Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Festivalové Vary 2018

Festivalové Vary 2018

Jako každý rok sledujeme dění na festivalu jako ostříž

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Potraviny na mušce. Novela zákona, supermarkety, potravinové banky, farmáři... a co dál, doktore?

20.01.2018
Potraviny na mušce. Novela zákona, supermarkety, potravinové banky, farmáři... a co dál, doktore?

Autor: Ilustrační foto pixabay.com

Popisek: Zákon nařizuje supermarketům s plochou větší než 400 m2 nabídnout bankám neprodejné potraviny

Spotřeba jídla v Česku roste. Zatímco v roce 2014 snědl každý Čech průměrně 759 kilogramů masa, v roce 2016 to bylo už přes 785 kilogramů. Víc nás zajímá původ a složení potravin. Podle průzkumu agentury STEM/MARK dávají tři čtvrtiny Čechů přednost potravinám z České republiky. Obliba nákupů od lokálních prodejců rychle stoupá. Na druhé straně až 60% českých domácností přiznává, že vyhazuje jídlo alespoň jednou měsíčně, 20 % domácností pak každý týden.

„Jídlu rozumíme všichni, všichni s ním denně nakládáme a přemýšlíme o něm. Z etických, ale i praktických důvodů nám nemůže být lhostejné jídlo vyhazovat. Stojí to peníze, plýtváme tak i s vodou, energií, půdou a vytváříme zbytečný odpad,“ uvádí Michal Broža, ředitel informačního centra OSN a také spolupracovník organizace mladých českých nadšenců Zachraň jídlo. „Chléb a další produkty z obilovin, které byly v domácnostech ve Velké Británii vyhazovány, by stačily zachránit před podvýživou 30 milionů lidí,“ upozorňuje ve své studii Odpad: Odhalování globálního potravinového skandálu Tristram Stuart. 

Plýtvám, plýtváš, plýtvají

Třetina globálně vyprodukovaného jídla se vyhodí nebo znehodnotí. Z toho by se nasytily zhruba tři miliardy lidí. Víte, že například téměř polovina všech chycených ryb je vyhozena mrtvá zpět do moře? Na vině je špatná rybářská politika. V Evropě má každý stát kvótu, kolik smí jednotlivého druhu ryb vylovit. Pokud loď překročí kvótu, musí nadbytek vyhodit do moře. Během lovu ryb pomocí tažných sítí je navíc průměrně vyloven jeden kilogram ryb na úkor 16 kilogramů dalších mořských živočichů, kteří nechtěně zahynou v pasti.

Na vině jsou výrobci i prodejci

Nestandardní a nevzhledné plodiny končí často na kompostu nebo jako krmivo pro zvířata. Problémy nastávají i mezi výrobci a prodejci. Prodejci často neuvedou přesné množství požadovaného zboží, a tak musí mít výrobci určité množství zboží na skladě, aby byli schopní vyhovět v případě objednávky na poslední chvíli. Ne vždycky si prodejci vezmou smluvené množství zboží a zbytek objednávky zůstane u výrobce. Převážně u zboží s krátkou dobou trvanlivosti, jako jsou mléčné výrobky, tak vzniká velký problém. Problém s plýtváním může vzniknout i při špatném odhadu poptávky a počtu zákazníků.

Novela, supermarkety a potravinové banky

Počátkem roku vstoupila v platnost novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Zákon nařizuje supermarketům s plochou větší než 400 m2 nabídnout bankám neprodejné potraviny. Jde převážně o výrobky, které na sobě mají chybnou etiketu nebo jsou deformované, ale jinak zcela bezpečné. Takové jídlo se dřív vyhazovalo, teď bude končit u klientů potravinových bank. Podle Yany Panchevy, manažerky společnosti TESCO, se z jejich hypermarketů denně vyřazují potraviny o váze stovek kilogramů.

 

Jídlo, které se dřív vyhazovalo, teď bude končit u klientů potravinových bank

Do potravinových bank se dostávají  potraviny s vadou na etiketě, ale jinak  zcela bezpečné

Ubude jídla na skládkách

Menší prodejny mají ´odpad´ mnohem menší a jídlo odsud sváží jednou za dva týdny. Potravinové banky nemají kapacitu přijímat od nás vše, proto si berou především čerstvé produkty, jako je pečivo, ovoce a zelenina. Co se už nehodí ke konzumaci lidmi, nabízíme myslivcům a farmářům,” říká manažerka z Teska. Darování potravin pomůže nasytit ty nejpotřebnější, stát ušetří peníze za jídlo pro charity, na které by jinak padly peníze z rozpočtu. Výrazně ubude jídla na skládkách a ve spalovnách, a to je dobře vzhledem k životnímu prostředí úplně pro všechny.

