Vraž tam deset vajec podle Rettigové? Ano, ale ona vařila až pro 12 lidí
21.05.2026
Foto: MěÚ Litomyšl
Popisek: Gastronomické slavnosti Magdaleny Dobromily Rettigové, snímek z minulého ročníku.
RECEPTY: Litomyšl se na poslední květnový víkend opět ponoří do vůní a chutí. Už po několikáté se zde uskuteční Gastronomické slavnosti Magdaleny Dobromily Rettigové, které letos nesou podtitul „Je libo něco na zoubek?“ a připomenou také sté výročí narození sochaře Olbrama Zoubka.
„Litomyšl se na konci května znovu promění v místo, kde se potkává chuť, tradice i radost ze společného stolování,“ zve návštěvníky radnice. Slavnosti odstartují v pátek 22. května v Regionálním muzeu vernisáží výstavy věnované kuchařskému umění a odkazu Magdaleny Dobromily Rettigové. „Připomeneme si nejen její slavnou Domácí kuchařku, která spatřila světlo světa před 200 lety, ale i její uživatele. Přijďte nakouknout pod pokličku tehdejším kuchařkám,“ láká vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu Michaela Severová. Součástí bude i interaktivní herna pro děti a vystoupení Sboru paní a dívek. Zároveň bude představena publikace „Bude-li to dobrý, pochválíš si to“, která zpřístupní unikátní rukopis receptů z roku 1818.
Od hrobu Rettigové k soutěžím v pečení bábovek
Sobotní program začne v 10 hodin průvodem k hrobu Magdaleny Dobromily Rettigové, kde se uskuteční tradiční hold. Na Smetanově náměstí pak vyroste gastronomické centrum. Návštěvníci tam ochutnají to nejvoňavější z regionální i moderní gastronomie – od poctivých bramborových placek a pirohů přes francouzské makronky až po kreativní street food.
Návštěvníci se mohou zapojit do několika soutěží. „Zkusíte svoje kuchařské umění v soutěži Rajská OPEN? Nebo se chcete i trošku pobavit a pustíte se na Toulovcově náměstí do vaření kotlíkového guláše? Že jste spíše na sladké? Nevadí – můžete se pokusit upéct tu nejlepší nebo nejkrásnější bábovku,“ vyjmenovávají organizátoři akce s tím, že nově vyhlašují také soutěž o nejlepší dětský cupcake. „Říká se, že upéct cupcake není problém, teprve ozdobit ho je to pravé umění,“ dodávají.
Hvězdy z pódií i sociálních sítí
Na pódiu se vystřídají známé tváře české gastronomie. „Bude nám vařit Dalibor Gondík, Kristýna Kociánová a Kristýna Ryška, Vojtěch Kletečka či Pavel Švestka,“ uvedla Michaela Severová. Představí se také Anna Habenalová, kterou fanoušci znají jako „Anniny dorty“ ze sociálních sítí a která vaří podle receptů Magdaleny Dobromily Rettigové. Eva Zoubková, dcera Olbrama Zoubka, pak uvaří židovskou polévku podle rodinného receptu a prozradí, co měla a má jejich rodina ráda v kuchyni.
Od 15.00 bude Dalibor Gondík nejen vařit, ale také besedovat se svými hosty v rámci pořadu Přijala k vám Ranní Dvojka. Děti se mohou těšit na pohádku Jak šel Kozlík do světa, která se odehraje na Radničním dvorku. Večer pak vystoupí kapely Šouflšou a Machos Burritos.
Kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové s její podobiznou. Foto Regionální muzeum v Litomyšli
Sousedská husička v hospodě s nejvyšším stropem
Nedělní program patří Sousedské husičce. „Servírovaná bude v hospodě s nejvyšším stropem na světě,“ lákají pořadatelé. Poukazy na porci husičky se zelím a karlovarským knedlíkem je možné zakoupit od 4. května v litomyšlském informačním centru. „V předprodeji vás porce vyjde na 375 Kč a v den konání na místě na 395 Kč,“ upřesnili organizátoři.
Prezidentem Gastroslavností je opět Václav Šmerda z Asociace kuchařů a cukrářů ČR. Slavnosti se konají pod záštitou hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického, radního Romana Línka, starosty Daniela Brýdla a místostarosty Radomila Kašpara. Pořadatelem je organizace města ve spolupráci s SOŠ a SOU Polička, AKC ČR a Restaurací a minipivovarem Veselka.
„...vraž tam deset vajec“? Ano, ale vařilo se pro dvanáct lidí
Magdalena Dobromila Rettigová, která v Litomyšli prožila posledních jedenáct let svého života a je zde také pohřbena, by podle pořadatelů slavnosti uvítala. „Gastro slavnosti nejsou jen o jídle. Jsou o setkávání, sdílení a radostech z maličkostí – přesně tak, jak by si to Magdalena Dobromila Rettigová přála,“ uvedli organizátoři.
S jejím jménem je často spojováno úsloví o deseti vejcích do jednoho jídla. „Opravdu se takové předpisy v jejích receptech objevují, musíme však mít na paměti, že tenkrát se obvykle vařilo pro větší počet lidí než dnes. Většina receptů je určena pro 8–12 osob,“ vysvětluje Eva Kolářová z Regionálního muzea v Litomyšli. Domácí kuchařka byla ve své době ceněna především díky množství receptů z běžných surovin, které hospodyním pomohly vymanit se ze zaběhaného a často nenápaditého jídelníčku.
Magdalena Dobromila Rettigová, rozená Artmannová, se narodila 31. ledna 1785 ve Všeradicích na Berounsku. Do Litomyšle se rodina přestěhovala na podzim roku 1834. Zde Magdalena vydávala svá díla, pořádala „ženské dýchánky“ a učila mladé dívky vařit. „Mladé dámy si ji oblíbily, pak ji zvaly na svatbu a často ji žádaly, aby jim vystrojila hostinu,“ dodává Eva Kolářová. Magdalena Dobromila zemřela 5. srpna 1845. „Její největší přínos tkví v šíření národního uvědomění v ženském měšťanském prostředí. Pomocí své Domácí kuchařky cíleně rozšiřovala mezi ženami český jazyk,“ uzavírá Kolářová.
Vybrané recepty Magdaleny Dobromily Rettigové
Polévka ze zemčat (brambor)
Oloupá se pro 6 osob dvanáct prostředních zemčat, a pokrájejí se na lístky, nechají se buď na pokrájeném čerstvém hovězím loji, neb na čerstvém másle s pokrájenou cibulkou hezky do zlatova usmažit, pak na ně nalij 4 žejdlíky dobré hovězí polévky, a nech je do měkka rozvařit, pak je rozmačkej, rozmíchej a proceď. Zatím oloupej zase 12 malých, pěkných stejných kulatých zemčat, a pokrájej jen na stýblo tenké koláčky, a opět je buď na loji neb novém másle do zlatova vysmaž, dej je do mísy polévkové, polévku okořeň květem a nalij na zemčata. Kdo tuto polévku trochu hustější míti chce, může zemčata, dříve než na ně k rozvaření polévku nalije, dvěma kávovýma lžicema pěkné mouky poprášit, a ještě trochu smažit nechat, pak teprv polévku na ně nalít a dále s rozmícháním, jak prv psáno, pokračovat.
Dušené koroptve
Dobře očištěné, trochu osolené koroptve dej na rendlík, dej k nim kousek slaniny, tymián, bobkové listí, cibuli, hřebíček, zázvor a pepř, též kousek másla, pak k tomu dej kus telecího masa a ty pupičky a jatýrka. Nech to všecko do tmava dusit, pak na to nalej jako na kachnu tři díly polívky, jeden díl octa, nech to vařit, pak vyndej to telecí maso, ty jatýrka a pupičky, usekej vše drobince se zelenou petrželkou, kaprlemi a citronovou kůrou, koroptvičky vyndej na jiný rendlík, tu omáčku připraž červenou jíštičkou, proceď na koroptve, dej tu sekaninu k tomu, a tak to nech ještě povařit; pak oblož věnec z máslového těsta pěkně okolo, a dej na stůl. Též se může kousek brunátně praženého a kousek bílého cukru dáti.
Omáčka koprová
Dej do hrnečka hovězí polévku a vinný ocet vařit, když se to vaří, dej do toho drobnince pokrájený kopr, do jiného pak hrnka kousek nového másla, mouku, kyselou hustou smetanu a jeden neb dva žloutky, dobře to rozmíchej, pak s tou koprovou polévkou zakloktej, nech ještě trochu povařit, a tak jest hotová.
Zapálené jídlo
Utři čtvrt libry másla, vraz do něho 10 žloutků, čtvrt libry tlučeného cukru, čtvrt libry utřených i s kůrou strouhaných mandlí, dvě lžíce aráku (pozn.red. alkohol), míchej tím asi půl hodiny, dej k tomu s půl citronu drobné pokrájené kůry, pak k tomu dej po šesti bílkách tuhého sněhu, ještě to zamíchej, vymaž formu máslem, vylož ji pokrájenou pomerančovou kůrou, vlij to do ní, nech to hodinu v páře vařit, pak to i s vodou do trouby na chvilku postav, aby to po vrchu ztuhlo, vyklop polej arákem, a za dveřmi to hořícím papírkem zapal, nes tak v plamenu na tabuli. Všecka v páře vařená jídla se podobně buď arákem, neb vinným lihem polít a před dveřmi zapálit mohou. Nepřidá to však chutě, a protož to také neschvaluji, leda kdo by toho zvláštní milovník byl.
|
Vložil: Markéta Vančová