Případ ´dešťovka´. Ministerské dotace jsou skvělý nápad, nebo vyhozené peníze? Chapadla EU, selský rozum a klimatický alarmismus…
14.06.2017
.jpg)
Foto: Pixabay.com
Popisek: Dešťová voda, ilustrační foto
Vyčerpáno. Příjem žádostí byl ukončen ve 13:45, ohlásilo ministerstvo životního prostředí 30. května v souvislosti s dotacemi na dešťovou vodu. „Celkem lidé podali 2 279 žádostí a dalších 3 260 žádostí za 74 437 251 korun zůstalo rozpracováno,“ ohlásil Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí coby partnera projektu, s tím, že „příjem žádostí byl nakonec zastaven na alokaci 110 milionů Kč.“ Má to být cesta dobrým směrem, kdy lidé tím, že využijí dešťovou například k zalévání či splachování toalet, ušetří přírodní zdroje a omezí se plýtvání s pitnou vodou.
Pedagog Zdeněk Lanz nazývá dotační program „případem“ a „grandiózním“ projektem uvedených institucí. Vycházet se mělo z „předlohy“ Evropské komise, jednoho z „chapadel“ Evropské unie. Jak to s „Dešťovkou“ vlastně je?
Celý program, jehož cílem je motivovat především majitele rodinných a bytových domů ke správnému hospodaření s vodou, je rozdělen do tří sekcí. První je zachytávání srážkové vody pro zálivku zahrady, kde výše dotace činí až 20 000 korun. Druhou sekcí je akumulace srážkové vody pro splachování WC a zálivku zahrady. Žadatelé mohou dostat dotační příspěvek až 30 000 korun. Nejvyšší částkou – 60 000 korun - projekt přispívá v případě, že se lidé rozhodnou využívat přečištěné odpadní vody pro splachování WC. Nejjednodušší systém, který počítal pouze s nádrží na dešťovou vodu jen k zalévání zahrady, byl dotován jen v tzv. suchých oblastech, kde není dostatek vody.
Rekordní počet žádostí, nejvíce ze Středočeského kraje
Ministr Brabec program, kterým se pokračuje v příspěvkovém trendu státu po vzoru například kotlíkových dotací, chválí a je s bilancí podaných žádostí spokojen. „Rekordní počet došlých žádostí za tak krátkou dobu jen dokládá, že se nám daří plnit cíl, se kterým jsme loni začali tento program připravovat – motivovat lidi k udržitelnému hospodaření s vodou. O přidání dalších peněz budeme jednat po vyhodnocení žádostí,“ uvedl.
Největší zájem byl o dotované systémy na dešťovou vodu určenou pro splachování a současně zalévání zahrady, o které mohli žádat lidé z celé České republiky nikoli jen z oblastí postižených suchem. Celkem o ně požádalo 1 707 domácností, které si mezi sebou rozdělí 79 milionů korun. „Žádosti o dotace jsme obdrželi ze všech koutů ČR, ale největší zájem byl ze Středočeského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje, naopak nejméně hlásí Karlovarský kraj,“ sdělil ředitel SFŽP ČR Petr Valdman a dodal, že žádosti se budou vyhodnocovat a během tří týdnů dostane každý žadatele vyjádření.
Lidé vodou šetří i bez dotací, ovšem lépe se ovládají ustrašení
„Samozřejmě, když stát rozdává peníze, je zájem občanů vždy veliký,“ uvádí ve své glose Zdeněk Lanz a pokračuje s tím, že „našinec, na kterého se nedostalo, nemusí mít žádný strach. Připravuje se další výzva.“
Autorovi celý projekt přijde poněkud postavený na hlavu a jako plýtvání peněz tam, kde selský rozum už dávno bezchybně pracuje sám. „Je od nepaměti přirozené, že lidé – zejména na venkově, ale také majitelé městských zahrádek - dešťovou vodu nějakým způsobem zadržují. Nejčastěji pomocí odbočky ze střešního odpadu – „dešťáku“ do různého akumulačního zařízení. Do plechového nebo plastového sudu, do různých nádrží na povrchu nebo i zapuštěných do země. Buď žádný jiný zdroj vody prostě nemají , anebo si snadno spočítali, že jim zalévání zadrženou dešťovou vodou vyjde levněji, než použití vody z veřejného vodovodu.“
Sucha, která Česko již několikrát v minulých letech postihla a která také ministerstvo označilo jako důvod pro spuštění dotačního programu, Zdeněk Lanz nepopírá a odkazuje na data získaná Českým hydrometeorologickým ústavem, ze kterých „vyplývá, že ´problémy´ s vodou nastaly v roce 2015, kdy se projevil i srážkový deficit z roku předchozího. Pamětníci si jistě pamatují na ta úmorná vedra léta 2015. A přestože někteří zemědělci nepamatují tolik vzrostlé trávy – zřejmé způsobené vydatnými ale krátkodobými srážkami - jako v roce 2016, deficit podzemních vod se dosud nevyrovnal.“
V článku také uvádí některá fakta ze zprávy ČHMÚ – například: „Podle srovnání časového průběhu sucha 2015 s vybranými historickými případy (1904, 1947, 1994 a 2003), je relativně nejpodobnější průběh sucha 2003, kdy rovněž nedošlo k významnější odtokové události. Výskyt extrémní teploty a vlny veder od června do září se pak podobá roku 1947.“ Podle Lanze tyto údaje dokazují, že suché roky jednoduše přicházejí a není tedy „nic nového pod sluncem“, když se na ně lidé připravují. Třeba právě tím, že srážkovou vodu zachytávají a nakládají s ní hospodárně. „Prostě šetří vodou. Za své a bez dotací,“ což je dle Lanze zcela samozřejmá věc. Pro českou vládu však nikoliv. Její postup v rámci dotačního projektu označil za „vodní strašení“ související s klimatickým alarmismem, jelikož „ustrašení lidé se přece daleko lépe ovládají“.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Lenka Sloupová