Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Snažíme se přesvědčit žáky základních škol, že „řemeslo má zlaté dno", říká v rozhovoru Bohumil Bernášek

15.12.2017
Snažíme se přesvědčit žáky základních škol, že „řemeslo má zlaté dno, říká v rozhovoru Bohumil Bernášek

Foto: kraj Pardubický

Popisek: Bohumil Bernášek

ROZHOVOR Narodil se v roce 1953 v Ústí nad Orlicí. Od narození žije v Lanškrouně. Vystudoval elektrotechnickou fakultu Vysokého učení technického v Brně. Poté pracoval na Střední průmyslové škole a Středním odborném učilišti Lanškroun jako učitel, zástupce ředitele a ředitel. V minulosti působil 25 let po celém bývalém Východočeském kraji jako profesionální diskžokej. V roce 2002 byl poprvé zvolen do městského zastupitelstva v Lanškrouně. Od roku 2014 zde vykonával pozici uvolněného místostarosty.

Na začátku volebního období jste se zavázali podporovat vzdělávání v technických a přírodovědných oborech. Jak si na tom Pardubický kraj v této oblasti stojí?

 

Snažíme se přesvědčit žáky základních škol, respektive jejich rodiče, že „řemeslo má zlaté dno“ a absolvování odborné školy je zárukou budoucího dobrého uplatnění na trhu práce. V této souvislosti je v první řadě třeba zmínit velmi úspěšný projekt Pardubického kraje nazvaný TECHNOhrátky. Žáci základních škol se zde zábavnou formou seznamují s nabídkou technických a odborných oborů na našich středních školách. Letos tento náš projekt vstoupil už do pátého ročníku a za tu dobu se ho zúčastnilo více než osm tisíc žáků základních škol. V roce 2017 se akce konala na 15 středních školách, zařazeny zde byly i 3 zemědělské školy. Po vzoru TECHNOhrátek jsme se letos rozhodli podpořit také naše střední zdravotnické školy a zahájili jsme projekt nazvaný ZDRAVOhrátky. Od října do prosince tak vybraní žáci 8. a 9. tříd navštěvují naše střední zdravotnické školy. Významnou měrou podporujeme celostátní Festival vědy a techniky pro děti a mládež, ve zkratce AMAVET, který vstupuje v našem kraji do 11. ročníku. Žáci základních a středních škol řeší dlouhodobě konkrétní vědecké a technické projekty, výsledky své práce prezentují odborné porotě a veřejnosti na dvou okresních a jednom krajském kole. Na vítěze čekají studijní pobyty ve Francii a v USA. Lze konstatovat, že ve školním roce 2017/2018 jsme zaznamenali mírný nárůst počtu žáků na středních odborných školách s maturitou, počty žáků na tříletých učebních oborech zůstávají víceméně stejné jako v roce předchozím.

 

Daří se aplikovat prvky tzv. duálního vzdělávání“ a podporovat obory, které jsou žádané na trhu práce?

 

Náš kraj dlouhodobě podporuje spolupráci škol a průmyslových firem. V současné době už asi neexistuje střední škola, která by neměla navázaný kontakt s podnikatelskou sférou. Platí to samozřejmě i pro školy gymnaziálního typu. Liší se ale forma a intenzita spolupráce, jedná se například o odborný výcvik realizovaný dlouhodobě přímo ve firmě, praxi u zaměstnavatele, aktivní účast zaměstnavatelů u závěrečných zkoušek, stáže pedagogů, exkurze apod. Jako příklady dobré praxe poslouží třeba spolupráce Středního odborného učiliště Svitavy s firmou Rehau a Schaeffler, Průmyslové střední školy Letohrad a Střední odborné školy v Lanškrouně s firmami Schaeffler/INA či FOREZ nebo partnerství Střední školy obchodu, řemesel a služeb Žamberk se společností Bühler či obchodním řetězcem Konzum. Spolupracujících firem je ale daleko více, jednotlivé formy spolupráce budeme postupně dále podporovat, rozvíjet a propagovat. Důležitou aktivitou kraje je otevírání nových učebních oborů na základě požadavků velkých regionálních zaměstnavatelů. V letošním roce jsme proto v Hlinsku otevřeli obor mlékař, v Ústí nad Orlicí obor autolakýrník, obor klempíř v Žamberku a operátor skladování v Holicích. V neposlední řadě došlo i k dalšímu rozšíření stipendijního programu Pardubického kraje na podporu řemeslných oborů.

Snažíte se opravovat a modernizovat školy, jejichž je kraj zřizovatelem?

 

Prostředí škol považujeme za velmi důležité. V posledním roce jsme například dokončili rekonstrukci jídelny a kuchyně na Gymnáziu Pardubice Mozartova, zrekonstruovali tělocvičnu na Střední škole technické a zahradnické v Litomyšli nebo opravili střechu na Gymnáziu v Jevíčku. Celkově se jednalo o investice za 30,5 milionu korun. Řada rekonstrukcí probíhala také v letních měsících. Jednalo se například o odvlhčení suterénních prostor u Gymnázia Česká Třebová, statické zajištění a rekonstrukce vstupního vestibulu u Gymnázia Ústí nad Orlicí, oprava venkovní omítky, stavební dílen u Speciální ZŠ Svitavy, rekonstrukce atletické dráhy u Gymnázia Holice, přístavba šaten a technického zázemí sportovní haly u Gymnázia Pardubice, Dašická a výměna otvorových výplní u Gymnázia Josefa Ressela Chrudim. V tomto případě kraj zaplatil za úpravy asi 54 milionů korun. Zároveň se připravuje 21 projektů v rámci výzev Integrovaného regionálního operačního programu a další projekty v rámci Operačního programu Životní prostředí. Jde se o projekty s finanční spoluúčastí Evropské unie v řádech stovek milionů korun.

 

Zdroj: Tisková zpráva

Komerční sdělení

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb