Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

My si tradic šikovných českých rukou vážíme a dokážeme je ocenit, zní z Pardubického kraje. Cenu dostalo Ústí nad Orlicí, řezbář i košíkářka

15.09.2017
My si tradic šikovných českých rukou vážíme a dokážeme je ocenit, zní z Pardubického kraje. Cenu dostalo Ústí nad Orlicí, řezbář i košíkářka

Autor: MěÚ Pardubice

Popisek: Ocenění dostal i řezbář Jan Rejman

Na setkání se zástupci organizací a institucí v kultuře v Pardubickém kraji převzalo ocenění Město Jablonné nad Orlicí za vítězství v krajském kole Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2016 a slavnostně byly uděleny krajské tituly v oblasti tradiční lidové kultury.

„Se vznikem nového Odboru kultury, sportu a cestovního ruchu jsme se rozhodli dát těmto oceněním větší vážnost tím, že založíme tradici každoročních setkání lidí, kteří v našem kraji v kultuře pracují, a slavnostní předávání zde najdou své důstojné místo. Kromě toho to je možnost se setkat a probrat neformálně řadu otázek z oborů, které k sobě mají blízko,“ uvedl 1. náměstek hejtmana pro kulturu, majetek a investice Roman Línek.

 

Program regenerace

Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón vyhlašuje každoročně Ministerstvo kultury ČR od roku 1993. Slouží k zajištění obnovy kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Smyslem regenerace je nejen rehabilitace kulturních hodnot a ozdravění životního prostředí měst, ale také vytvoření atraktivních ohnisek rozvoje podnikatelských aktivit.Finanční příspěvky z programu mohou být poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky. V roce 2016 čerpala města na území Pardubického kraje ze státní rozpočtu díky programu částku přesahující 21 milionů korun.

 

Vítězství podhorského města

Jablonné nad Orlicí se pyšní jedním z nejhodnotnějších souborů poloroubených maloměstských domů v České republice. Do programu regenerace se přihlásilo už v roce 1995. Město každoročně získává dotace přibližně 400 tisíc korun z rozpočtu Ministerstva kultury, kolem 200 tisíc činí dotace od Pardubického kraje a účast města a asi 400 tisíc vloží do oprav památek jejich vlastníci. V průběhu let se tu opravilo několik měšťanských domů, sklepení, střech, včetně té na kostele sv. Bartoloměje, nebo třeba sloup se sochou panny Marie na náměstí 5. května. „Děkuji vlastníkům domů, že se o své nemovitosti dobře starají, většinou do obnovy dají mnohem více prostředků než nutných 40 procent. A jsou to nejen ti, jejichž domy jsou zařazeny v městské památkové zóně. To všechno dohromady pomáhá vytvářet historický charakter města, které je příjemně vnímáno návštěvníky,“ řekl starosta Miroslav Wágner.

 

Bohatá tradiční lidová kultura

Pardubický kraj má silné zastoupení i v tradiční lidové kultuře. Na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO jsou zapsány Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku. Na národním seznamu má náš kraj tři statky z celkových šestnácti: jmenované masopustní obchůzky, Východočeské loutkářství a Vodění jidáše.

Svou zásluhu na tom má i regionální pracoviště Tradiční lidové kultury, které vede Ilona Vojancová: „Od roku 2012 tvoří Pardubický kraj také svůj krajský seznam nehmotného kulturního dědictví a od roku 2015 oceňuje řemeslníky udržující tradiční řemeslné postupy titulem Nositel tradice Pardubického kraje. Celkem je na krajském seznamu nehmotného kulturního dědictví už sedm statků, kromě tří zmíněných v národním seznamu ještě Stínání kohouta a Velikonoční strom a věneček ve Střemošicích, Tradiční výroba dýmek na Prosečsku a Věneček ve Vejvanovicích. Vedle toho máme zatím tři aktivní Nositele tradice – Zdeňka Bukáčka z Krouny, který vyrábí dřevěné hračky, Ladislava Chládka z Výprachtic, který dělá hračky štípané ze soustruženého bloku a Josefa Fidlera, tkalce z Hlinska.“

 

Ruční výroba žinylky

Také v letošní roce se oba seznamy obohatily. Mezi nehmotné kulturní dědictví byla zapsána Ruční výroba žinylkových textilií v Hlinsku. Jedná se o jedinečnou tkalcovskou technologii, která v České republice zanikla na konci 70. let 20. století. Před časem byla obnovena v Tkalcovně na Betlémě v Hlinsku díky úsilí a nadšení pana Josefa Fidlera, který si také převzal Pamětní list. Ruční výrobu žinylky neuvidíte nikde jinde než v Hlinsku nejen v rámci naší republiky, ale dokonce i v rámci celé střední Evropy. Nominaci zpracovala Ilona Vojancová a předkladatelem bylo muzeum v přírodě - Soubor lidových staveb Vysočina.

 

Košíkářka a řezbář

Nositelem tradice se stala letos Lenka Kmošková ze Sebranic, která se zabývá pletením nádob ze slámy. Paní Kmošková se práci se slámou začala věnovat ve volném čase již od střední školy, postupem času získávala stále více dovedností a také vědomostí díky studiu historických slaměných nádob uložených v muzeích. Společně s rodinnými příslušníky pěstuje a sklízí vlastní žito, aby měla dostatek slámy potřebné k pletení ošatek, zásobnic nebo košnic pro včely. Kromě toho, že paní Kmošková plete slaměné nádoby dle přání zákazníků, pořádá také kurzy, při nichž zájemce této dovednosti učí. Nominaci zpracovalo Regionální muzeum v Litomyšli.

 

Druhým oceněným je Jan Rejman z Vysokého Mýta, jenž se věnuje řezbářství. Zájem o památky a jejich obnovu pana Rejmana přivedl k řezbářství. V 80. letech 20. století ho cesty svedly dohromady s Bedřichem Klinským, řezbářem z Proseče. Od něho a dalšího svého učitele Jana Dvořáka získal cenné rady a zkušenosti. Pan Rejman byl pilným žákem a vyřezáváním především betlémových figurek i celých betlémů se naplno zabývá od roku 1990. Dosáhl skutečného mistrovství a právem získal v roce 2007 výroční cenu města Vysokého Mýta. Svoje umění předává dcerám, sám s pokorou přispívá k tomu, aby řezbářství v našem kraji nezaniklo. Pana Jana Rejmana nominovalo Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě.

 

 

Zdroj: tisková zpráva

 

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .

Vložil: Štěpán Cháb

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace