Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Vánoce 2017

Vánoce 2017

Co se děje v době adventní a vánoční v Česku

Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

V Litomyšli bude koncert pro neslyšící Markétku. Smetanova Má vlast na podporu neslyšícím dětem

05.12.2017
V Litomyšli bude koncert pro neslyšící Markétku. Smetanova Má vlast na podporu neslyšícím dětem

Autor: T Production CZ, spol. s r.o.

Popisek: Markétka

5. listopadu uběhlo přesně 135 let od chvíle, kdy bylo poprvé uvedeno dílo Bedřicha Smetany - Má vlast. Vše se odehrálo před zraky již neslyšícího autora v Paláci Žofín v Praze. Na den přesně a na tom samém místě, bylo odstartováno turné Bedřich Smetana - Má vlast - 135 let od uvedení. První dva galakoncerty s charitativním podtextem - Pomáháme neslyšícím dětem, skončily fantastickým, několikaminutovým potleskem ve stoje.

Dirigent Petr Chromčák, bezprostředně po prvním koncertě: „Pořád je to pro mne sen, děkuji produkční firmě, že jsem dostal důvěru a já mohl dirigovat Mou vlast na Žofíně při příležitosti 135. výročí od premiéry. Budu neskromný, poprvé a naposled : Porazili jsme světově proslulého dirigenta Daniela Barenboima a Vídeňské filharmoniky srdcem..." Nutno podotknout, že dirigent Petr Chromčák měl na mysli zahajovací koncert letošního Pražského jara...

A jak vnímali první galakoncert na Žofíně někteří návštěvníci?

David Kraus, zpěvák: „Po sérii jazzových a rockových koncertů jsem si dal Smetanu. Na den přesně 135 let od premiéry na Žofíně, kde byla i tenkrát. Můžu vám říct že to byl z těch všech koncertů ten nejlepší. Hudba mě dojala a zároveň nabila a ještě ve mně posílila vlastenectví. Má vlast je úžasné dílo a bylo krásně zahráno. Celá tahle obnovená premiéra je podle mě výbornej nápad. Ještě bude pár koncertů po Čechách tak jestli jste někde poblíž určitě jděte protože budete mít husinu !!! Bravo Bedřichu!!!"

Marie Tomsová, moderátorka: „Prožili jsme nádherný večer, všichni byli skvělí. Syn pravil, že je to "mazec" a babička byla šťastná. Ještě jednou děkujeme za nádherný zážitek a hluboko smekáme."

Pavel Pásek, filmový producent: „Byl jsem v očekávání, jak se tohoto díla zhostí Severočeská filharmonie Teplice. A musím říct, že jsem odcházel velmi překvapen a nadšen. Fantastické."

PhDr. Jiří Vejvoda, člen Rady Českého rozhlasu: „Před 135 lety, 5.11.1882, poprvé zazněla v ucelené podobě Má vlast. Tak jako dnes, Léta páně 2017, jí slyšel celý Palác Žofín. Jen její autor jí pouze viděl. I proto mají letošní koncerty charitativní rozměr. Dirigent Petr Chromčák přiměl Severočeskou filharmonii Teplice, hrát vášnivě i vroucně."

Iveta Aman, sopranistka: „Krásný koncert a nevšední zážitek. Atmosféra byla skvělá. Všude byla cítit přítomnost Bedřicha Smetany"

Jaroslav Svěcený, houslový virtuos: „Byl jsem po delší době na koncertě, na kterém jsem sám nehrál. Užíval jsem si to báječně. Má vlast v podání Severočeské filharmonie Teplice pod vedením Petra Chromčáka byla zahraná velmi spontánně, od srdce. Velmi jsem si koncert užil."

Krásy českých zemí

Bedřich Smetana začal psát cyklus symfonických básní, oslavujících krásy české země, na podzim roku 1874, kdy byl již částečně neslyšící. Již během psaní první skladby Vyšehrad, ohluchl úplně. Ztráta sluchu se nepodepsala na jeho chuti do další práce. V roce 1874 zkomponoval ještě Vltavu a v roce 1875 básně Šárka a Z českých luhů a hájů.  Tři roky se pak Smetana tematice české národnosti nevěnoval a zbylé opusy Tábor a Blaník, dopsal v roce 1879.

Vše najednou

Jednotlivé opusy tohoto cyklu byly sice uváděny postupně, ale souborné dílo Má vlast však mělo premiéru až osm let po napsání první symfonické básně Vyšehrad. Již zcela hluchý Bedřich Smetana uvedl kompletní cyklus šesti symfonických básní  5. listopadu 1882, v pražském Paláci Žofín. Toto své vrcholné však už víckrát neviděl. Umřel o dva roky později v obci Jabkenice, která ho inspirovala k napsání poslední symfonické básni Z českých luhů a hájů.

Vyšehrad

Smetana vidí postavu mythického pěvce českého Lumíra počínajícího a končícího svou epopeji o starobylém hradě Vyšehradu mocnými harfovými akordy: jako hrad vznikl za prvých českých pohanských vládců, jak v době svého rozkvětu v jeho síních panoval hlučný život, turnaje, soudy a slavnosti, jak pak zápasy, boje a války v Čechách zuřily a Vyšehrad zanikl. Zůstaly pouze trosky hradu, na nichž pěvec  Smetanův svou píseň končí.

