Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Profesor Šíma na akci Svobodných: Euro je past pro stamiliony lidí

02.05.2014
Profesor Šíma na akci Svobodných: Euro je past pro stamiliony lidí

Autor: Hans Štembera

Popisek: Ilustrační foto

REPORTÁŽ Proč Evropská unie není motorem prosperity? Tuto otázku rozebíral ekonom, vysokoškolský profesor a rektor vysoké školy Cevro Institut Josef Šíma. Do pardubického Congress Centre v AFI Palace ho pozvala Strana svobodných občanů v rámci pravidelných přednášek a besed pro veřejnost.

Na tři desítky posluchačů vyslechly pohled profesora na euro, ztížené podnikání v naší zemi, kroky bankéřů k poškozování měny, ale i důležitost snížení objemu peněz, které stát přerozděluje. Podle Josefa Šímy mají být hlavními hráči na trhu podnikatelé, nikoliv politici.

„Nikdo totiž neutrácí cizí peníze tak opatrně jako vlastní. Jestliže chceme, aby lidé jezdili, nesmí se zdražovat benzín, kdo by pak kam jezdil? Pokud stát hází klacky lidem pod nohy, ztěžuje jim start podnikání, budou raději doma,“ vysvětlil Šíma a podotkl, že je nutné snížit objem financí, které stát přerozděluje. Dle jeho slov je vláda bezedná díra, kde lze utopit cokoliv a kdykoliv, a dříve byl rozpočtový deficit sprosté slovo. „Prostě, když neměli, tak neutráceli, dnes utratíme desetkrát víc, než máme, a necháme dluh sto miliard,“ pokračoval Šíma.

Video lákající do Evropské unie byla propaganda

Zdůraznil také, že jsme na 126. místě na světě ve velikosti vlády. „Sto dvacet pět zemí má menší vládu, než je ta naše. Doufám, že přijde někdo, kdo se bude ptát, kam jsme to došli? Někdo musí do diskuze vnášet klasickoliberální tradici. Doufám, že to budou Svobodní,“ řekl rektor Cevro Institutu a upozornil, jak těžké je v České republice začít podnikat. Podle průzkumů je údajně 91 zemí, ve kterých to jde snadněji. „Vize svobody je podnikání bez státní licence,“ myslí si Šíma.

Zanedlouho došlo na Evropskou unii. „Jsme její součástí a teď pořádně nevíme, proč tam jsme a co tam máme dělat. Pusťte si někdy video před vstupem do Evropské unie, to je čistá propaganda. Tam se usmívají řečtí zemědělci, španělští podnikatelé a lidé září štěstím, jak se staví školy a opravují silnice,“ řekl dále Šíma a pustil se i do eura.

Euro je společná past na lidi

„Euro je společná past na lidi. Je klíčové, aby co nejvíce lidí koukalo politikům pod prsty,“ vysvětlil profesor a podotkl, že je tak mnohem méně čitelnější chování bank a bankéřů, kteří mohou společnou měnu poškozovat. Obrazně popisoval, jak dříve stál člověk před kopcem v Německu, kde byla bankovka mající pár nul. Hned za kopcem, v Itálii, měli bankovku s mnoha nulami. Je to právě chováním bankéřů. „Každý člověk, ač neznalec ekonomie, vidí, že za tím kopcem je nějaký problém. Když ale všechno sesypete do jednoho košíku a vidíte jen euro, jak poznáte, že italští bankéři obírají měnu? Najednou nejsme schopni číst v rozvaze banky a říci: Podívejte, kolik miliard bankovek jste natiskli za určitou dobu. To bude mít nějaké dopady, nebude?“ ptal se Šíma.

Zároveň to prý rozvazuje ruce politikům, kteří mohou zvyšovat daně a inflaci měny. Podle Šímy Evropská unie zpočátku šermovala termíny jako čtyři základní svobody, ale při bližším pohledu vidíme, že tomu tak není. Jako příklad uvedl Estonsko, které se po osamostatnění rozhodlo zrušit celní poplatky. „Evropská unie pak řekla, že pokud chtějí vstoupit, musí přijmout evropský sazebník cel. Estonsko vysvětlovalo, že jde o svobodu obchodu a obchodují s celým světem, ale EU jim dalo na vybranou,“ vysvětlil a dodal, že Estonci nakonec ustoupili a zavedli clo.