Češi odmítají dvojí kvalitu potravin

Méně masa, více separátů, menší gramáž, ale stejný obal – to jsou běžné praktiky velkých výrobců, kteří své produkty nabízejí napříč Evropou. Čechům už ale s takzvanou dvojí kvalitou potravin dochází trpělivost. Z průzkumu Státní zemědělské a potravinářské inspekce vyplynulo, že téměř devadesát procent českých spotřebitelů je nespokojeno s méně kvalitními potravinami na tuzemském trhu oproti západní Evropě. Stále větší množství Čechů proto preferuje výrobky malých lokálních producentů. 

Návrat ke kvalitě i šetrnosti

Stále víc lidí chápe, že je lepší koupit méně kvalitních potravin než koupit víc nekvalitních a ty následně kvůli jejich nadbytku vyhodit. Lidé se také více zajímají o souvislosti, za kterých jsou potraviny produkovány, odmítají produkty z velkochovů, kde zvířata žijí za otřesných podmínek. Více dbají i na složení potravin a jsou už schopni rozpoznat řadu triků velkých obchodníků a řetězců. Podle odhadu Asociace farmářských tržišť České republiky utratili Češi loni na farmářských trzích přes 250 milionů korun. Celková útrata za farmářské produkty je ale výrazně vyšší. Lidé si zvykli nakupovat farmářské potraviny v kamenných prodejnách a na internetu.

Spotřebitelům dnes neni jedno, za jakých podmínek se potraviny produkují

Češi loni na farmářských trzích utratili přes 250 miliónů korun

Téměř o polovinu jídla více vyhodí singles

V Evropské unii se přes 40 % ze všeho vyhozeného jídla znehodnotí na úrovni domácností. Lidé žijící v domácnosti ve větším počtu obvykle zacházejí s jídlem víc hospodárně. Jednotlivci často nakoupí víc, než jsou schopni sníst. Snížit plýtvání jídlem může každý z nás, protože se jednoznačně nejvíc vyhazuje v našich kuchyních. „Hlavní příčinou plýtvání v domácnostech,“ jak uvádí organizace Zachraň jídlo, „je nedostatek plánování při nakupování potravin a nesprávné skladování. Lidé často podléhají výhodným akcím typu 1+1 kus zdarma a nakupují na mnoho dní dopředu, aniž by jídlo později zkonzumovali. Při vaření dochází k navaření více porcí, které se nesní a skončí v koši.“

České projekty na snížení plýtvání s potravinami

Ve skutečně dobře fungujícím obchodě by zákazník vždy našel zboží, pro které si přišel. Obchodník by přesně věděl, co lidé chtějí, a podle toho naplnil regály a přizpůsobil stav zásob. Podobný model chce sledovat třeba spotřební družstvo Jednota v Mikulově s 87 prodejnami a centrálním skladem v Hustopečích. Zavedlo software na automatizaci řízení zásob Planning Wizard české firmy Logio. Ten nejen automatizoval proces objednávání, zlepšil strukturu sortimentu, ale i přispěl ke zvýšení obratu, zákaznické spokojenosti a snížení „odpadu“. 

Výroba na zakázku, aneb z farmy domů

V pražských Horních Počernicích otevřeli v roce 2014 obchod specializující se na prodej kvalitních, zdravých a čerstvých produktů českých farmářů.  Autoři projektu zfarmydomu.cz jsou manželé Prokopovi, kteří se zaměřují se na podporu výhradně malých a středních lokálních dodavatelů. To by ještě nebylo nic tak převratného. Cílem celého projektu je ale zamezit plýtvání potravinami a naučit spotřebitele zodpovědnému přístupu k potravinám. Jejich e-shop funguje na bázi takřka revolučního systému, který plýtvání s potravinami zabraňuje. Jedná se o „výrobu na zakázku“ - systém, kdy jen v lehké nadsázce žádný výrobek není vyroben, žádná plodina není zbytečně sklizena, žádné zvíře není poraženo, pokud si je zákazník neobjedná. Snahou celého projektu je aby množství produkce odpovídalo množství spotřeby. A tak nějak by to přece mělo být.

 

 

Vložil: Jana Maisnerová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace