Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zlaté ručičky českých rybníkářů. Dřevěné potrubí v hrázi rybníka Skříň na Bohdanečsku vydrželo možná přes 500 let

02.02.2023
Zlaté ručičky českých rybníkářů. Dřevěné potrubí v hrázi rybníka Skříň na Bohdanečsku vydrželo možná přes 500 let

Foto: Pardubický kraj (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: To je ale obr. Dřevěné potrubí po vyjmutí z hráze

Možná se vám zdá neefektivní pokládat do země dřevěné trubky, když jsou ale dokonale zasypané a vlhké, mohou být funkční i po staletí. Jeden takový dřevěný unikát nyní odkryli vodohospodáři při čištění jednoho z největších rybníků na Bohdanečsku.

Při odbahnění a rekonstrukci hráze rybníka Skříň na Bohdanečsku došlo k zajímavému objevu. Pod nánosy jílu i pozdějšího betonu se v hrázi objevila obrovská dřevěná trubka, tvořená vydlabaným kmenem s horní dřevěnou poklicí.

Archeologové chválí

Jednatel Rybničního hospodářství Adolf Vondrka, který je znalcem historie rybníkářství a byl spoluorganizátorem projektu 500 let renesance ve východních Čechách, okamžitě zpozorněl a oslovil archeology Východočeského muzea. Ti zpozorněli také, protože nálezy zachovalých dřevěných potrubí jsou unikátními kousky, které dokazují nejen šikovnost našich předků při opracování dřeva, ale také jejich umění vytvářet vodohospodářská díla tak, aby byla funkční po desítky i stovky let. A to bez betonu a kovu.

Někdy se ovšem může stát, že takový nález je doslova přehlédnut a zmizí znovu pod nánosy zeminy. Adolf Vondrka ovšem zareagoval okamžitě, protože je milovníkem historie a bylo mu jasné, že staré dřevěné potrubí bude chloubou Východočeského muzea. Archeologové za to vodohospodáře chválí, protože možnost studovat práci předků vyjadřuje nejen úctu k jejich práci, ale i zajímavé možnosti využití starých technologií.

 

Adolf Vondrka popisuje objev náměstku hejtmana Romanu Línkovi a řediteli Východočeského muzea Tomáši Libánkovi.

Rybníky se musí čistit

Zatímco jezera vytvořila příroda se samočisticí schopností, rybníky jsou dílem člověka, voda je do nich sváděna uměle a také odtok je kontrolován umělou výpustí. Role rybníku je v krajině neocenitelná. Přestože se totiž část vody v horkých měsících vypaří, do krajiny se pak vrací jako rosa. Navíc rybník z velké části tvoří to, co nevidíme, tedy podzemní voda, to znamená, že rybník bývá propojen se zásobárnami vody například ve studních.

Rybníky sice naši předkové zakládali hlavně za účelem chovu ryb, dbali ovšem i na to, aby v krajině fungovaly jako zásobárna vody. A také se o ně řádně starali, protože přirozené usazování bahna se právě chovem ryb zvyšuje a rybníky je tak třeba čistit, ale také starat se o hráz a přítoky a odtoky vody.

Rybniční hospodářství Lázně Bohdaneč získalo po letech příprav dotaci Ministerstva zemědělství na jeho odbahnění a opravu hráze. Celková hodnota prací je kolem 50 milionů korun. „Teď už se blížíme ke konci dvouletých prací na vyvážení mnoha tisíc tun sedimentů a na jaře by měl být rybník spolu s okolními cestami zase v pořádku,“ sdělil Adolf Vondrka, který zároveň pozval širokou veřejnost na jarní otevření nové naučné stezky Pernštejnskými rybníky, která povede z obce Neratov.