Při reformách se můžeme inspirovat i ve Švédsku

„Je to příklad toho, k čemu vede politická centralizace. Evropská unie to žádné zemi nikdy nedovolí. Jestliže se pravidla nastaví špatně, může nastat velký problém. A v případě Evropy je to problém třeba sta milionů lidí,“ pokračoval. „Je vždy lepší, když člověk může odejít do jiné země, když se něco nepovede a vybrat si.“ Vyzdvihl také potřebu konkurence jednotlivých právních systémů a upozornil, že v případně společné měny i pravidel už nebude kam jít. „A co se stane s pravidly EU v době krize? Porušují se,“ řekl Šíma.

Domnívá se, že bychom si měli vzít příklad ze vzorů v Evropě. Například Švédsko zprivatizovalo tamní poštu a snížilo přerozdělování financí státem o 15 procent. Podle něj máme možnost ukázat na konkrétní zemi, konkrétní reformu a při vlastních reformách zdravotnictví, důchodů a vzdělávání si vzít inspiraci. Narazil také na zprivatizování mnoha státních služeb.

Peníze jsou příliš důležité na to, aby byly ponechány v rukou vlády

Besedu zahájil svým dotazem předseda krajské organizace Svobodných Petr Musílek dotazem, jak Josef Šíma vidí souvislost mezi fungováním volného trhu a dodržováním zákona, například pokud jde o orgány činné v trestním řízení.

Ekonom Šíma odpověděl: „Klasičtí liberálové říkají, že trhy mají své místo v naprosté většině aktivit, ve výrobě zboží a služeb, ale nepochybnou funkcí státu je poskytování spravedlnosti a ochrany práv. Citoval pak z knihy autora Friedricha Augusta von Hayeka u nás přeložené jako Soukromé peníze: „Historie je jedna dlouhá sekvence inflací vyprodukovaných vládou a ve prospěch vlády. Na základě historické zkušenosti má vláda za úkol dodávat dobré peníze, ale nikdy to nedělá, protože jde o hrozně lákavou možnost, jak vytáhnout lidem peníze z kapsy, aniž by jim tam někdo strkal ruku.“

Ať dělá vláda raději vysavače než peníze

Josef Šíma tvrdil, že peníze nemají být produkt vlády skrze monopol centrální banky, ale mohou být poskytovány na tržní bázi. „Jsou příliš důležité na to, aby byly ponechány v rukou vlády. Kdybych měl vybrat jednu jedinou věc, kterou má vláda dělat, ať jde raději o vysavače než o peníze. Protože když špatně vysaje, vezmeme koště a vymeteme. Ale pokud nám vláda zkazí peníze, tak máme velký problém, protože jsou součástí každé směny tržní ekonomiky a mohou úplně rozvrátit hospodářství.“

Podle Šímy s tím souvisí i poskytování spravedlnosti. Uvedl, že je důležité, aby spravedlnost někdo vymáhal, ale co se stane, pokud tak neučíní? „Co když si napíše pomáhat a chránit, ale nebude to dělat? Jedni tvrdí, že je třeba využít Ústavu a moderní způsoby řízení, což nám dodá kvalitu. Druzí zase, že by bylo potřeba vnést sem tržní princip se zpětnou vazbou, aby měl člověk alespoň na výběr,“ uzavřel odpověď ekonom.

V diskuzi padla otázka také na zkušenosti Slovenska s eurem. Josef Šíma s nadsázkou odvětil, že co by slovenští bankéři provedli s měnou, by bylo mnohem horší. „Jak to, že při takovém objemu vytištěných peněz si ještě nejezdíme pro chleba s vozíky peněz, jako tomu bylo kdysi?“ zaznělo z publika. Podle ekonoma Šímy není ještě spousta peněz utracena. Někteří drží velké množství dolarů. Problém prý nastane, až je budou chtít utratit.

Posluchače zajímal také jeho postoj ke krokům České národní banky a koruně. „Je třeba zpochybňovat systém centrálního poskytování peněz, nikoliv vyčítat bance intervenci,“ odpověděl profesor a dodal, že centrální banka musí v podstatě lhát, nemůže nikdy říci, která konkrétní banka má problémy. To by pro ni mohlo být likvidační.

Zuzana Koulová

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Redaktor KL

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace