Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Žijeme v právním státě, nebo ne? Mnozí blouznivci tvrdí, že ani náhodou. Co se ale stane, když si TUTO otázku položí respektovaný právník? Čtěte, je to strhující

19.01.2016
Žijeme v právním státě, nebo ne? Mnozí blouznivci tvrdí, že ani náhodou. Co se ale stane, když si TUTO otázku položí respektovaný právník? Čtěte, je to strhující

Foto: Archiv

Popisek: Ilustrační foto

„Právo je v podstatě souhrn právních norem (ústavy, zákonů, vládních nařízení a vyhlášek) stanovených a sankciovaných státem. Je otevřený, protože v závislosti na společenské potřebě dochází v čase ke změnám jednotlivých norem. Měl by určovat povinnosti a oprávnění všech subjektů práva (občané, firmy, úřady, společnosti, spolky atd.), kontrolovat a případně také sankcionovat jejich provádění, respektive porušování. Proto stanoví, i které orgány dbají na dodržování práva, v jakém rozsahu a jakým způsobem (soudy, státní zastupitelství, policie, strážníci),“ vysvětluje na začátek možná trochu suše náš vážený čtenář, právník na penzi JUDr. Ivan Jordák z Letohradu na Orlicku. Nebojte, následují „šťavnatější“ informace…

K největším změnám práva dochází v době, kdy ve státě se mění společenský systém, jak tomu bylo třeba u nás v roce 1989 a následujících letech. Zejména, pokud došlo zároveň také i k rozdělení dosavadního federálního státu na dva samostatné suverénní státy, ČR a SR. Nezáleží už příliš na tom, co se deklaruje jako důvod změny, co skutečným důvodem je, a k čemu nakonec skutečně dojde. Pokud je mi známo, ještě ani jeden převrat na světě se veřejně nedělal z důvodu zhoršení situace lidí, ale všechny z důvodu jejího zlepšení, stejně tak i změny zákonů k lepšímu.

Příkladem může být třeba text protireformačního patentu císaře a českého krále Ferdinanda II z 31. 7. 1627.  Ferdinand II zde v kostce uvádí, že nikdy nebylo království České v lepším blahobytu než v době vlády jeho předka, císaře Karla IV. Bylo tomu proto, že Karel vydal zákon a nařízení, že mimo římského náboženství žádné jiné nesmí v zemi být.  Proto, aby bylo dosaženo zmíněného blahobytu, rozhodl následovat jeho příklad a nařizuje, aby všechny sekty a bludy odporující katolickému náboženství byly odstraňovány a trestány a nekatoličtí poddaní (je tím míněna pouze šlechta a měšťané) se vrátili ke katolické církvi v termínu šesti měsíců, nebo se vystěhovali ze země.

Pod heslem „vstup právu zakázán“

Obdobně v roce 1989 proběhl převrat kvůli rozšíření politických a občanských práv, také tzv. návratu do Evropy, možnosti soutěže politických stran o získání zákonodárné a vládní moci ve státě, rovnosti a ochraně všech forem vlastnictví, odstranění kádrových stropů a rozvoji ekonomiky, aby došlo k vyrovnání úrovně se státy EU, nápravě spáchaných křivd a nezákonností vůči jednotlivým občanům. Aspoň tak byly hlavní důvody deklarovány, a řada skutečností z předpřevratové doby tyto důvody potvrzovala.

Bohužel původní předsevzetí, nadšení, deklarování, že změny budou připravovány odborníky, bylo brzy vystřídáno postavením nastávajících změn na jiných zásadách. Hlavně na té, že trh rozhodne o všem nejlépe, protiprávnosti předchozího politického systému a co nejrychlejším odstátnění majetku a jeho převedení do soukromého vlastnictví. Převod byl proveden pod heslem „vstup právu zakázán“, kdy velká privatizace byla ze soudního přezkumu prakticky vyloučena, malá privatizace a restituce měla upravené podmínky a církevní restituce už byla v podstatě výbuch.

Všespásná EU?

Došlo k dvěma nezvykle širokým amnestiím, k rozdělení dosavadního federálního státu na dva samostatné suverénní státy, ČR a SR. Bohužel se neřešily včas problémy ohrožující ekonomiku, jak druhotná platební neschopnost, pokles platební disciplíny ve všech směrech, neplnění soudních rozhodnutí, neprovázanost legislativy. Stát počal rezignovat nejen na své kontrolní, ale i ochranné funkce, pod heslem „každý je odpovědný sám za sebe“. Občanům se tvrdilo, že vše se vyřeší vstupem do EU a NATO.

Byla přijata sice nová ústava spolu s listinou základních práv a svobod, kde byla rozšířena politická a občanská práva, ale omezena některá sociální práva (např. právo na práci, zvýšení věku odchodu do důchodu, bezplatné léky, bezplatné studium na VŠ).

Kauza katarský princ a další

Zákony se přijímají nahodile, stále více se přizpůsobují potřebě politických stran a jejich programů, a to i ty zákony, které by měly zůstávat v zásadě takřka neměnné po delší období, jako mají být např. zákony o sociálním zabezpečení, zdravotnictví, školství, dopravě a daňové zákony. Roste státní, ale i obecní aparát, přitom se najímají odborné a profesní organizace na řešení jednotlivých případů. Obecně klesá odpovědnost za nesprávné rozhodnutí a není ani povinnost v těchto případech k náhradě škody. Vzhledem k neustálému měnění právních předpisů a jejich rozdílnosti pro jednotlivé funkce, obsahově jiným pracovním smlouvám dochází k neoprávněným odvoláním z vysokých státních funkcí, které máme následně ve dvojím obsazení.

Probíhají nejasná řízení, vzbuzující podezření, že celá věc neproběhla v souladu s právními předpisy. Viz případ katarský princ, osvobození některých poslanců a zastavení řízení proti nim, nedokončení dálnice D 11 a přes 15 let trvající dohadování s paní Havránkovou atd. Je bráněno kontrolám plnění povinností, vytváří se zástupné problémy, nebo se brání řešení poukazováním na povinnosti a předpisy stanovené EU.

Právo slouží těm nahoře a se soudy je lepší nic nemít...

Všeobecně je nízké právní vědomí ve společnosti, vycházející z představy dění v právě sledovaném seriálu. Dále pak názorů zažitých snad už kdysi za Rakouska, právo slouží těm nahoře a se soudy je lepší nic nemít; je už jasné z pohledu na §, že jím lze kroutit na všechny strany atp. V současnosti je to EU, která nám rozhoduje o všem možném, nebo zcela naopak jiní zase poukazují na nedostatek naší vděčnosti, a potřebu dosáhnout úrovně našich vzorů, co je v podstatě stejný nesmysl.

Nemyslím, že bychom bývali vždy tak zaostalí, jak se nám někdy jeví z vyjádření některých jedinců. Dokonce ani v tom právu ne. Vždyť Horní zákoník Václava II z roku 1305 byl převzatý takřka do celé Evropy a Jižní Ameriky, a některé jeho části platily u nás až do roku 1854, kdy byl definitivně zrušen, tedy přes 500 let. Asi se tvořilo právo s větším rozmyslem než nyní, kdy se přijímá zákon a již se ví, že bude nutné okamžitě jej novelizovat. Takovými dalšími příklady jsou návrh Mikuláše Biskupce v 15. století na zrušení trestu smrti, ve stejném století návrh krále Jiřího z Poděbrad na Smlouvu o uzavření míru v celém křesťanstvu, či náboženská svoboda, a to pro každého, včetně poddaných, prakticky od 16. století, završená i legislativně majestátem Rudolfa II.

Máme, nebo nemáme tedy právní stát? Lze jistě uvést řadu znaků, které právní stát musí splňovat a zkoumat, zda tomu tak ve skutečnosti je. Jako obyčejně se dostaneme k tomu, že určitá část občanů bude považovat za splněné znaky liché a druhá část sudé. Patrně lepší bude vycházet z toho, že právní řád musí být vytvořen tak, aby se vyplatila poctivost, pracovitost, ohleduplnost k druhým a pravdivost.   

JUDr. Ivan Jordák

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.                   

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace