Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Lanškrounské rybníky pokryly nádherné bílé květy. Pátrali jsme

22.02.2022
Lanškrounské rybníky pokryly nádherné bílé květy. Pátrali jsme

Foto: Se svolením Ondřej Matoušek (stejně jako ostatní snímky v článku i galerii, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Tuto neobvyklou krásu zachytil Ondřej Matoušek, obchodní konzultant z Lanškrouna, který má focení jako koníčka. Vyfoceno bylo 20. ledna na Dlouhém rybníku.

FOTOGALERIE 20. ledna vyfotil Ondřej Matoušek na Dlouhém rybníku v Lanškrouně neobvyklou nádheru. Ačkoliv není profesionální fotograf, nad jeho záběry z dronu se tají dech. Hladinu rybníka totiž pokryly nádherné květy, které vypadají, jako by je někdo utkal z krajek. Ostatně posuďte sami.

Ledová nádhera, nebo dílo neznámého umělce? Bohužel ani jedno. Jejich původ je daleko prozaičtější: „Jedná se o klasické vápnění rybníků, tvar vzniká rozhazováním vápna lopatou okolo pytle s vápnem," vysvětlil Pardubickému deníku Radek Holcman z litomyšlského rybářství, kterému Dlouhý rybník patří.

 

Bílé květy nejsou z ledu, ale z vápna.

A proč se vlastně rybníky vápní? „Vápnění rybníků je standardní opatření, které se provádí z důvodu stabilizace vodního prostředí (zvýšení alkality a stabilizace pH), dezinfekce prostředí a dodání vápníku do vody. Výběr rybníků k aplikaci vápna probíhá každoročně v závislosti na parametrech vody a veterinární situaci na rybnících. Obecně platí, že na významnějších rybnících vápnění probíhá většinou jedenkrát za rok nebo za dva roky,” doplnil pro Krajské listy.cz jeho kolega Radek Vach.

Jak to bylo letos

V Lanškrouně se letos v lednu vápnily rybníky Dlouhý, Olšový a Pšeničkův, a to buď přímo na led nebo na dno těch vypuštěných. „Vápno se rozhazuje lopatou kolem pytle, aby bylo rovnoměrně rozprostřeno a postupně uvolňováno při tání ledu nebo napouštění rybníků. Aplikace je možná i z lodě přímo do vody, závisí to na tom, zda je rybník aktuálně vypuštěný, napuštěný nebo zamrzlý,” upřesnil Vach. Dělo se tak především kvůli loňským problémům s žábrami u kaprů, kvůli nimž byla nutná dezinfekce rybníků.

Dlouhý rybník, na kterém Ondřej Matoušek tyto nádherné květy z vápna zachytil, je využíván především k rekreaci. Prakticky po celém pravém břehu je umístěno množství chat, nechybí zde ani veřejný kemp. Na levém břehu je umístěna městská veřejná pláž s půjčovnou loděk a restaurací, zkusit si zde můžete i jachting či windsurfing. V zadní části rybníka se nachází pásmo s rákosinami, které slouží jako hnízdiště ptactva. Nad rybníkem vyrostla i sjezdovka, na jejímž vrcholu najdete volně přístupnou rozhlednu.

 

Proč se vlastně rybník vápní? I my jsme hledali odpověď. 

Lanškrounské rybníky

Lanškrounské rybníky tvoří rybniční soustavu, táhnoucí se severozápadně od Lanškrouna až k jihovýchodnímu konci obce Ostrov. Jak na svých stránkách uvádí město Lanškroun, nejstarší zpráva o počátcích zdejšího rybníkářství pochází z roku 1433. Těsně před rokem 1464 postavil tehdejší majitel panství Kostka z Postupic i nynější Dlouhý rybník. Poslední, Slunečný rybník, byl vybudován až po 2. světové válce v roce 1965. Celková plocha všech sedmi rybníků dnes zabírá 45 ha.

Krátký rybník slouží především ke sportovnímu rybolovu. „Krátký rybník byl celý loňský rok vypuštěný kvůli opravě bezpečnostního přelivu. V současné době ale již probíhá jeho napouštění a předpokládá se, že by do května měl být znovu zarybněn,” upřesnil Krajským listům.cz předseda místní organizace Českého rybářského svazu Lanškroun Jaroslav Novák.

 

Vypuštěný Krátký rybník, 7. března 2021. Foto ČRS MO Lanškroun

Další zajímavosti

Oblast Olšového, Pšeničkova, Slunečného a Plockova rybníka byla i s okolními lesními porosty v roce 1990 vyhlášena přírodním parkem, který je významným hnízdištěm vodního ptactva a důležitou zastávkou tažných ptáků. Z významných chráněných druhů se zde vyskytuje např. bukáček malý, čáp černý a bílý či orlovec říční. Najdeme zde i raka říčního, čolka horského, ropuchu obecnou i zelenou, rosničku zelenou či mnoho druhů vzácných rostlin.

Celou oblastí prochází 5,5 kilometrů dlouhá naučná stezka Lanškrounské rybníky s osmi informačními tabulemi. Na její trase se můžete zastavit u Eduardova pramene s vydatným vývěrem pitné vody, který najdete na hrázi mezi Slunečným a Pšeničkovým rybníkem. Pramenu se podle jeho obložení bílo-šedými opukovými kameny původně říkalo Vápenný, roku 1861 jej ale lanškrounští ostrostřelci upravili a nově nazvali po svém čestném veliteli, textilním podnikateli a dlouholetém lanškrounském starostovi Eduardu Erxlebenovi Eduardovým pramenem.

Vložil: Andrea Morkusová