Kde se našlo obrovské dřevěné potrubí

Výpusť rybníka se mnohokrát předělávala, naposledy v roce 1990. Viditelné zůstalo jen potrubí z klasických betonových trubek a nikdo nyní nepředpokládal, že by tu mohlo být ještě něco původního. Ovšem při překopu hráze a rekonstrukci výpusti dělníci zjistili, že obří dřevěné potrubí kvůli jeho velikosti a váze v hrázi zůstalo, dřívější technika si s ním neporadila. Měří asi 8 metrů a hmotnost je odhadována na 1,5 tuny. Naposledy ho stavitelé proto jen ojílovali a zabetonovali a zůstalo uložené v hrázi.

 

Potrubí se skládalo ze žlabu a poklice.

Trochu velký exponát

„Je to nádherný nález, ze kterého mám velkou radost. Určitě budeme nejprve odebírat vzorky k jeho dataci pomoci dendrochronologie, abychom se dozvěděli, kdy to sem bylo uloženo. Nyní se bude také jednat o způsobu uložení a konzervace těchto dřevěných prvků, což právě vzhledem k rozměrům nebude jednoduché,“ konstatoval ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek, který se osobně přijel na nález podívat až na místo.

Východočeské muzeum připravuje na rok 2024 velkou výstavu věnovanou nálezům ze staveb dálnice a dálničních přivaděčů. „Jedna její část se bude věnovat studním a vodním dílům, a do toho by právě tento exponát byl zajímavý,“ doplnil Libánek. Vyjmutí půldruhatunové trubky bude ale ještě zajímavou událostí samo o sobě.

Jak je staré potrubí

Možná jeden z předků těch nádherných dubů posloužil na výrobu unikátního potrubí, odvádějícího vodu z rybníka Skříň. Stáří potrubí nelze na první pohled odhadnout, to odhalí teprve podrobné zkoumání dřeva. „Podobné trubky a dřevěné špunty se používaly od dob zakládání rybníků až do počátku 20. století, takže jejich stáří pohledem nejde určit. Stejně tak to může být stavba předpernštejnská, nebo třeba z 19. století z dob barona Drascheho. Ovšem podle zkušeností na jiných rybnících spíše předpokládáme, že to bude stavba pernštejnská nebo i dřívější,“ vysvětlil své domněnky Adolf Vondrka. Podle něj je potrubí velmi zachovalé, protože k němu nemohl vzduch a bylo stále ve vlhkém prostředí. Pokud by nebylo potřeba v minulosti opravovat hráz, mohlo sloužit svému účelu dodnes.

 

Bohdanečský rybník. Foto Wikimedia Commons / Zp, CC BY-SA 3.0

Bohdanečské rybníky

Rybníky byly málokdy stavěny jako solitéry, ideální pro průtok vody i chov ryb je totiž kaskáda několika rybníků. Nejznámější je třeboňská Zlatá stoka s obrovskými vodními díly, ale menších máme po republice mnohem víc. Šlechta, pro niž bylo řádné obhospodařování pozemků zdrojem bohatství, budovala sofistikované kaskády rybníků v Čechách od 11. století a chov kaprů se stal významnou součástí hospodaření velkých rodů. Vilém II. z Pernštejna přišel na Pardubicko na konci 15. století a zakoupil mimo jiné rozsáhlé pozemky na Bohdanečsku, které již v té době byly zavedeným hospodářstvím. Kaskáda rybníků byla pro tohoto mimořádně zdatného hospodáře dalším zdrojem výnosů z jeho panství.

Rybník Skříň se nalézá asi 3 km západně od městečka Lázně Bohdaneč nebo 1 km severně od obce Neratov v okrese Pardubice. V bezprostřední blízkosti tohoto rybníka se nalézají další rybníky - Rozhrna, Dolní Jílovky, Horní Jílovky, Udržal a Tichý rybník. Rybník byl vybudován jako součást soustavy pernštejnských rybníků v 16. století. Na ostrově rybníka Skříň stávala blatná tvrz Jílovka, která byla chráněna valem s palisádou a příkopem a s břehem spojena dřevěným mostem.

