Bohemku, nebo snad pravé šampáňo? Čím si na Silvestra ťukneme? Tuzemští vinaři mají sekt za vrchol svého umění

Foto: Facebook / Bohemia Sekt

Popisek: Do sektu patří jahody. Anebo nic. Anebo vodka, pak vznikne tak zvaný Bílý medvěd, oblíbené pití za bolševika...

Spotřeba sektů v České republice dlouhodobě roste. Tuzemští vinaři jsou však k tomuto trendu spíše opatrní. Stále platí, že sekty jsou především doplňkem jejich portfolia. Výjimkou je společnost Bohemia Sekt, sídlící ve Starém Plzenci, u které sekty tvoří významnou část jejich prodejů. Vyplynulo to z ankety mezi členy Vinařské unie ČR, která sdružuje nejvýznamnější tuzemská vinařství. Co ještě bychom měli o ´bublinkách´vědět?

„Výroba šumivých vín je náročná a pro vinaře představuje vrchol jejich oboru. Tuzemská vinařství proto často vyrobí pouze málo lahví. Zaměření na kvalitu se však odráží v chuti tuzemských sektů, což dokládají například ocenění jak na lokálních vinařských soutěžích, tak i v zahraničí,“ komentuje situaci Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie ČR, který je zároveň ředitelem společnosti Bohemia Sekt.

Že má Bohemia Sekt krásné reklamní obrázky, není divu. Svého času si do reklamy najali i topmodelku Terezu Maxovou...

Důraz na vysokou kvalitu potvrzuje Pavel Vajčner, předseda představenstva vinařství Znovín Znojmo: „Sekty vyrábíme pouze tradiční metodou, tedy kvašením v lahvích. Pro nás jsou sekty zajímavým doplněním sortimentu, a tak si s výrobou doslova hrajeme.“ Ročně takto toto vinařství vyrobí pouze 30 až 40 tisíc lahví, které zákazníkům nabízí jen vlastními distribučními cestami.

Co je přesně sekt?

Sekt či někdy také šumivé víno je označení alkoholického nápoje, které je vyráběno kvašením vína, anebo moštu. Sekt je šumivý nápoj, který je skladován ve skleněných láhvích s korkovým či plastovým uzávěrem, jejž je možné tlakem sektu vytlačit z láhve.

Označení sekt je převzato z Německa, kde bylo používáno od 18. století. Název sekt je občas zaměňován s názvem šampaňské víno, kterým se ale mohou honosit pouze vína z francouzské oblasti Champagne.

Spotřeba stoupá i v Česku

Sekty celkově tvoří velmi zajímavou část českého trhu s vínem, která dlouhodobě roste. Dle dat Celní správy ČR se v roce 2017 prodalo 19,3 milionu lahví, což je meziročně o šest procent více. Růst zaznamenává i společnost Bohemia Sekt, která vloni prodala bezmála 13 milionů lahví sektů. A perspektivně vnímá tento segment i Pavel Pastorek, předseda představenstva vinařství Templářské sklepy, v jejichž produkci tvoří sekty celkem 7 %. V budoucnu se chce proto této kategorii více věnovat.

Jak se vyznat v názvech? Rozdělení je podle obsahu cukru   brut nature (přírodně tvrdé) - pod 3 gramy cukru na litr; tyto údaje lze užít pouze na výrobky, kterým po vytvoření šumivého vína nebyl dodán žádný cukr extra brut (zvláště tvrdé) - mezi 0 až 6 gramů cukru na litr brut (tvrdé) - do 15 gramů cukru na litr extra dry (zvláště suché) - 12 až 20 gramů cukru na litr sec (suché) - 17 až 35 gramů cukru na litr demi-sec (polosuché) - 33 až 50 gramů cukru na litr doux (sladké) - nad 50 gramů cukru na litr

Jak si správně ťuknout? Desatero rad expertky na etiketu

Vánoce, Silvestr, novoroční setkání a vůbec celá společenská sezona jsou nabité příležitostmi, kdy si přiťuknout. Ale kdy vlastně – a kdy naopak ne? Pravidly přípitku provádí Nina Provaan Smetanová, odbornice na etiketu, která je připravila pro A-magazín, časopis pro hosty restaurací Ambiente (síť drahých, kvalitních, nóbl restaurací, která funguje dosud jen v Praze).

1. Kdo komu připíjí?

Ke společenskému, obchodnímu i rodinnému setkání patří přípitek. Ten první pronáší hostitel nebo čestný host. V menší společnosti pak starší mladšímu, pán dámě, nadřízený podřízenému, zvaný tomu, kdo platí drink. Přípitek může samozřejmě pronést i dáma.

2. Kdy si ťukáme…?

„Přípitek neznamená automaticky i ťukání,“ upozorňuje Nina Provaan Smetanová. Ťukáme si jen při prvním přípitku, při dalším už ne. Hostitel pozvedne číši se slovy „Na zdraví!“ – například oslavence. Alternativy v jiných jazycích: Cheers! Na zdorowia! Sante! Zum Wohl! Salute! Cin-cin! L'chaim!

L'chaim! Foto Ambiente

3. …s čím a jak?

Ve společnosti si „správně“ ťukáme jen s vínem a sektem. Při tomto drobném rituálu jde o to, aby se sklenice krásně rozezněly. Sklenku tedy držíme za nožičku a snažíme se nedotýkat kalichu, protože pak nedocílíme žádoucího zvuku (a navíc si pití rukou pití zbytečně zahříváme). Neťukáme si hranou sklenky – ta je nejkřehčí –, ale tělem kalicha. Sklenku mírně nakloníme.

4. …a s kým vším?

Záleží na počtu lidí ve společnosti. Češi jsou zvyklí na to, že se ťuká s co největším počtem lidí, a považují za nezdvořilé, když je vynecháte. Totéž se píše o Švýcarech. Oproti tomu v jiných zemích si lidé běžně přiťuknou jen s těmi, kdo stojí nejblíž. Podíváme se na sebe, usmějeme se a ťukneme si. Ale pozor! Ne že se hned napijeme. Počkáme, až si přiťukneme se všemi – a až se napije hostitel.

5. Jak s welcome drinkem?

Když dostaneme sekt na uvítanou a potkáme známého, můžeme si s ním ťuknout. Podle etikety bychom tak ovšem měli činit pouze se sklenkou, která je čerstvě nalitá a z níž jsme se ještě nenapili.

6. Pozor na rtěnku!

„Není hezké, když na sklenici zůstane otisk rtěnky,“ upozorňuje Nina Provaan Smetanová. Co s tím? „Stopu po rtěnce nenápadně smažeme ubrouskem, ostatně od toho ho máme. Dá se ale pít i tak, že rty neotiskneme a vlastně se jimi skleničky téměř nedotkneme. Doporučuji dámám, aby se to naučily,“ navrhuje.

7. Aperitiv coby dilema

Prvním nápojem, který dostaneme, je aperitiv. S ním si ale neťukáme, zvlášť pokud si objednáme různé aperitivy – becherovku, vermut, sekt… –, které se nalévají do odlišných skleniček.

8. A co pivo?

S pivem se ve společnosti neťuká, protože plná pivní sklenice nezvoní. Takže když jsme pozváni na hostinu nebo společenské setkání, kde se bude pít pivo, pak toto pravidlo respektujeme. Při přípitku jen pozvedneme půllitr, popřejeme si „Na zdraví“, usmějeme se – a pak se rovnou napijeme.

Na zdraví! Foto Ambiente

9. V hospodě můžete zvolnit (i co se týče etikety)

Pokud jste však zvyklí ťukat si půllitry v pivnici, není důvod to měnit. „Je jasné, že když se sejdou chlapi v hospodě, tak si ťuknou a ještě se třeba dotknou půllitrem stolu. Tady už nejde o obecně platná pravidla etikety, ale o soukromou zvyklost v uzavřené společnosti a v určitém typu podniků. Když se sejdou lidé, kteří to tak chtějí a neruší tím okolí, samozřejmě to není žádný problém. Totéž pak platí u ostatních nápojů včetně panáků,“ dodává Nina Provaan Smetanová.

10. Dopít, nebo nedopít?

Zejména v uzavřené společnosti, kde se pijí panáky, může být přípitků během večera víc. Tak se to dělalo už ve starém Římě, u Germánů ve středověku a Rusové to mají s vodkou ve zvyku dodnes. Dříve se očekávalo, že každý pak vypije nápoj naráz, dnes už však není třeba tuto tradici dodržovat. Přece jen nežijeme za časů starých Germánů, kdy nijak nevadilo, když se někdo z hostů opil a padl pod stůl. Vždyť až do zhruba 16. století býval velký pijan – ten, kdo nejvíc vydržel – označován za hrdinu.

Vložil: Markéta Vančová