Má papír na to, že je krásná, přesto se nenáviděla. Jedna z mála úspěšných českých Miss, její mindráky a traumata. A mrtvé babičky
18.07.2017
Foto: Facebook
Popisek: Miss ČR roku 1999 Helena Houdová dnes
V roce 1999 vyhrála Helena Houdová Miss České republiky a na rozdíl od mnoha jejích kolegyň se skutečně úspěšně uchytila v modelingu. Kromě toho se jí podařilo vdát se za miliardáře a povít mu tři dítka. Před pár lety se však rozvedla a poslední dobou udivuje Česko svými výroky ohledně duchovního života, stejně jako tomu bylo nedávno v pořadu Ženské promluvy.
Už před rokem Helena šokovala národ vystoupením v show Jana Krause. Šokovalo nejenom její vyprávění o duchovním rozměru člověka, ale také to, jak liberálně se Helena chová ke svému dítěti, které bylo natáčení přítomné a které Helena absolutně nijak neusměrňovala s klidem přešla, když ji desetiletý hoch kousl do ruky… Zdálo by se, že Helena už nemůže šokovat více, přes to se jí to stále daří.
Pohádková svatba s miliardářem skončila krachem
V první řadě je jasné, že nesla velmi těžce rozvod s jedním z nejbohatších Američanů, Omarem Amarantem, miliardářem indického původu, o kterém se traduje, že jde o muže, který je nejmocnější v Hollywoodu, aniž by o něm kdokoliv z veřejnosti slyšel. Před nedávnem byl obviněn ze zpronevěry. V rozhovoru pro Cosmopolitan se Helena svěřila, že rozvod byl skutečně rána: „Skončila jsem na psychiatrii a chodila na terapie.“ Nyní říká, že hlavní problém spočíval v tom, že nedala průchod „ženství“ v sobě: „Protože jsem to pořád neposlouchala, tak to přišlo ve formě traumatu rozchodu s mým mužem, což bylo hodně bolestivé. Bylo mi dáno na vědomí, že buď si vyberu samu sebe, nebo umřu. Tam už nebyla žádná vedlejší cesta, že buď se budu neposlouchat, nebo něco, od té doby nemůžu dělat kompromisy se svojí duší.“ Ačkoliv dnes Helena tvrdí, že šlo o pokojný rozvod a že si s bývalým manželem denně volá, nevypadá to, že šlo o rozvod z její vůle. Heleně se zřejmě zhroutil celý svět a s následky se vypořádává dodneška, a to cestou značně alternativní.
Synové Heleny Houdové Daveed Jakub Amanat a Darien Amanat
Dědeček nenáviděl ženy
V rozhovoru uvádí ale ještě mnohem starší traumata, dokonce ta z dětství, které asi nebylo procházkou růžovým sadem: „Vychovaly mě babičky, protože mě měli naši hodně mladí,“ uvedla. Navíc se musela potýkat s dominantní mužskou persónou, kterou byl překvapivě dědeček: „Můj dědeček nenáviděl ženy, vyrůstala jsem v tom, že ženy jsou něco méně než muž, který vydělává,“ přiznala Helena. A výsledek podobné výchovy? „Já jsem nenáviděla, že jsem byla holčička.“ Svoje děti se prý kvůli tomu snaží vychovávat jinak, což vede až k opačnému extrému. Heleniny děti nechodí do školy, učí se jen to, co chtějí… „Dcera hrozně ráda tančí a zpívá, já byla stejná, ale mně bylo řečeno, nepředváděj se. Já ale chci, aby dcera následovala sama sebe,“ říká jasně.
Jak budeme říkat vagině?
Helena měla problémy jak se svým sebevědomím, tak se sexualitou: „Malá se narodila a mně trvalo rok, než jsme našli jméno pro vagínu. Odmítla jsem jí anglicky říkat buchta nebo kočka, po roce jsem objevila slovo jony, což je v sanskrtu posvátná cesta k životu. Vztah k mé sexualitě se začal měnit a já jsem si sebe začala vážit, a to jen kvůli tomu jednomu slovu.“ I ona, která získala na krásu dokonce titul, se donedávna porovnávala s ostatními: „Když jsem šla před čtyřmi lety na jógu, měla jsem průšvih soustředit se sama na sebe. Pořád jsem se srovnávala, ta má hezké nohy, ta nemá žádnou celulitidu… Proti tomu jsem musela bojovat terapií. Pocit pocházel odněkud ze školky, kdy nás pořád někdo srovnával. Od té doby mám silný pocit sesterství. Už se nemusím dělat menší, je v pořádku, že svítím,“ komentuje vše patřičně rozevlátě, jak je to u ní zvykem.
Stojí za mnou babičky
Donedávna se Helena i se svými školou povinnými dětmi toulala po světě, zachraňovala stromy v Asii, potápěla a surfovala v Kostarice. Žila v New Yorku, odkud se ale stěhuje: „Prodávám dům, prodávám všechno, nechávám si jenom deset krabic, je to taková lekce nelpění na ničem a žití v momentě.“ Helena si doslova ujíždí na rituálech všeho možného druhu, o kterých se domnívá, že ji pomohou ze slzavého údolí vyvést: „Když jsem před rokem dělala rostlinnou medicínu, klečela jsem na zemi, plakala a čistila stoleté znásilňování žen a matky země. Za mnou se objevily generace mých babiček a objaly mě a děkovaly, že to dělám. Byl to hrozně silný okamžik. Uvědomila jsem si, že nejsem jen tělo. Když nyní potřebuji nějakou ženskou pomoc, tak si ty babičky zavolám a ony za mnou stojí.“
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Michaela Špačková