Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vzpomínky generála Sedláčka a odbojářky Jaryny Mlchové. Pardubice otevřely první Institut Paměti národa

13.04.2022
Vzpomínky generála Sedláčka a odbojářky Jaryny Mlchové. Pardubice otevřely první Institut Paměti národa

Foto: Post Bellum / Barbora Zentelová

Popisek: Institut Paměti národa v Pardubicích

V samotném centru Pardubic se v polovině března otevřel vůbec první Institut Paměti národa v České republice i celé Evropě. Za celým projektem stojí nezisková organizace Post Bellum, která se dlouhodobě zabývá skutečnými a často pohnutými osudy pamětníků 20. století. Nečekejte ale žádné nudné panely s historickými daty –⁠ těšit se můžete na navýsost interaktivní expozici, která bude bavit a skrze zážitek vzdělávat všechny generace.

„Institutu patří bezmála 400 metrů sklepních prostor Machoňovy pasáže na třídě Míru, ve kterých vyprávíme příběhy 20. století z východních Čech. Využíváme přitom moderní výstavní techniku, která dokreslí emotivní vyprávění z dob obou totalit. Prostory nad expozicí jsou věnovány programům pro školy, pravidelným aktivitám pro seniory a je zde také umístěno dokumentaristické studio,“ přiblížil náplň Institutu ředitel pobočky pro východní Čechy Tomáš Heller.

Dva příběhy

Dějiny klíčových událostí 20. století budete poznávat na pozadí příběhů dvou lidí, kteří prožili druhou světovou válku a kteří se o své vzpomínky podělili s dokumentaristy z organizace Post Bellum.

 

Tomáš Sedláček v Anglii během 2. světové války, foto Post Bellum / archiv pamětníka

Prvním z průvodců je armádní generál Tomáš Sedláček, který za druhé světové války bojoval ve Francii, Anglii, v Sovětském svazu a zapojil se i do Slovenského národního povstání. Po válce byl komunistickým režimem mučen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k doživotnímu trestu.

Druhou průvodkyní je odbojářka Jaryna Mlchová, jež uměla připravit sloučeninu, která způsobovala nepravou žloutenku. Podáním látky zachránila řadě lidí život před transportem často končícím smrtí, protože jako nemocní do transportu nesměli. „Našla jsem si v knihovně, v toxikologii, že kyselina pikrová způsobuje nepravou žloutenku. Ale že se musí dávkovat velice opatrně, protože to opravdu působí na játra a ten člověk může i zemřít,“ vysvětlila v rozhovoru pro Paměť národa Mlchová.

S přesným dávkováním jí pomáhal gastroenterolog Karel Herfort. V jeho ordinaci se také „pacienti“ potom hlásili a lékař jim vystavoval potvrzení, že jako nemocní žloutenkou nemohou nastoupit do transportu. Za účast v odbojové skupině jí hrozilo velké nebezpečí, a přestože její byt několikrát prohledávalo gestapo, nikdy nebyla prozrazena.

 

Jaryna Mlchová za druhé světové války, foto Post Bellum / archiv pamětníka

Jak to vypadá v expozici

Působivou atmosféru líčených událostí dobře doplňuje i samotné prostředí Institutu. „Místnosti nemají omítku, stěny jsou z obnažených cihel, uvnitř panuje přítmí. Prostředí je naschvál jakoby neotesané, umocňuje atmosféru. Máme tu skvělou práci se světlem, proměňujeme atmosféru místa,“ řekl pro Českou televizi Heller.

Návštěvníci se na začátku potkají u společného úvodu a pak už vyrážejí sami na vlastní cestu expozicí, ve které příběh objevují po svém. „Na začátku dostanete tablet, který se spolu se sluchátky stane vaším průvodcem celou expozicí. Pak už putujete po připravených zastávkách libreta: jednou se kocháte širokoúhlou projekcí, jindy na sebe necháváte působit intenzivní světelnou show či scénu virtuální reality a jinde si zase v archivní krabici najdete fyzický artefakt k vyprávěnému příběhu. Každý příběh vyprávíme na deseti zastávkách – a veškerou techniku se snažíme podřídit našemu hlavnímu cíli: tedy aby na konci bylo srozumitelné a působivé vyprávění,” upřesnil vedoucí filmové produkce Paměti národa Viktor Portel.

 

Důležitou součástí výstavy jsou tablety, foto Post Bellum / Barbora Zentelová

Další plány

Ačkoliv se expozice po dvou letech příprav teprve nedávno otevřela, její tvůrci s ní už mají další plány. V budoucnu by tak mohla každý den představovat jiné dějinné úseky. Jeden den by návštěvníci přišli na 50. léta, další den na sametovou revoluci nebo období 60. let. „Chceme také rozšířit množství příběhů, které zde vyprávíme. Lidé se sem mohou vracet opakovaně, vždy na jinou epochu,“ dodal pro Českou televizi Heller.

Institut bude fungovat jako kulturně-vzdělávací centrum s pravidelnými přednáškami, debatami a projekcemi pro širokou veřejnost. Expozice je otevřena i pro školy, které kromě samotné expozice čeká ještě navazující workshop. „Tento počin právě v době, kdy se nám ukazuje, že válka není jen pojem, ale může se velmi rychle z rozhodnutí pár lidí stát těžkou realitou, velmi vítám. Zejména žákům celá výstava na skutečných příbězích ukáže realitu dní, kterými si naši předci museli projít, abychom my dnes mohli žít ve svobodě a demokracii,“ uvedla náměstkyně hejtmana Pardubického kraje Michaela Matoušková. 

Post Bellum

Nezisková organizace Post Bellum, která Institut založila, od roku 2001 vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století. V současnosti jich má ve veřejné databází Paměť národa kolem deseti tisíc.

 

Institut Paměti národa v Pardubicích, foto Pardubický kraj

„Idea Institutů Paměti národa vznikla jako spojení několika trendů v Post Bellum. Přes dvacet let sbíráme pamětnická svědectví a od úplného počátku se snažíme nevytvářet pouze bezbřehý archiv, ale vyprávět ty příběhy dál. Důvodem, proč příběhy zprostředkováváme, pro mne není myslím primárně „osvěta“ o tom, co se dělo ve 20. století, jak těžká nebo špatná ta doba pro spoustu lidí byla a podobně. Tím opravdovým důvodem je to, že do veřejného prostoru vnášíme příběhy lidí, kterým o něco šlo, kteří v náročných zkouškách, jež jim totalitní režimy připravily, nějak obstáli. Anebo třeba i neobstáli tak, jak by si sami představovali, ale jsou schopni a ochotni o tomhle lidském zápase v dějinách vydat autentické svědectví. To je podle mne hlavní důvod, proč ty příběhy natáčíme,” uzavírá Portel.

Další Instituty

Pardubický Institut Paměti národa ale rozhodně nezůstane osamocený. 22. března se otevřel druhý v Olomouci v bývalém krytu z poloviny 50. let minulého století v Bezručových sadech. Na podzim se má otevřít třetí v Brně na Radnické ulici a ani ten by neměl být poslední.

Vložil: Andrea Morkusová