 87 44 zemí Evropy, Afriky a Jižní Ameriky, autíčko je dnes v expozici Národního technického muzea v Praze, foto Wikimedia Commons

V roce 1953 se oženil s operní pěvkyní a sólistkou Národního divadla Evou Zikmundovou, se kterou má syna Miroslava.

Druhou cestu, již s doprovodem, podnikli ve dvou upravených nákladních vozech Tatra 805 v letech 1959–1964. Při této výpravě projeli Asii a Oceánii. Také na této cestě shromáždili velké množství dokumentárního materiálu. Při druhé cestě navštívili například Turecko, Sýrii, Pákistán, Indii, Cejlon, Barmu, Kambodžu, Indonésii, Japonsko nebo Irák. Zikmund později uvedl: „V málokteré zemi jsme se cítili tak dobře a tak bezpečně jako v Iráku.“ Během cesty po indonéských ostrovech se dostali až na Západní Novou Guineu, kterou Indonésie získala krátce předtím od Nizozemí a později anektovala. Při plavbě ze Sumatry do Japonska zažil Zikmund rovníkový „Neptunův křest“. Procestovali velkou část Sovětského svazu, od Tiksi na severu Jakutska až po Pamír v Tádžikistánu. Nemohli navštívit Čínu, protože v 60. letech za vlády Mao Ce-tunga vypukla mezi Čínou a sovětským blokem roztržka.

Miroslav Zikmund přežil svého parťáka Hanzelku o šestnáct let (dosud), foto Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín

V roce 1968 otevřeně vystoupili proti sovětské okupaci a až do pádu komunistického režimu v roce 1989 měli zakázanou veškerou veřejnou a publikační činnost. Po roce 1989 začal Miroslav Zikmund znovu cestovat do zahraničí. V roce 1991 se vydal do Japonska, v roce 1992 do Austrálie a v roce 1994 na Nový Zéland. V roce 1996 se účastnil s dokumentaristou Milanem Maryškou expedice „Sibiř – peklo, nebo ráj“, ze které vznikl stejnojmenný čtyřdílný dokumentární cyklus. V roce 2000 podnikl cestu na Srí Lanku a Maledivy a také do USA.

Miroslav Zikmund již dlouhou dobu žije ve Zlíně, ale k Plzni má stále blízko. Expozici věnovanou oběma cestovatelům může veřejnost navštěvovat už od roku 2014 v rámci prohlídek plzeňské zoologické a botanické zahrady. Miroslav Zikmund je od roku 1994 držitelem historické pečetě města Plzně a v roce 1999 se stal čestným občanem města. V roce 1993 byla Zikmundovi a Hanzelkovi udělena za celoživotní dílo Cena E. E. Kische, v roce 1999 převzali z rukou prezidenta Václava Havla Medaili Za zásluhy II. stupně. Jiří Hanzelka zemřel 15. února 2003. Miroslav Zikmund získal v roce 2014 čestný doktorát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Prezident Miloš Zeman mu 28. října 2014 udělil Řád Tomáše Garrigue Masaryka I. třídy.

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace