Tati, budeš zase na šrot, až budeš mít novoroční projev? Silná slova proti Zemanovi, jenže jen anonymně u počítače... Chtěli jsme s organizátory petic mluvit, takhle jsme dopadli

Foto: Facebook

Popisek: Úvodní obrázek facebookové iniciativy„Zemane, Vánoce nám kazit nebudeš!“

Pár kliknutí na internetu nic nestojí a dělat „machra" je docela zábava. Na sociální síti se různé skupiny, komunity a události množí jako houby po dešti. Proti prezidentovi i pro něj je jich například nepočítaně, mnohdy jde jen o jakési alternace bez větší odezvy. Nebo máme od novodobých občanských „hrdinů“ čekat, že skrze sílu Facebooku prosadí masivně svůj názor a změní mínění veřejnosti? Čtěte, jak jsme se pokoušeli oslovit některé z nich.

Organizovat události pomocí Facebooku, tedy zapojovat úplně neznámé lidi a mnohdy snaha sehnat jich co nejvíc, ať jde o kohokoliv, se stalo jedním z internetových fenoménů dneška. Ať jde o akci skutečnou, kdy se lidé sejdou na konkrétním místě, nebo virtuální, kdy spojenectví projeví jen kliknutím myší na příslušné tlačítko. Někteří ovšem ani sami nevědí, co pak s akcí dělat.

Pro samé žbrblání skutek utek`

Příkladem je stránka založená občanem z Pardubic na 26. prosince „Zemane, Vánoce nám kazit nebudeš!“,  jejímž úvodním obrázkem je nepovolená reprofotografie z televizní reklamy na Kofolu, kde se původně holčička ptá tatínka: „A tati, a bude mít ty velký zahnutý zuby nahoru?” Zde je ovšem místo děvčátka prezidentská dcerka Kateřina Zemanová, která se ptá: „A tati, budeš zase na sračky, až budeš mít novoroční projev?“ A tatínek Zeman odpovídá: „To víš, že budu, Kačenko." Slovo „sračky“ již autor od doby vzniku změnil na „šrot“, o čemž se poradil na stránce s veřejností.

Reakce na jeho iniciativu jsou různé, přesto byl jedním z několika organizátorů protestních akcí proti Miloši Zemanovi, který byl přímo osloven pro možnost vyjádřit se osobně a zodpovědět dotazy čtenářů a redakce ParlamentníchListů.cz.

Přestože někteří organizátoři demonstračních aktivit tvrdili, že média jsou prozemanovská, nikdo je neoslovuje přímo, některá dokonce publikují nesmyslné konspirační teorie, komunikace s dotyčným občanem je totiž důkazem o naprostém opaku.

Trpělivost růže přináší? Jak komu

Možnost rozhovoru mu byla nabídnuta během pátku. Přestože komunikace byla dosti dlouhá, k ničemu nevedla. Redakce posléze zjistila, že „vyhlašovatel" asi jen považuje za velkou srandu informovat veřejnost na stránce své události o tom, že si píše s novinářkou. Tam se i radil, jak má v tomto zábavném dialogu pokračovat. „Musím se zeptat nadřízených v CIA, zda mi tuto aktivitu jako imperialistická rozvratná organizace povolí. To víte, všechno stojí peníze a někdo to zaplatit bude muset. Leda, že byste to přeplatili a já bych dělal dvojitého agenta. To víte, jako agent protiruských sil, bránících demokracii a svobodu, pracuji teprve krátce, nerad bych si udělal škraloup na své budoucí kariéře. Zatím s pozdravem Buldok,“ snažil se o humor hned v první reakci na seriózní mediální oslovení a lidí na Facebooku se hned ptal: „Co vy na to, jak pokračovat?“

„Pokračování nebude, už se ti neozvou,“ odhadoval v komentářích jakýsi David M. Ozvali. Opět slušně, korektně, s prosbou o přímé vyjadřování a s tím, že pokud nemá zájem odpovědět, i to je možné brát jako odpověď. „Právní oddělení už zaujalo spíše souhlasné stanovisko a nižší nadřízení se vyjádřili zatím neurčitě tak 50 na 50. To víte, nerad bych si šlapal po štěstí v tak dobře rozjeté kariéře agenta, co kdybych nějakým nedopatřením prozradil informace, které by očistily Rusko a Čínu od anektování cizích území,“ píše a okamžitě svou odpověď zveřejňuje na Facebooku ostatním. Respektive celou soukromou komunikaci, kterou ani jedna ze stran dialogu neodsouhlasila ke zveřejnění.

Sociolog: Autor je vůl

„Autora, který publikoval komunikaci s redaktorkou, bych prostě ignoroval, je to vůl,“ vyhodnotil pro ParlamentníListy.cz sociolog Vojtěch Bednář.

Novináři mají ovšem trpělivost a chtějí férově dát šanci do té míry, aby si byli jisti, že pro možnost rozhovoru publikovaného čtenářům ParlamentníchListů.cz udělali maximum a bez předčasné negace či ignorace respondenta. Poté, co ani po položení dotazů, které by čtenáře mohly zajímat a kde by měl prostor osvětlit více o sobě, svých motivacích, důvodech angažovanosti v protizemanovských akcích, nakonec po několika pokusech domluva nikam nevedla, byl upozorněn na neetičnost svého jednání (publikováním neveřejné korespondence před zahájením vlastního rozhovoru), bylo mu poděkováno a komunikace ve vší slušnosti ukončena.

Stisk tlačítka ještě není občanský aktivismus

Občan z Pardubic tím podle sociologa mimo jiné potvrzuje fakt, že u mnohých nejde o skutečný občanský aktivismus, ale prostě jen o srandu a zřejmě jen povrchní trávení času na Facebooku, aby se nenudili. „Nestavějte se k těm akcím jako k něčemu závažnému, pro většinu takzvaných organizátorů je to zábava, kterou mohou udělat snadno a jednoduše. Navíc si myslím, že většina z nich podobné věci nedomýšlí dál než za stisk tlačítka ´Vytvořit skupinu´,“ říká sociolog Bednář.

Sklapnou podpatky, když ťuká policie

Jako klasický příklad nedomyšlenosti hrdinství a rádobypoutavosti na Facebooku připomíná sociolog Bednář mimo jiné kauzu „roztahovaček“, tedy stránek, na kterých se začaly bez vědomí dotyčných dam shromažďovat jejich fotografie ze soukromí. Byly na nich v kalhotkách, s hlubokými výstřihy a podobně. První Pražské roztahovačky, které získaly přes 16 tisíc lajků (označení tlačítkem „To se mi líbí“), byly nakonec zablokovány a slečny podaly na jejího autora trestní oznámení. „Poté, co o těchto stránkách referovala TV Nova, začaly spontánně vznikat desítky dalších. Za jejich autory, klučiny, pak chodila policie a oni se moc divili, jak je to vůbec možné,“ připomíná Vojtěch Bednář.

Skupiny na Facebooku jsou podle sociologa každopádně skvělý nástroj k podpoře sociálních hnutí a občanského aktivismu. Jsou ale skutečně jen nástroj. „Většina uživatelů Facebooku jeho fungování ve skutečnosti nerozumí. Neví, jak pracuje. Skupiny a protestní stránky vnímá jako něco symbolického, nezávazného. Něco, čím dává svůj souhlas s nějakou myšlenkou najevo pouze symbolicky. Lidé také předpokládají, že ve skupinách - a vůbec na sociálních sítích - panuje demokracie ve smyslu rovnosti práv. To ale vůbec není pravda,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz.

Styl komunikace občana z Pardubic s představitelkou médií tomu rovněž napovídá. Stejně jako jeho na Facebooku často ventilovaný dobrý pocit z toho, jak se zbavuje trollů na své stránce a ostentativně je dává všanc všem ostatním. Člověk, který tak poukazuje ne neetičnost hlavy státu, se tak - dokonce v několika směrech - neetičnosti dopouští sám.

A když dostanou prostor, strčí hlavu do písku?

Zcela opačný projev komunikace lze přičíst Janu Němcovi, autorovi manifestační petice za odvolání prezidenta a spolupořadatele akce „Sto tisíc podpisů na Hrad“, který je radním v Pardubicích, s nímž uveřejnily korektní rozhovor ParlamentníListy.cz. Politik sám jej shledal v pořádku a regulérně sepsaný.

Někde „mezi občanem z Pardubic a Janem Němcem“ je styl vztahů s médii ze strany Martina Přikryla. To je organizátor demonstrace s červenými kartami 17. listopadu na Národní třídě, které se mělo osobně zúčastnit podle různých odhadů kolem 5 - 15 tisíc lidí. A také je spolupořadatel akce „Z Václaváku na Hrad“, během níž bylo 1. prosince zástupci prezidentské kanceláře předáno sto tisíc podpisů za odstoupení Miloše Zemana z úřadu prezidenta.

Jeho akce byla jakousi výjimkou co do hodnocení úrovně a dopadu událostí, iniciovaných z Facebooku. Možná právě i nečekaný úspěch akce, iniciované zejména ze sociální sítě, který přerostl ve skutečnou demonstraci hodnou pozornosti, vedlo některé ke konspiračním teoriím, že jsou tyto aktivity financovány americkou ambasádou, jak bylo zveřejněno například na serveru Aeronet.cz.

Ovšem i Martin Přikryl pak překvapivě uhnul z možnosti odpovědět na přímé dotazy redakce, přestože ParlamentníListy.cz byly naopak tím médiem, které mystifikaci o organizování demonstrací Američany na svých stránkách vysvětlilo, dokonce doložilo prohlášením od několika oficiálních zdrojů. „ParlamentnímListům.cz žádné vyjádření neposkytnu. Není to nic osobního, prosím o pochopení,“ reagoval ovšem slušně.

Verdikt pro Facebook. Manipulace? Ano

Příchod nového nástroje, jakým je v tomto případě například sociální síť Facebook, může někdy vést k velkým změnám, souhlasí obecně sociolog Vojtěch Bednář. „Třeba studentské protesty ve Francii v 80. letech byly možné zejména proto, že se svolávali s využitím technologie Minitel,“ uvádí ParlamentnímListům.cz příklad a k otázce, zda mohou razantně ovlivnit a zvrátit veřejné mínění, podotýká: „Ale určitě by se neměly přeceňovat.“

Pokud lidé svolávají protesty, a pokud se jich účastní, dělají to podle něj prostě proto, že to dělat chtějí. Kdyby neexistoval Facebook, našli by si jiné médium To, co odlišuje nefunkční skupinu s mnoha příznivci od opravdového hnutí, je zaangažování účastníků. „A v tom je Facebook nevinně. Mimochodem v takzvaném ´arabském jaru´ byl nejdůležitější sociální sítí Twitter, protože na rozdíl od Facebooku je mnohem těžší ho kontrolovat,“ dodává sociolog Bednář.

Všechna rizika, která jsou s těmito nástroji spojena, jsou daná tím, že jsou pro nás zkrátka stále příliš mladé. „Neumíme je používat, nerozumíme jim a mnozí z nás netuší, co vše se za nimi může skrývat. Díky tomu je možné je zneužít třeba k manipulování s lidmi, nebo také například jako zdroj informací pro trestnou činnost, kdy většina poškozených vůbec netuší, jak je možné, že se stala obětí,“ shrnuje s tím, že jsou však dočasné jevy dané tím, že se s tou technologií zkrátka učíme zacházet. „V tomto procesu se samozřejmě najde řada naivních lidí, kteří uvěří něčemu, co se ukáže jako podvod a faleš, a řada podvodníků a zločinců, kteří ji využijí. Ovšem s telefonem je to přeci podobné,“ připodobňuje na závěr pro ParlamentníListy.cz.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Lucie Bartoš