Nadšenci z Trstěnic šíří nadšení kolem sebe. Milují staré věci a přejí si jejich zachování pro další generace
11.06.2017
Foto: pardubickykraj.cz
Popisek: Setkání tesařů u polygonální stodoly z konce 17. století
Základ Spolku archaických nadšenců tvoří převážně rodina Kmoškových z Trstěnice. Je to osm lidí, ale mají hodně příznivců a příležitostných pomocníků. Spolek vznikl před deseti lety. Milují staré věci a přejí si jejich zachování pro další generace. Dosud se zabývali hlavně opravami menších kapliček. Připravují i různé akce, ve kterých se návštěvníci dovědí mnoho už zapomenutého z naší historie. Nyní si vzali větší sousto, opravu polygonální stodoly z konce 17. století. Na počátku června u stavby proběhlo setkání tesařů.
Spolek archaických nadšenců pozval první červnový víkend své příznivce ke statku v Trstěnicích č. p. 65 (u Litomyšle). Na vedlejším pozemku původně stála stodola, ale ta už zanikla. Sloužila obyvatelům statku převážně k uskladnění nevymláceného obilí a později tam v zimě mlátili obilí cepy. Od loňského roku zde vyrůstá 'nová' stodola. Je přemístěna z vesnice Čistá a není to stodola ledajaká. Je to roubená polygonální stavba z roku 1697. Původní je zachováno jen roubení, střecha bude celá nová, to je vazba a krytina z nových došek.
Zájemci si o tomto víkendu na setkání tesařů mohli vyzkoušet ledacos. Například hoblování fošny, ale i zpracování hlíny šlapáním, aby vznikl mlat, tedy hliněná podlaha ve stodole. Všechno bylo dříve vyráběno velmi jednoduchými technologiemi, ale zároveň bylo vše velmi náročné na čas a lidskou ruční práci. Jak pojmenovat práci nohou na mlatu, že by práce nožní? Polygonální stodola je unikát a první větší stavba, které se Spolek archaických nadšenců ujal. V loňském roce zahájili práce a byla přemístěna roubená, tedy spodní část stodoly. Nebyla to snadná přeprava. Veškerý materiál byl rozebrán v Čisté a uložen přes zimu do krytých prostor, aby nedoznal újmy na zdraví dřeva. Na jaře následoval převoz 'součástek', znovupostavení a oprava roubené části.
Pardubický kraj má zájem na zachování lidových tradic, proto přispěl v roce 2016 finanční podporou půl milionu korun. Finanční pomoc a materiál poskytly i některé obce z blízkého okolí. V letošním roce spolek obdržel od kraje stejnou částku, určenou na celkovou rekonstrukci střechy, která musí být zhotovena z nového materiálu. V současné době stojí již vazba střechy a na ní je světle hnědá plachta, která nyní chrání spodek před vlivy počasí. Zůstane zde a na ni budou narovnány podle původní technologie došky. Žito na došky roste nyní na vedlejším políčku. Je pořádně vysoké, ztratila bych se v něm. Paní Lenka Kmošková je na 'novou stavbu' v režii svých synů a manžela patřičně hrdá a sdělila mi následující informace: „Žito se musí sklidit podle původní technologie, tedy posekat kosou, v panácích nechat na poli proschnout, a pak ve stodole vymlátit obilí cepem. Potřebujeme nepolámanou žitnou slámu, ze které budou vyrobeny slaměné došky.“
Vyjadřuji poděkování a obdiv skupině lidí, kteří nelitují své práce a chtějí pro nás a pro další generace zachovat krásné věci. Je určitě působivější, když se děti přijedou podívat do skutečné stodoly, než když si prohlížejí jen obrázky ve škole. Stodola ještě není dokončená, ale už teď voní starými časy, dřevem, hlínou a slámou. Nenapodobitelná vůně a atmosféra. Prožitek, který nás může napojit na naše předky a poskytnout nám v době internetu příjemný pocit 'spadnutí z větve na zem'.
Hana Štěpánová, radní pro regionální rozvoj, evropské fondy a inovace
Komerční tisková zpráva
Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .
Vložil: Redaktor KL