Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vzácná bronzová nádoba nalezená u Kladiny má 'sestry', spustila mezinárodní spolupráci

22.05.2018
Vzácná bronzová nádoba nalezená u Kladiny má 'sestry', spustila mezinárodní spolupráci

Autor: kraj Pardubický

Popisek: Detail zdobení. Kladinská nádoba byla nalezena v září 2017 u Kladiny na Pardubicku. Její největší průměr je 60 centimetrů, výška 65 centimetrů, vyzdobena je obrazci tažných ptáků, kteří táhnou sluneční kotouč.

Tři tisíce let stará bronzová nádoba, senzační archeologický objev loňského roku, zařadila oblast Pardubicka na mapu evropsky významných lokalit doby bronzové a zamotala hlavu nejen archeologům. Není totiž jediná – velmi podobné „sestry“ se nacházejí i v Maďarsku. Zjistili to archeologové Východočeského muzea v Pardubicích, jehož sbírky nález obohatil a kteří se zapojili do mezinárodního výzkumného projektu. Nyní také prozradili místo nálezu – obec Kladina na Pardubicku.

Nález takzvané situly rezonující v médiích překvapil maďarské archeology z muzeí v Debrecínu a Hajdúböszörmény, kteří registrují čtyři velmi podobné nádoby s téměř identickou výzdobou, a proto se pardubickému muzeu ozvali s prosbou o spolupráci. „Prostřednictvím tohoto vzácného a neobvyklého předmětu se vydáváme po stopách tři tisíce let starých kulturních vazeb mezi Pardubickem a Karpatskou kotlinou, které ožívají v práci současných vědců. Archeologové Pardubického kraje se společně s maďarskými kolegy zapojili do projektu IPERION CH Institutu nukleárního výzkumu Maďarské akademie věd, kde právě analyzují vzorky nádob,“ prozradil Roman Línek, 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje, v jehož majetku nádoba je.

Záměrně uložený samostatný předmět

„Situla byla nalezena v září roku 2017 v písečné duně na východním okraji katastru obce Kladina, proto jsme o ní začali mluvit jako o kladinské situle,“ oznámil ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek. „Lokalitu archeologové důkladně prozkoumali a geofyzikální průzkum vyloučil, že by situla byla součástí pohřební výbavy, nebo se nacházela na soudobém sídlišti. Předběžně nález interpretujeme jako záměrně uložený samostatný předmět,“ vysvětlil Libánek.

Takto vypadá ´pardubický´nález

„Sestry“ sdílejí výzdobu i okolnosti nálezu

I okolnosti maďarských nálezů jsou podobné – nádoby byly uloženy samostatně daleko od sídelních oblastí. „To by mohlo naznačovat votivní účel nádoby, tedy že sloužila jako dar nebo oběť bohu při obřadu, který byl s nádobou spojen. V úvahu připadá takzvaný picí rituál, při kterém představitel moci zavazoval své podřízené a upevňoval svou moc,“ prozradil jednu z hypotéz archeolog Jan Jílek. Posiluje ji i proso, které bylo nalezeno v jedné z maďarských nádob a z kterého se v době bronzové vařilo pravděpodobně pivo.

Kde se vyrábělo?

V současné době Institut nukleárního výzkumu (Atomki) Maďarské akademie věd v Debrecínu určuje složení slitiny, ze které je situla vyrobena, a porovnává ji s jinými bronzy, které byly použity při výrobě situl v pozdní bronzové éře v Karpatské kotlině. Výsledek by mohl napovědět, kde se nacházelo výrobní centrum těchto nádob. „Už dnes víme, že kladinská nádoba byla na základě analýz provedených v Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství Vysoké školy chemicko-technologické vyrobena z bronzu s příměsí kobaltu. Tento prvek byl součástí sulfidických rud těžených v pozdní době bronzové v oblasti Alp nebo Karpat, což naznačuje, že naše úvahy by mohly být správné,“ dodal Jílek.

Jediná situla se zachovaným dnem

Jako jediná ze sesterských nádob má kladinská situla zachované dno. Nedokonale pálená zemina, kterou duté dno obsahovalo, je také předmětem výzkumu. Jeho výsledky se čekají v září. Pardubičtí, debrecínští a hajdúböszörménští archeologové se nyní připravují na další projekt v rámci visegrádské čtyřky, aby zjistili co nejvíce informací o záhadných nádobách a lidech, kteří je před třemi tisíci lety uložili do země. „Naším cílem je, aby nádoba, vzácný doklad řemeslné zručnosti našich předků i doklad o provázanosti evropských regionů, byla prezentována veřejnosti ve Východočeském muzeu v Pardubicích po ukončení rozsáhlých rekonstrukcí na pardubickém zámku, které budou vrcholit v roce 2021,“ vyslovil přání 1. náměstek hejtmana Roman Línek.

Zdroj: TZ

Komerční sdělení

Vložil: Štěpán Cháb

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace