Obyčejná rodina Kokardových z plzeňské Škodovky prožije celé století, od roku 1918 po rok 1989. Unikátní hra Kde domov můj? v Divadle Alfa

Foto: Divadlo Alfa

Popisek: Divadelní hra ´Kde domov můj?´ provede diváky uplynulým stoletím

Divadlo Alfa připravilo divadelní hru ´Kde domov můj?´ V ní se ohlédne prostřednictvím obyčejné plzeňské rodiny za uplynulým stoletím. Od kuchyňského stolu bude spolu s nimi sledovat a komentovat běh dějin světových, československých i plzeňských. Kromě rekvizit, vyrobených v dílnách divadla, se na jevišti objeví skutečné dobové předměty, jako třeba potravinové lístky nebo ruská digitální hra Vlk a vajíčka. Autory hry jsou Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček, jejich námětem se stalo češství, česká státnost, národní hrdost a národní komplexy. Večerní premiéru bude mít hra v pátek 14. prosince.

„Nová inscenace propojí žánr loutkového divadla s prvky animovaného filmu. Na jevišti se potkají živí herci s loutkami, dobovou atmosféru dokreslí speciální projekce vytvořené pomocí fotografií,“ řekl ředitel Divadla Alfa Jakub Hora.

Bude nejlepší začít od začátku, řekli jsme si 

„My jsme také chtěli nějakým způsobem reagovat na letošní rok, který je plný významných výročí. Původně jsme chtěli představit našim mladým divákům státní symboly, ale postupně jsme zjistili, že bude nejlepší začít od začátku a představit dětem i dospívajícím století, které proběhlo od roku 1918. A protože dnešní děcka o předválečné historii tolik nevědí, rozhodli jsme se jim připravit procházku, kdy se očima jedné plzeňské rodiny podívají do všech významných let, které uplynuly od roku 1918 až do roku 1989,“ dodal Jakub Hora pro plzeňský rozhlas.

Nová inscenace propojí žánr loutkového divadla s prvky animovaného filmu, foto Divadlo Alfa

Interakce tak zvaných malých a velkých dějin

„Je to vzájemná interakce tak zvaných malých a velkých dějin. Velké dějiny jsou ty, které nějakým způsobem formují pohyb v čase. Malé dějiny jsou příběhy konkrétních lidí. V našem případě je to rodina Kokardových. Jsou to obyčejní dělníci ze Škodovky, kteří žijí v Plzni a nějakým způsobem je ty velké dějiny zasahují.  Hlavní myšlenkou představení je za prvé, že je dobré znát svoje vlastní dějiny a třeba se nějakým způsobem poučit z minulých chyb, což si myslím, že se v dnešní době opět neděje. To ale bez základní znalosti toho všeho nejde. A dále to že to začíná Československem, a zároveň končí otázkou, která je formulována tak, že proč vlastně slavíme výročí neexistujícího státu? Myslím, že v inscenaci je ta odpověď, že stát není jen společenství nějakých lidí, kteří sdílejí společný prostor a mluví podobným jazykem, ale třeba také že náš národ je společenství lidí sdílejících stejné hodnoty a principy, což je ta nedůležitější věc,“ vysvětlil režisér představení Jakub Vašíček pro rozhlas.

Hra ´Kde domov můj?´, foto Divadlo Alfa

Prožijete období naděje a vzmachu s následnou skepsí, deziluzí a depresí

„Dějiny Československa jsou dějinami opakujícího se střídání období naděje a vzmachu s následnou skepsí, deziluzí a depresí. Celé je to zarámované zakladatelskými hodnotami zosobňovanými prezidentem Masarykem, k nimž se Československo opravdu plně vrátilo až na samém konci své existence. Jestli přetrvávají až dodnes, je otázka, na kterou asi není úplně jednoduchá odpověď. Ale Masarykův pomník, který se nám v inscenaci stal jejich symbolem, v Plzni ještě pořád stojí. Tak snad přece jen ano,“ řekl spoluautor inscenace a dramaturg Tomáš Jarkovský.

Psali jsme

Milá ČT, pracky pryč od klasiků, když je nehodláš natočit, jak se patří. Ale chrtíš jak Harpagon. A špioni z BIS… Zápisníček A.V.

Lidé i instituce vyslyšely výzvu

Rekvizity, dobové fotografie pomohli divadlu zajistit lidé, kteří vyslyšeli výzvu, ale také Český rozhlas Plzeň, Národopisné muzeum Plzeňska a Archiv města Plzně. „Inscenace Kde domov můj byla velmi náročná na zajištění rekvizit, dobových fotografií a dokumentů. Chtěl bych poděkovat lidem, kteří vyslyšeli naši výzvu a autentické předměty nám půjčili, ale také Českému rozhlasu Plzeň, Národopisnému muzeu Plzeňska a Archivu města Plzně, kteří rovněž přispěli cennými dokumenty nebo konzultacemi,“ poděkoval ředitel Divadla Alfa.

Vložil: Markéta Vančová