Rybník je v současnosti využíván pro chov ryb. Spolu s přilehlými rybníky Dolní Jílovky, Horní Jílovky, Rozhrna a Tichý rybník tvoří významnou ornitologickou oblast vodního ptactva. Po hrázi rybníka Skříně lemované staletými duby prochází naučná stezka Pernštejnskými rybníky, která seznámí návštěvníky s historií a současností zdejšího rybníkářství a s rozmanitostí přírodních krás.

 

Kolem rybníků Rozhrna, Skříň, Udržal, Trhoňka, Stará i Nová Jílovka a Tichý povede naučná stezka Pernštejnskými rybníky.

Poetická setkání

Kouzlo krajiny v okolí Neratova a Lázní Bohdaneč inspirovalo zřejmě i neznámého autora popisu stezky Pernštejnskými rybníky k tomu, aby dal průchod vzletným slovům:

„V Neratově, přímo u obecního úřadu, začíná 6,8 km dlouhá naučná stezka Pernštejnskými rybníky a pokračuje po hrázích kolem rybníků Rozhrna, Skříň, Udržal, Trhoňka, Stará i Nová Jílovka a Tichý. Naučná stezka seznamuje návštěvníky pomocí informačních panelů s historií a současností zdejšího rybníkářství a s rozmanitostí přírodních krás našeho regionu.

Lesklá zrcadla vklíněná mezi vonné louky, kde krouží moták pochop, stinné lesy a šelestící rákos. Oáza klidu, kterou přehluší snad jen zpěv ptactva či zakáchání kachen z vodní hladiny. V podvečerním šeru ozývá se tajemný hlas volavky a věčný křik racků plujících nad usínající krajinou. V tichých zátočinách loví vydra. Nespočet drobných stružek a potoků, kde na vyčnívající větvi vyhlíží svou kořist ledňáček – modrý drahokam naší přírody.

Na hrázích staleté duby, oživlé rychlými pohyby brhlíka. Krajina vonící po mokřinách a vlahém vzduchu, který se tajemně proplétá rákosem a orobincem. Zrakům skrytá místa, kde rostou vzácné rostliny a žije rozličný hmyz. Ve vodním království baculatí kapři, štiky či vousatí sumci, neméně zajímaví obojživelníci. Měsíční nocí linoucí se chorál žabích hrdélek znějících i několik kilometrů daleko.

Na podzim kachny svištící vzduchem, kamarádské vyprávění, štěkot psů a střelba z pušek, tradiční halali linoucí se večerem. Červánky plující po zhasínající obloze a melodický zpěv drozdů. Barvící se listí bradavičnatých bříz, jasanů, habrů a dubů, které zde pamatují dobu pánů z Pernštejna. Vůně mrznoucího vzduchu a mnoho stop v navátém sněhu. Kachny přešlapující po stříbrem posetém rybníce, poletující vločky usazujících se na teplém zimním kožíšku kun a peří pilichů.

Zde u rybníků Rozhrna, Skříň, Trhoňka, Udržal, Tichý a Jílovky, odehrávají se příběhy, na které člověk jen málokdy zapomíná. To když mělkou vodou, skryt ranní rosou, brodí se srnec, ve vlhkém lese ryje divoké prase nebo jestřáb vyvádí své mladé z rodného hnízda do nelehkého života. Skryt tmou ozývá se hrozivý křik a houkání puštíka a tiché štěkání lišky. Někdy i srdce pookřeje a láskou nadskočí,“ píše se na stránkách obce Neratov – Novinsko. Nádhera, že? Tolik kouzelných míst je v utěšené české krajině, važme si jejich bohaté historie a pečujme o ni s láskou.

Zdroj: Pardubický kraj, Wikipedie, Neratov – Novinsko, oficiální stránky obce, Český rozhlas – Pardubice, Rybarskyrozcestnik.cz

Vložil: Ela Nováková