Bývalí „pétépáci“, ti, co byli za komunistů politicky nespolehliví, se sešli v Pardubicích. Kraj je podporuje

Foto: Pardubický kraj

Popisek: Ze setkání bývalých PTP v Pardubicích.

Výroční schůze členů Okresního klubu PTP (pomocných technických praporů) Pardubice se konala tento týden odpoledne v Hudebním sále Pardubické radnice. Náměstek hejtmana při té příležitosti zmínil novodobý fanatismus, týkající se islámu. „Pétépáci" se mimochodem letos dočkají odškodnění za křivdy způsobené komunistickým režimem.

Vedle zástupců Konfederace politických vězňů a Armády ČR se setkání zúčastnil i 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. „Mám obrovský respekt k životní zkušenosti, kterou prošli. Je to generace, která byla konfrontována s fašistickým i komunistickým fanatismem. I když dnes žijeme v období svobody, čelíme problémům s fanatismem islámským i protiislámským. Zásadovost bývalých takzvaných pétépáků je inspirativní,“ připomněl dnešní roli bývalých příslušníků PTP Roman Línek s tím, že si váží toho, že členové svazu PTP chodí do krajem zřizovaných středních škol a besedují s mladou generací.

Pardubický kraj jejich činnost podporuje, a to i finančně

Pomocné technické prapory (PTP) či Vojenské tábory nucených prací (VTNP) byly útvary Československé lidové armády, které v letech 1950–1954 fungovaly pro internaci a převýchovu tzv. politicky nespolehlivých osob, podléhajících tehdejšímu brannému zákonu.

Důležitým důvodem jejich vzniku bylo i zajištění levné pracovní síly pro vybraná hospodářská odvětví a odvedenci navíc byli pro armádu zdrojem nemalých příjmů. Byly také nástrojem perzekuce a pracovního vykořisťování nepohodlných osob. 

Díky PTP také mohli, jak se píše na portálu politictivezni.cz, být tito vojáci, považovaní za nespolehlivé, izolováni od bojových útvarů, což se armádnímu velení v předvečer očekávané války zdálo být nutným opatřením. PTP tak byly prostředkem perzekuce a pracovní exploatace i těchto nepohodlných osob.

Fungování PTP nemělo oporu v československých zákonech a mezinárodním právu. Existence pomocných technických praporů byla v rozporu s platným branným zákonem č. 92/1949 Sb., který dovoloval využití vojáků v činné službě k pracovní činnosti jen za mimořádných podmínek a to pouze dočasně. Branci považovaní za politicky nespolehlivé však trávili polde portálu politictivezni.cz v PTP celou svou vojenskou službu a často i mnoho měsíců po jejím skončení. Platné zákony navíc dovolovaly klasifikovat vojáky pouze na základě zdravotních kritérií, nikoliv politických, která ale byla v případě tzv. politicky nespolehlivých dokonce upřednostňována.

Pomocnými technickými prapory prošlo podle odhadu historika Jiřího Bílka okolo 60 000 mužů, z nichž okolo 25 000 mělo politickou klasifikaci „E". Přesné číslo však dnes již určit nelze například proto, že v jednotkách PTP byly politicky nespolehlivé osoby promíchány se „spolehlivými" odvedenci kategorií „Cj" a „Cd". Odvedenci pracovali zejména v dolech, ve stavebnictví, na vojenských stavbách a v zemědělství.

Loni vláda řešila odškodnění pro PTP

V Loňském roce mimochodem vláda schválila, že příslušníci vojenských praporů nucených prací se dočkají odškodnění. Budou moci žádat o jednorázový příspěvek ke zmírnění křivd, které jim způsobil komunistický režim. Ministerstvo vnitra předpokládá, že náklady na odškodnění budou asi 25 milionů korun. Příspěvky se vyplatí z rozpočtové rezervy.

Novela bude přiznávat jednorázový příspěvek bývalým příslušníkům vojenských táborů nucených prací i za dobu, kdy byli zařazeni v technických praporech. Příspěvek dostanou v případě, že v nich působili bezprostředně po zařazení ve vojenském táboře nucených prací. Žádost bude možné podat do 31. března 2015.

Vložil: Lucie Bartoš