Vltava

Dva praménky vytryskují v lesích šumavských a hbité jejich vlnky v jedno splývajíce, vyrůstají v říčku Vltavu, jež plyne temnými bory, z nichž zaznívají lesní rohy vesele zvoucí k honbě; plyne svěžími nivami, odkud křepká hudba oznamuje tanec a svatební veselí. Za noci při měsíční záři rusalky a víly tančí svůj rej na lučinách i vlnách, v nichž opodál odrážejí se staré hrady, svědkové dávné slávy rytířské i válečné. Ve svatojanských proudech šumí Vltava vodopády, prodírá se skalními stěnami a tříští své vlny o balvany. Odtud splynuvši ve volné řečiště, velebným proudem valí se ku Praze,  kde ji vítá starobylý Vyšehrad. Zde Vltava v největší síle a mohutnosti uniká zraku do nedohledné dálky.

Šárka

Šárka, zklamaná v lásce, přísahá pomstu celému mužskému pokolení, s nímž její družky vedou boj na život a na smrt. Proti nim vyjíždí Ctirad se svou družinou; daleko je slyšeti jeho veselý průvod. Náhle zazní srdcelomný nářek, po jehož stopě Ctirad najde dívku ke stromu připoutanou. Je to Šárka, jež se lstí dala spoutati. Ctirad jest jat touhou po krásné dívce a vyprostí ji z pout. Jeho družina rozloží se kolem a oddá se bezstarostnému veselí, prozpěvujíc až do noci. Teprve když jsou všichni znaveni a zpiti, ustává hluk a vše upadne v tvrdý spánek. Šárka dá rohem umluvené znamení, načež její družky se všech stran přichvátají a přepadnou spící družinu Ctiradovu. Dívky pobijí překvapené a nic netušící muže, čímž byla pomsta zrazené Šárky dovršena.

Z českých luhů a hájů

Za krásného letního dne stojíme v širém kraji českém, jehož květná zdoba, čilý ruch a vonné ovzduší, unášejí ducha v nadšené rozechvění. Z obecného plesu vyniká svěží a prostý ohlas venkovské spokojenosti. Oddychujíce se od hluku lidského, vstupujeme do stinného klidného háje. Lehounkým vánkem šelestí větev po větvi, až celý širý háj ozývá se šuměním, s kterým slévá se ptactva švitořivý nekonečný ples. V tento hymnus přírody zaznívá z odlehlého hvozdu snivý zvuk lesních rohů. Mocnější zadutí větru přerývá velebný tento klid, co chvíli zanášejíc k našemu sluch zvuky bujného veselí lidského. Zvuky ty rychle se přibližují. Za chvíli obklopuje nás radostná slavnost vesní: tancem a zpěvem raduje se životu český lid a jeho blaženost šíří se úrodnými nivami podobou české národní písně.    

Tábor

„Kdož jste boží bojovníci!“ Tak rozléhal se po celém křesťanském světě zpěv bratří husitských, vycházející z hradu jejich na Táboře. Tam založili sobě pevné sídlo, aby bylo záštitou bojovníků jejich, ohniskem svobody, semeništěm víry jejich. Nadšený zpěv rozplameňoval Tábority k udatnosti, když měli vydati se do boje za své veliké přesvědčení, ale dodával jim též zbožné důvěry, že svatá věc jejich jistě zvítězí. Ale i v samém  rozeplání nejhroznějšího boje zazníval nepřátelům na postrach zpěv jejich, hlásající, že nevzdají se přijaté pravdy boží, třeba za ni měli umříti.  

Blaník

Hrdinové ze slavných bojů husitských odpočívají v tichém nitru dumavého Blaníka, čekajíce času, kdy opět bude jim chopiti se meče. Nad nimi vrchol Blaníka jasně se zelená a pastýři obcházejí se skotačivými stády – klidná ta krajinka netuší, co skrývá se v její hloubi. Však na zemi českou doléhá svízel po svízeli, již odnikud nepřichází jí pomoc: tu procitají ze sna rekové blaničtí, chápou se své staré zbroje a z otevřené hory vystupují na zemi, přinášejíce spásu. S nimi vrací se dávno ztracené blaho a novým leskem září sláva vší země české.

Pomoc neslyšícím dětem- Markéta J. - Litomyšl

Maminka Markétky píše: „Markétka se narodila před šesti lety. Během těhotenství nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo miminko narodit nemocné. Zhruba v půl roce jsme si začali všímat, že si Markétka cíleně nebere hračky do ruky a kouká se jakoby za nás. Po sérii vyšetření bylo zjištěno, že naše holčička nevidí a neslyší. Nemusím zde asi psát, kolikrát jsme leželi s Markétkou po různých nemocnicích a kolikrát  měla anestezii. Celé tři roky trvalo než nám byla sdělena diagnóza Zellwegerův syndrom. Mysleli jsme si, že už nic horšího být nemůže. Po dalším podrobnějším vyšetření byla zjištěna peroxizomalní vada. Markétka nechodí a vidí pouze zbytky světla. Chtěli bychom jí proto pořídit kočárek STINGRAY R82 a stimulační pomůcky pro zrak. Přestože pro celou rodinu je péče o Markétku náročná, je to naše sluníčko a snažíme se, aby měla radost ze života. Předem moc děkujeme těm, kteří nám na pomůcky přispějí.“ 

Zdroj: Tisková zpráva

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .

Vložil: Štěpán Cháb

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace